Mateřské chování je termín zahrnující veškeré chování související s mateřstvím. Používá se synonomně s pojmem „péče o mláďata“. V současné době je považováno za zkreslenou frázi, protože mnoho otců vykazuje výchovné chování] a vhodnější termín rodičovské chování je nyní preferován.
Uvedená vhodná mateřská péče může mít významné důsledky pro tělesné a duševní zdraví dětí, zatímco mateřská deprivace může mít negativní dopady.
Výzkum Micheala Meaneyho se zaměřil na vztah mezi včasnou mateřskou péčí a stresovou odezvou u potkaních mláďat. Meaney a jeho kolegové zjistili, že mláďata odebraná mimo mateřské prostředí k manipulaci po dobu 15 minut denně měla nižší hypotalamicko-hypofýzo-adrenální (HPA) odezvy než mláďata oddělená od svých matek po dobu 3 hodin denně a mláďata bez jakékoliv manipulace. Došel k hypotéze, že do zpětné vazby HPA byla zapojena hustota glukokortikoidního receptoru (GR). Meaney a jeho kolegové později tuto zpětnou vazbu potvrdili ve výzkumu zkoumajícím vliv mateřské péče na expresi GR. V tomto výzkumu Meaney a jeho kolegové rozdělili matky potkanů do dvou skupin: matky s vysokým lízáním a groomingem (HLG) a matky s nízkým lízáním a groomingem (LLG). Mláďata matek s HLG měla výrazně větší hustotu GR v hipokampu než mláďata matek s LLG. Dále tento výzkum – na rozdíl od předchozího výzkumu – stanovil příčinný vztah mezi mateřskou péčí a behaviorálním epigenetickým programováním s křížovým pěstováním mláďat různými matkami s odlišným mateřským chováním. Příčinný vztah mezi mateřskou péčí a epigenetickým programováním byl dále upevněn studiem exprese estrogenních receptorů ve střední předoptické oblasti mozku. Tento výzkum zjistil, že matky s HLG vytvářejí mláďata, která jsou zároveň matkami s HLG i s křížovým pěstováním.
H.L. Rheingold (1963)(ed.) Maternal Behaviour in Mammals, New York: John Wiley.