Kolektivní narcismus (nebo skupinový narcismus) je typ narcismu, kdy jedinec má nafouknutou sebelásku ke své vlastní skupině, kdy „ingroup“ je skupina, do které je jednotlivec osobně zapojen. Zatímco klasická definice narcismu se zaměřuje na jednotlivce, kolektivní narcismus tvrdí, že člověk může mít podobně přehnaně vysoké mínění o skupině a že skupina může fungovat jako narcistická entita. Kolektivní narcismus souvisí s etnocentrismem; nicméně etnocentrismus se primárně zaměřuje na sebestřednost na etnické nebo kulturní úrovni, zatímco kolektivní narcismus je rozšířen na jakýkoliv typ ingroupu mimo jen kultury a etnika. Někteří teoretici věří, že skupinový narcismus je rozšířením individuálního narcismu, ačkoliv jiní věří, že obojí je zcela nezávislé.
Vývoj koncepce
Freud ve své studii Skupinová psychologie a analýza ega z roku 1922 poznamenal, že „každý malý kanton shlíží na ostatní s opovržením“, jako příklad toho, co by se později dalo nazvat „Freudovou teorií kolektivního narcismu“. Poté Wilhelm Reich a Isaiah Berlin zkoumali to, co posledně jmenovaný nazval „vzestup moderního národního narcismu: sebezbožňování národů“; zatímco „Skupinový narcismus“ je popsán v knize z roku 1973 nazvané Anatomie lidské destruktivity od psychologa Ericha Fromma.
Pierre Bourdieu v devadesátých letech psal o „jakémsi kolektivním narcismu, který ovlivňuje intelektuální skupiny…inklinuje k tomu, aby na sebe obrátily samolibý pohled“; zatímco pojem „kolektivní narcismus“ znovu zdůraznila výzkumnice Agnieszka Golec de Zavala v roce 2009 ve své studii „Kolektivní narcismus a jeho sociální důsledky“.
Henri Tajfel si povšiml, jak „touha lidí vidět své vlastní skupiny jako lepší než jiné skupiny může vést k předpojatosti mezi skupinami“, a ke stejným jevům přistoupil v sedmdesátých a osmdesátých letech, aby vytvořil „teorii sociální identity, která tvrdí, že motivace lidí získat pozitivní sebevědomí z členství ve skupinách je jednou z hnacích sil předpojatosti ve skupinách“.
Kolektivní narcismus je charakterizován tím, že členové skupiny mají přehnaný pohled na svou skupinu. Je důležité si uvědomit, že kolektivní narcismus může projevovat jednotlivec jménem skupiny nebo skupina jako celek. V zásadě má však kolektivní narcismus vždy nějakou vazbu na jedince, kteří tvoří narcistickou skupinu. Kolektivní narcistické skupiny vyžadují – stejně jako individuální narcista vyžaduje – vnější validaci. Organizace a skupiny, které vykazují toto chování, se obvykle snaží chránit svou identitu odměňováním skupinového chování – pozitivním posilováním. Podle Golce de Zavaly je kolektiv alternativní formou narcismu, která není zcela spojena s jednotlivcem, kde platí většina charakteristik individuálního narcismu, ale je manipulována tak, aby zahrnovala slovo „skupina“, kde lze nalézt „já“. Golec de Zavala uvádí některé paralely mezi individuálním a kolektivním narcismem:
Existuje několik souvislostí a spletitých vztahů mezi kolektivním a individuálním narcismem nebo mezi individuálním narcismem pramenícím ze skupinových identit nebo aktivit. Žádný jednotlivý vztah mezi skupinami a jednotlivci však není průkazný nebo univerzálně použitelný. V některých případech je kolektivní narcismus individuální idealizací ingroupy, do které patří, zatímco v jiném případě se idealizace skupiny odehrává spíše na skupinové úrovni než vštěpováním uvnitř každého jednotlivého člena skupiny. V některých případech lze idealizaci sebe sama promítnout do jeho skupiny, zatímco v jiném případě může vývoj individuálního narcismu pramenit z toho, že je spojován s prestižní, uznávanou nebo výjimečnou skupinou.
