Nayef R.F. Al-Rodhan (narozen 1959), je filozof, neurovědec a autor. Je Senior Member of St. Antony’s College na Oxfordské univerzitě v Oxfordu, Velká Británie, Senior Fellow and Centre Director of the Centre for the Geopolitics of Globalisation and Transnational Security at the Geneva Centre for Security Policy, Geneva, Switzerland.
Nayef Al-Rodhan začal svou kariéru jako neurochirurg a neurovědec. Jako student medicíny byl mentorem a ovlivněn renomovaným neurologem, lordem Johnem Waltonem z Detchantu. Vyučil se neurochirurgem a vedl neurovědecký výzkum na Mayo Clinic, Rochester, Minnesota ve Spojených státech. Stal se primářem neurochirurgie a byl ovlivněn Thoralfem M. Sundtem, Davidem Piepgrassem a Patrickem J Kellym na Mayo Clinic. V roce 1988 získal titul Ph.D. za svou práci o charakterizaci podtypů opioidů a neuroreceptorů v mozku s respektem k antinocicepci.
V roce 1993 na stáži v kongresu neurologických chirurgů nastoupil na katedru neurochirurgie na lékařské fakultě Yaleovy univerzity jako vědecký pracovník v oboru epileptické chirurgie a molekulární neurovědy pod vedením Dennise Spencera.
V roce 1994 se Nayef Al-Rodhan stal spolupracovníkem na oddělení neurochirurgie v Massachusetts General Hospital na Harvard Medical School, kde pracoval na studiu neuropeptidů, molekulární genetiky a neuronální regenerace. V roce 1995 byl jmenován na fakultu Harvard Medical School a během působení na Harvardu a Massachusetts General Hospital založil neurotechnologický program s nositelem Nobelovy ceny Jamesem E. Mullerem. Ve spolupráci s Robertem Martuzou Al-Rodhan také založil Laboratoře pro buněčnou neurochirurgii a neurochirurgickou technologii na oddělení neurochirurgie Massachusetts General Hospital na Harvard Medical School.
Nayef Al-Rodhan obdržel tato výzkumná ocenění: Sir James Spence Prize, Gibb Prize, Farquhar-Murray Prize, American Association of Neurological Surgeon Prize (2x), Meninger Prize, Annual Resident Prize of the Congress of Neurological Surgeons, Young Investigator Prize of the American Association of Neurological Surgeons, and the Annual Fellowship Prize of the Congress of Neurological Surgeons.
Neurověda a mezinárodní vztahy
Od roku 2002 přesunul Nayef Al-Rodhan své vědecké zaměření na souhru neurovědy a mezinárodních vztahů. Prostřednictvím několika publikací se stal průkopníkem aplikace neurovědy a neurobehaviorálních důsledků neurochemických a buněčných mechanismů, které jsou základem emocí, amorálnosti, egoismů, strachu, chamtivosti a dominance, do analýzy a konceptualizace trendů současných mezinárodních vztahů, globální bezpečnosti, národní bezpečnosti, transkulturní bezpečnosti a války a míru.
Filosofie lidské povahy: „emocionální amorální egoismus“
Filozof Nayef Al-Rodhan publikoval v roce 2008 svou neurochemicky založenou teorii lidské přirozenosti. V ní tvrdí, že trvalý předpoklad, že lidské chování je řízeno vrozenou morálkou a rozumem, je v rozporu s přetrváváním lidské deprivace, nespravedlnosti, brutality, nerovnosti a konfliktů. Čerpá z široké škály filozofických, psychologických a evolučních přístupů k lidské přirozenosti, stejně jako z neurovědeckého výzkumu. Tvrdí, že lidské chování je řízeno především „emocionálním sobectvím“ a že lidská mysl je „predisponovaná tabula rasa“. Al-Rodhan tvrdí, že „většina lidských bytostí není vrozeně ani morální, ani nemorální, ale spíše amorální a že okolnosti a potřeby určí hodnotu přežití morálního kompasu lidstva“. Naznačuje, že to má hluboké důsledky pro přeorganizování mechanismů vládnutí na všech úrovních se silným důrazem na roli společnosti a globálního systému ve vztahu ke stabilitě, bezpečnosti, míru, spolupráci, spravedlnosti, bezpečnosti člověka, budování identity, transkulturním vztahům, konfliktu, etnocentrismu, xenofobii, morálce a globálnímu vládnutí. Al-Rodhanova teorie lidské přirozenosti zpochybňuje názory Hobbese a Rousseaua a pokládá základy pro nadějný a pragmatický přístup. Také obhajuje, že morální kompas člověka může být pozitivně ovlivněn konstruktivním chováním společnosti a jejích různých mechanismů a rámců. Také navrhuje koncept, který nazývá „Strachem vyvolaná preemptivní agrese“ a varuje nás před samolibostí ohledně předností lidské přirozenosti. Tato kniha má název: „emocionální amorální egoismus“: Neurofilní teorie lidské přirozenosti a jejích všeobecných bezpečnostních dopadů (Berlín, LIT, 2008).
Teorie mezinárodních vztahů: „Symbiotický realismus“
V roce 2007 Nayef Al-Rodhan publikoval svou teorii symbiotického realismu mezinárodních vztahů, která nejlépe odpovídá propojenému, vzájemně závislému a globalizovanému světu. Symbiotický realismus rozšiřuje počet unitárních aktérů v globální politice za hranice státních a nestátních aktérů a umožňuje nekonfliktní soutěž a zároveň umožňuje absolutní zisk v symbiotickém, ale realistickém rámci. Teorie symbiotického realismu také předpokládá, že mezinárodního míru a bezpečnosti lze dosáhnout pouze prostřednictvím struktury řízení, která zajistí vzájemně prospěšné (symbiotické) soužití pro bezpočet aktérů a také naplnění lidských potřeb všude na světě. Kniha nese název: Symbiotický realismus: Teorie mezinárodních vztahů v okamžitém a vzájemně závislém světě (Berlín: LIT Verlag, 2007).
