U čichu se zkoumá absolutní a diferenciální práh pro vnímání pachů pomocí následujících metod:
Podněty v minulosti obvykle poskytoval Zwaardemakerův olfraktometr, což byl typ skleněné trubice, kterou se do nosu zaváděl pachový prostředek. Množství pachu se kalibrovalo podle délky trubičky. Toto zařízení vyvinul v roce 1888 nizozemský fyziolog Hendrick Zwaardemaker, který také vyvinul Zwaardemakerův čichový systém.
Koncentrace odorantů v Německu jsou od 70. let 20. století definovány pomocí „Olfaktometrie“. Jedná se o standardní metodu pro definování senzorického prahu pachů na základě ředění koncentrovaných pachových zátěží.
Doty, R.L. (1991) Psychofyzické měření vnímání pachů u lidí. In Laing, D.G., Doty, R.L. and Breipohl, W. (eds), The Human Sense of Smell. Springer-Verlag, Berlin, s. 95-151.