Příkladem prvního výše uvedeného případu je národní identita. Člověk může pociťovat velký pocit lásky a úcty ke svému národu, vlajce, lidu nebo vládním systémům jako výsledek kolektivně narcistické perspektivy. Je třeba mít na paměti, že tyto pocity nejsou explicitně výsledkem kolektivního narcismu a že kolektivní narcismus není explicitně příčinou vlastenectví ani jiného skupinového identifikačního výrazu. Oslavování vlastní skupiny, například národa, však lze v některých případech považovat za projev kolektivního narcismu.
V případě, kdy se idealizace vlastního já promítá do skupiny jedniček, bývá narcismus na skupinové úrovni méně závazný než v jiných případech. Typicky v této situaci jedinec – již individuálně narcistický – využívá skupinu ke zvýšení své vlastní sebevnímané kvality a tím, že se pozitivně ztotožňuje se skupinou a aktivně ji buduje, narcista zvyšuje současně jak svou vlastní sebehodnotu, tak hodnotu svých skupin. Protože však vazba bývá slabší, individuální narcisté, kteří se snaží pozvednout prostřednictvím skupiny, se typicky distancují od skupiny, o níž mají pocit, že poškozuje jejich image, nebo že se nezlepšuje úměrně k výši podpory, kterou do skupiny investují.
Ukázalo se také, že zapojení do skupiny je faktorem úrovně kolektivního narcismu, který projevují členové skupiny. Obvykle je u angažovanějšího člena skupiny pravděpodobnější, že projeví vyšší mínění o skupině. To vyplývá ze zvýšené spřízněnosti se skupinou, jak se člověk více zapojuje, a také z pocitu investování nebo příspěvku k úspěchu skupiny. Jiná perspektiva také tvrdí, že individuální narcismus souvisí s kolektivním narcismem, který projevují jednotliví členové skupiny. Osobní narcisté, kteří vidí svou skupinu jako určující rozšíření sebe sama, budou svou skupinu (kolektivní narcismus) bránit dychtivěji než narcista, aby si zachovali vlastní vnímané společenské postavení spolu s postavením své skupiny. V tomto duchu je prezentován problém; neboť zatímco individuální narcista bude hrdinsky bránit svůj ingroup během meziskupinových konfliktů, může být větší zátěží pro ingroup v vnitroskupinových situacích tím, že bude vyžadovat obdiv a projevovat sobečtější chování na vnitroskupinové úrovni – individuální narcismus.
Naopak jiný vztah mezi kolektivním narcismem a jedincem lze navázat s jedinci, kteří mají nízké nebo poškozené ego a investují svůj obraz do blahobytu své skupiny, která se silně podobá následovníkům „lačnícím po ideálech“ v charismatickém vztahu vůdce-následovník. Jak již bylo zmíněno, tito ego-poškození skupinoví investoři hledají útěchu v příslušnosti ke skupině; charismatický, silný vůdce však není vždy nutný k tomu, aby někdo slabý pocítil sílu budováním narcistického názoru na svou vlastní skupinu.
Charismatický vztah vůdce a následovníka
Dalším dílčím konceptem, který zahrnuje kolektivní narcismus, je „charismatický vztah vůdce a následovníka“, o němž teoretizoval politický psycholog Jerrold Post. Post zastává názor, že kolektivní narcismus se projevuje jako sbírka individuálních narcistů, a rozebírá, jak tento typ vztahu vzniká, když narcistický charismatický vůdce osloví narcistické „ideály chtivé“ následovníky.
Důležitou charakteristikou vztahu vůdce a následovníka jsou projevy narcismu jak ze strany vůdce, tak ze strany následovníka skupiny. V rámci tohoto vztahu existují dvě kategorie narcistů: narcista lačnící po zrcadle a narcista lačnící po ideálu – vůdce a následovníci. Zrcadlově lačnící osobnost obvykle hledá nepřetržitý proud obdivu a respektu ze strany svých následovníků. Naopak narcista lačnící po ideálu se utěšuje charismatem a důvěrou svého vůdce lačnícího po zrcadle. Vztah je poněkud symbiotický; neboť zatímco následovníci poskytují nepřetržitý obdiv, který potřebuje vůdce lačnící po zrcadle, charisma vůdce poskytuje následovníkům pocit bezpečí a cílevědomosti, který jejich narcismus lačnící po ideálu hledá. V zásadě jak vůdce, tak následovníci vykazují silné kolektivně narcistické nálady – obě strany hledají větší ospravedlnění a důvod, aby svou skupinu milovaly co nejvíce.