Diplomacie a geostrategie: „Neostátnictví a metageopolitika“
Filosofie dějin: „Udržitelné dějiny a důstojnost člověka“
V roce 2009 Nayef Al-Rodhan také publikoval svou Filosofii dějin, ve které pojednává o roli dobrého vládnutí a všudypřítomném napětí mezi (atributy lidské přirozenosti) a (potřeby lidské důstojnosti) v udržitelnosti dějin a jakéhokoli politického řádu. V této knize obhajuje svůj koncept „Civilizačního triumfalismu prostřednictvím svého „Oceánového modelu jedné lidské civilizace“. Trvá také na tom, že dosažení důstojnosti pro všechny, za všech okolností a za všech okolností, je to, co pohání/pohání lidské dějiny a zajišťuje jejich udržitelnost. V tomto Al-Rodhan naznačuje, že „je zapotřebí dobré paradigma vládnutí, které omezí excesy lidské přirozenosti a zajistí atmosféru štěstí a produktivity podporou rozumu a důstojnosti“. Tato kniha nese název Udržitelné dějiny a důstojnost člověka: Filosofie dějin a civilizační triumf (Berlín: LIT Verlag, 2009).
Teorie poznání: „Neuro-racionální fyzikalismus“
Nayef Al-Rodhan také navrhl Teorii poznání nazvanou „Neuro-rational Physicalism NRP“. Al-Rodhanova teorie poznání uznává roli interpretace, smyslových dat a rozumu při získávání poznání a to, že poznání je do jisté míry neurčité. Naznačuje, že poznání může být také časově, prostorově a možná i kulturně omezeno a že veškerá energie a hmota jsou fyzické, i když nepozorovatelné s našimi současnými technologiemi a know-how, takže jejich existence je „možnou pravdou podléhající důkazu“. Dodává, že emocionální úkony, poznávání a všechny ostatní myšlenkové procesy jsou také fyzické a jako takové materiální.
To bylo zahrnuto do jeho filosofie historie Udržitelné dějiny a důstojnost člověka: Filosofie historie a civilizační triumf (Berlín: LIT Verlag, 2009).
Globální bezpečnostní paradigma: „Multi-Sum Security Principle“
Geostratég Nayef Al-Rodhan prosazoval „Multi-Sum Security Principle“, který podporuje oboustranně výhodné kooperativní bezpečnostní interakce mezi státy a kulturami založené na globální spravedlnosti. Vysvětluje, že „v globalizovaném světě už nelze bezpečnost považovat za hru s nulovým součtem zahrnující pouze státy. Globální bezpečnost má místo toho pět dimenzí, které zahrnují lidskou, environmentální, národní, nadnárodní a transkulturní bezpečnost, a proto globální bezpečnosti a bezpečnosti jakéhokoli státu nebo kultury nelze dosáhnout bez dobré správy na všech úrovních, která zaručí bezpečnost prostřednictvím spravedlnosti pro všechny jednotlivce, státy a kultury“. Tento princip trvá na tom, že podpora globální spravedlnosti by měla být ústředním bodem globální politiky, nikoli z altruistických důvodů, ale s cílem dosáhnout udržitelných zájmů států a kultur. Tato kniha nese název The Five Dimensions of Global Security: Proposal for a Multi-Sum Security Principle (Berlín: LIT Verlag, 2007).
„Nevyhnutelný transhumanismus“: „Politika vznikajících strategických technologií“
Transkulturní bezpečnost: „Role arabsko-islámského světa na vzestupu Západu“
Nejnovější kniha Nayefa Al-Rodhana (2012) fascinujícím způsobem nahlíží na roli arabsko-islámského světa na vzestupu Západu. Snaží se tak zpochybnit společný eurocentrický výklad, že Moderní Evropa vznikla jako výsledek jedinečné progresivní trajektorie, která začíná antikou a pokračuje odtud přes feudalismus až k renesanci a kapitalismu. Al-Rodhan se zaměřuje spíše na vliv arabsko-islámského světa na vzestup Západu než na jeho celkový vliv na Evropu. Cílem knihy není zpochybňovat význam společně identifikovaných mezníků na vzestupu Západu, ale tvrdit, že jsou z části výsledkem přispění arabsko-islámského světa. Kniha také představuje důležitý a aktuální příspěvek, protože jejím cílem je přispět ke zlepšení současných politických a transkulturních vztahů mezi Západem a arabsko-islámským světem zdůrazněním sdílené povahy našich společných dějin.
Touto knihou, která vyšla na jaře 2012, Nayef Al-Rodhan posouvá geopolitiku do zcela nové sféry: kosmického prostoru. Toto prostředí se rychle mění. Státy a mezinárodní společnosti jsou stále přítomnější, konkurence stoupá, kosmické technologie jsou vždy více využívány pro komerční účely a z rozvoje aktivit vyplývá široká škála rizik a výzev. Aby byl Al-Rodhan schopen nakreslit nové politické linie a učinit vesmír pro lidstvo užitečnějším a bezpečnějším, vyvíjí v této knize komplexní nástroje pro zajištění bezpečnosti a správy vesmíru v propojeném, vzájemně závislém a zároveň konkurenčním světě. Za tímto účelem uplatňuje svou komplexní a inovativní teorii Meta-Geopolitiky na vesmír, která přesahuje tradiční geopolitické přístupy tím, že zahrnuje sedm různých dimenzí.