Nenávist je emoce silného odporu, nechuti, nepřátelství nebo antipatie k osobě, věci nebo jevu; touha vyhnout se, omezit, odstranit nebo zničit svůj objekt. Tato emoce bývá často stigmatizována, přesto má stejně jako láska důležitý účel. Stejně jako láska signalizuje náklonnost, nenávist signalizuje odpoutání.
Nenávist může být založena na strachu z jejího objektu, ať už oprávněném či neoprávněném, nebo na negativních důsledcích jednání s tímto objektem v minulosti. Nenávist je často popisována jako opak lásky nebo přátelství, jiní, například Elie Wiesel, považují za opak lásky lhostejnost. Viz vztah lásky a nenávisti.
Často se slovo „nenávidět“ používá neformálně k popisu věcí, které člověk pouze nemá rád, jako je určitý architektonický styl, určité klima, film, jeho zaměstnání nebo určité jídlo.
„Nenávist“ nebo „nenávist“ se používá také pro označení pocitů předsudků, fanatismu nebo odsouzení (viz vyhýbání se) vůči osobě nebo skupině osob, jako je rasismus a intenzivní náboženské nebo politické předsudky. Termín hate crime se používá pro označení trestných činů spáchaných z nenávisti v tomto smyslu.
Někdy lidé, kterým ublížil příslušník etnické nebo náboženské skupiny, začnou nenávidět celou tuto skupinu. Dochází i k opačné situaci, kdy celá skupina nenávidí jednoho člověka (viz vyhýbání se). Někteří to považují za společensky nepřijatelné – například západní kultura se kolektivním trestům brání a trvá na tom, aby se s lidmi zacházelo jako s jednotlivci, nikoli jako s členy skupin. Jiní považují takové generalizující chování za racionální a vlastně nezbytné k zajištění přežití skupiny tváří v tvář konkurenčním skupinám nebo jednotlivcům, kteří mají často odlišné názory.
Nenávist je často předstupněm násilí. Před válkou je někdy obyvatelstvo prostřednictvím politické propagandy vychováváno k nenávisti k nějakému národu nebo politickému režimu. Nenávist zůstává hlavním motivem ozbrojených konfliktů, jako jsou války a terorismus. Nenávist nemusí být nutně logická a může být kontraproduktivní a sebepodporující.
Nervové koreláty nenávisti byly zkoumány pomocí fMRI. V tomto experimentu byl lidem skenován mozek při prohlížení obrázků lidí, které nenáviděli. Výsledky ukázaly zvýšenou aktivitu v mediálním frontálním gyru, pravém putamen, oboustranně v premotorické kůře, v čelním pólu a oboustranně v mediální insule lidského mozku. Vědci dospěli k závěru, že existuje odlišný vzorec mozkové aktivity, který se objevuje, když lidé prožívají nenávist.