Zřejmě nejvýznamnějším příkladem tohoto fenoménu by bylo nacistické Německo. Charisma Adolfa Hitlera a polarizující projevy uspokojily hlad německého lidu po silném vůdci. Hitlerovy projevy byly charakterizovány důrazem na „sílu“ – s odkazem na Německo – a „slabost“ – s odkazem na židovský lid. Někteří dokonce označili Hitlerovy projevy za „hypnotické“ – dokonce i pro neněmecké mluvčí a jeho shromáždění za „sledování hypnózy ve velkém měřítku“. Hitlerovo charisma přesvědčilo německý lid, aby věřil, že není slabý a že zničením vnímané slabosti z jeho řad (Židů) posílí svou vlastní sílu – uspokojí svou ideově hladovou touhu po síle a uspokojí svého zrcadlově hladového charismatického vůdce.
Bylo prokázáno, že kolektivní narcismus je faktorem meziskupinové agrese a předpojatosti. Primární složky kolektivně narcistických vztahů mezi skupinami zahrnují agresi vůči vnějším skupinám a vnímané ohrožení ze strany těchto skupin, s nimiž má narcistický ingroup častou interakci. Kolektivní narcismus pomáhá vysvětlit nerozumné projevy odplaty mezi skupinami. Narcistická skupina je citlivější na vnímanou kritiku projevovanou vnějšími skupinami, a proto je pravděpodobnější, že se bude mstít. Kolektivní narcismus souvisí také s negativitou mezi skupinami, které sdílejí v minulosti skličující zkušenosti. Tato bezcitnost mezi skupinami je výsledkem nemilosrdné narcistické strany. Lze například považovat násilí mezi gangy a agresi mezi gangy za vysoce kolektivně narcisistické. Gangy jsou typicky ultracitlivé na vnímaný vnější negativismus.
U narcistických skupin je běžné, že mají nestabilní vysoké skupinové sebevědomí. Kvůli této nestabilitě jsou narcistické skupiny zvláště náchylné k vnímané negativitě vůči sobě samým. Členové narcistické skupiny pravděpodobně předpokládají hrozby nebo negativitu vůči své skupině, pokud hrozby nebo negativita nebyly nutně naznačeny nebo projeveny. Má se za to, že tato zvýšená citlivost vůči negativním pocitům vůči skupině je důsledkem skrytých pochybností o velikosti skupiny, kterou její členové drží. Tyto vnímané hrozby mají za následek poškozené kolektivní sebevědomí, které je spojeno se zvýšenou agresí mezi skupinami.
Podobně jako jiné prvky kolektivního narcismu, agrese mezi skupinami související s kolektivním narcismem vytváří paralely se svými individuálně narcistickými protějšky. Individuální narcista může reagovat agresivně v přítomnosti ponížení, podráždění nebo čehokoliv, co ohrožuje jeho sebeobraz. Stejně tak kolektivní narcista nebo kolektivně narcistická skupina může reagovat agresivně, když je obraz skupiny v ohrožení nebo když je skupina kolektivně ponížena. V tomto bodě Zavala tvrdí, že kolektivní narcismus – a ne individuální narcismus – je skutečně zodpovědný za agresi mezi skupinami. To znamená, že zatímco narcismus jednotlivce může řídit vazbu mezi narcismem a mezilidskou agresí na individuální úrovni, tak analogicky kolektivní narcismus řídí pouze vazbu mezi kolektivním narcismem a meziskupinovou agresí na úrovni skupiny.
Studie, kterou mezi dětmi ve věku 6-9 let provedla doktorka Judith Griffithsová, ukázala, že skupiny a outgroups mezi těmito dětmi fungovaly relativně identicky s ostatními známými kolektivně narcistickými skupinami, pokud jde o agresivitu mezi skupinami. Studie konstatovala, že děti měly obecně výrazně vyšší mínění o svém ingroupu než o okolních outgroups a že takové ingroupy nepřímo nebo přímo vykazovaly agresivitu na okolní outgroups.
Kolektivní narcismus a etnocentrismus spolu úzce souvisí; mohou být pozitivně korelovány a často se ukazuje, že existují vedle sebe, ale jsou nezávislé v tom, že jeden z nich může existovat bez přítomnosti druhého. Ve studii, kterou provedl PhD Boris Bizumic, bylo prokázáno, že určitý etnocentrismus je projevem narcismu na úrovni skupiny. Bylo však zjištěno, že ne všechny projevy etnocentrismu jsou narcisticky založeny a naopak ne všechny případy narcismu na úrovni skupiny jsou v žádném případě etnocentrické).
