Laskavost je čin nebo stav dobročinného chování k druhým lidem. Je považována za jednu z rytířských ctností a je uznávanou hodnotou v mnoha kulturách a náboženstvích (viz etika v náboženství). Je považována za jednu ze sedmi ctností, konkrétně za jednu ze sedmi protikladných ctností (přímých protikladů sedmi smrtelných hříchů), která je přímým opakem závisti.
Podle druhé knihy Aristotelovy Rétoriky se jedná o jeden z citů (viz seznam citů), který je definován jako „vstřícnost vůči někomu v nouzi, nikoliv výměnou za něco, ani pro prospěch pomáhajícího, ale pro prospěch toho, komu je pomáháno“.
Pavel definuje lásku jako „trpělivost a laskavost…“ (I. Korintským).
Jedna ze čtyř karyatid na pařížské Wallaceově fontáně představuje laskavost.