Naznačuje se, že etnocentrismus, pokud se týká diskriminace nebo agrese založené na sebelásce vlastní skupiny, nebo jinými slovy, založené na vyloučení ze své vlastní nadřazené skupiny, je projevem kolektivního narcismu. V tomto smyslu by se dalo říci, že kolektivní a skupinový narcismus se překrývá s etnocentrismem v závislosti na daných definicích a šíři jejich přijetí.
Obecně platí, že kolektivní narcismus se nejsilněji projevuje ve skupinách, které jsou „seberelevantní“, jako náboženství, národnost nebo etnicita. Jak bylo uvedeno výše, jevy jako národní identita (národnost) a nacistické Německo (etnicita a národnost) jsou projevy kolektivního narcismu mezi skupinami, které kriticky definují lidi, kteří k nim patří.
Kromě toho je pravděpodobné, že kolektivní narcismus, který již může existovat ve skupině, se během konfliktu a agrese ještě zhorší. A co se týče kulturních účinků, kultury, které kladou důraz na jednotlivce, zřejmě pravděpodobněji uvidí projevy vnímané individuální velikosti promítané do sociálních skupin, které v této kultuře existují. A konečně, narcistické skupiny se neomezují na žádnou jednu homogenní skladbu kolektivních či individuálních kolektivních či individuálních narcistů. Citát z Hitlera téměř ideálně shrnuje skutečnou povahu kolektivního narcismu tak, jak se reálně projevuje, a mohl by připomínat téměř každou zde prezentovanou myšlenku: „Moje skupina je lepší a důležitější než jiné skupiny, ale přesto mě není hodna“.
Získaná situační ·Agresivní ·Amorózní ·Skříň ·Kolektivní ·Kompenzační ·Konverzační ·Korporátní ·Mezikulturní ·Kulturní ·Destruktivní ·Egománie ·Elitistický ·Exhibicionistický ·Fanatický ·Pohlaví ·Skupina ·Zdravý ·Inverzní ·Maligní ·Zdravotní ·Megalomanie ·Patologický ·Porucha osobnosti ·Falický ·Primární ·Primordiální ·Sekundární ·Sexuální ·Duchovní ·Nezdravý ·Nestranný
Arogance ·Špatné hranice ·Zrada ·Chlouba ·Bravado ·Koncepce ·Kritika (nesnášenlivost) ·Egocentrismus ·Egotismus ·Empatie (nedostatek) ·Nárok (přehnaný) ·Závist ·Exploitativní ·Fantazie ·Grandiosity ·Grandstanding ·Chamtivost ·Nadutost ·Skrytá agenda ·Hubris ·Magické myšlení ·Manipulační ·Narcisistické zneužívání ·Narcisistické povznesení ·Narcisistické poranění ·Narcisistické umrtvení ·Narcisistický vztek ·Narcisistická nabídka ·Narcisistický abstinence ·Všemocnost ·Oportunismus ·Perfekcionismus ·Sebestřednost ·Sebestřednost ·Sobeckost ·Nestydatost ·Povrchní šarm ·Komplex nadřazenosti ·Tantrum ·Pravé já a falešné já ·Marnivost
Popření ·Devalvace ·Zkreslení ·Idealizace ·Rozdělení ·Projekce
Šílenec kontroly ·Dandy ·Diva ·Don Juanismus ·Syndrom Doriana Graye ·Dramatická královna ·Fantasista ·Metrosexuál ·Prima donna ·Včelí královna ·Snob ·Stavový symbol ·Trofejní manželka ·Dívka z údolí
Spoluzávislost ·Kronismus ·Ego ideal ·Egománie (dokumentární film britské televize) ·Elitismus ·Empire building ·Generace Y ·Boží komplex ·Historie narcismu ·Mesiášův komplex ·Mikroprocese ·Narcismus malých rozdílů ·Narcisistické vedení ·Narcističtí rodiče ·Narcisistický soupis osobností ·Narcis (mytologie) ·Nepotismus ·O narcismu (Freudův esej) ·Sam Vaknin ·Sebeláska ·Rozmazlené dítě ·Kultura narcismu (Laschova kniha) ·Nemoc vítězství ·Šikana na pracovišti