Nerve

Nerv je uzavřený, kabelu podobný svazek axonů (dlouhá, štíhlá projekce neuronu). Nerv také zahrnuje gliální buňky, které obklopují axony v myelinu. Neurony se někdy nazývají nervové buňky, i když tento termín je technicky nepřesný, protože mnoho neuronů netvoří nervy. Motorické neurony nebo nervy inervují nebo aktivují svalové skupiny k výkonu.

Nervy jsou součástí periferního nervového systému. Afferentní nervy přenášejí smyslové signály do centrálního nervového systému, například z kůže nebo orgánů, zatímco efferentní nervy přenášejí stimulační signály z centrálního nervového systému do svalů a žláz. Afferentní a efferentní nervy jsou často uspořádány dohromady a tvoří smíšené nervy.

Většina nervů se připojuje k centrálnímu nervovému systému přes míchu. Dvanáct kraniálních nervů se však připojuje přímo k částem mozku. Páteřním nervům se přidělují kombinace písmen a čísel podle obratle, přes který se připojují k páteři. Kraniálním nervům se přidělují čísla, obvykle vyjádřená jako římské číslice od I do XII. Většina nervů a hlavních větví nervů má navíc popisná jména. Uvnitř centrálního nervového systému se svazky axonů označují spíše jako trakty než nervy.

Signály, které nervy přenášejí, někdy nazývané nervové impulsy, jsou také známé jako akční potenciály: rychle (až 120 m/s) putující elektrické vlny, které začínají typicky v buněčném těle neuronu a rychle se šíří axonem k jeho špičce nebo „vyústění“. Signály přecházejí z vyústění do sousedního neurotransmiterového receptoru mezerou zvanou synapse.

Poškození nervů může být způsobeno fyzickým poraněním, otokem (např. syndrom karpálního tunelu), autoimunitními onemocněními (např. syndrom Guillain-Barré), infekcí (neuritida), cukrovkou nebo selháním krevních cév obklopujících nerv. Štípnuté nervy vznikají při tlaku na nerv, obvykle z otoku v důsledku poranění nebo těhotenství. Poškození nervů nebo štípané nervy jsou obvykle doprovázeny bolestí, necitlivostí, slabostí nebo ochrnutím. Pacienti mohou pociťovat tyto příznaky v oblastech daleko od skutečného místa poškození, což je jev zvaný zmíněná bolest. Uvedená bolest nastává, protože při poškození nervu je signalizace vadná ze všech částí oblasti, do které nerv vstupuje, nejen z místa poškození.

Doporučujeme:  UK:Psychologie na úrovni A

Neurologové obvykle nejprve diagnostikují poruchy nervů fyzikálním vyšetřením, včetně vyšetření reflexů, chůze, svalové slabosti, řízeného pohybu, propriocepce a hmatu. Během vyšetření se lékař ptá na příznaky pacientů a anamnézu. Po úvodním vyšetření mohou následovat testy jako studie vedení nervů a elektromyografie (EMG).

I-IV: čichový – optický – oční – trochleární

V: trojklanný: trojklanný ganglion
V1: oční: slzný – frontální (supratrochleární, supraorbitální) – nasociární (dlouhý kořen řasnatého, dlouhý řasnatý, infratrochleární, zadní ethmoidní, přední ethmoidní) – řasnatý ganglion (krátký řasnatý)

V2: maxilární: střední meningeální – v pterygopalatinové fosse (zygomatický, zygomaticotemporální, zygomaticofaciální, sfenopalatinový, zadní horní alveolární)
v infraorbitálním kanálu/infraorbitálním nervu (střední horní alveolární, přední horní alveolární)
na obličeji (dolní palpebrální, vnější nosní, horní labiální, infraorbitální plexus) – pterygopalatinový ganglion (hluboký petrosal, nerv pterygoidního kanálu)
větve distribuce (palatinový, nasopalatinový, faryngeální)

V3: mandibulární: nervus spinosus – střední pterygoid – přední (maseterický, hluboký temporální, bukální, laterální pterygoid)
zadní (auriculotemporální, lingvální, dolní alveolární, mylohyoidní, mentální) – submandibulární ganglion – submandibulární ganglion

VII: obličejový: nervus intermedius – geniculate – vnitřní obličejový kanál (větší petrosal, nerv ke stapediovi, chorda tympani)
na výstupu ze stylomastoid foramen (zadní auricular, digastric – stylohyoid)
na obličeji (temporální, zygomatický, bukální, mandibulární, krční)

VIII: vestibulokochlérní: kochleární (striae medullares, laterální lemniscus) – vestibulární

IX: glossopharyngeal: fasciculus solitarius – nucleus ambiguus – ganglia (superior, petrous) – tympanic – carotid sinus

X: vagus: ganglia (krční, nodose) – Aldermanův nerv – v krku (faryngeální větev, horní hrtanová ext a int, rekurentní hrtan)v hrudníku (plicní větve, jícnový plexus) – v břiše (žaludeční plexus, celiakální plexus, žaludeční plexus)

XI: příslušenství XII: hypoglosální

laterální šňůra: muskulokultní (laterální kožní předloktí) – laterální prsní – laterální hlava mediánu (přední mezikostí, palmární, běžný palmární digitál, řádný palmární digitál)

Doporučujeme:  Absorpce (kůže)

střední pupečník: střední prsní – střední kožní předloktí – střední kožní předloktí – ulnar (svalové větve, hřbetní větev, palmární větev, povrchová větev, hluboká větev) – střední hlava

zadní vazivový pruh: podkapulární (horní, dolní) – hrudní – axilární (horní laterální kožní pruh paže) – radiální (svalový, dolní laterální kožní pruh paže, zadní kožní pruh paže, zadní kožní pruh předloktí, povrchová větev, hluboká větev, zadní mezikostí)

kožní inervace horních končetin

anat(h/r/t/c/b/l/s/a)/phys(r)/devp/prot/nttr/nttm/ntrp

noco/auto/cong/tumr, sysi/epon, injr

bederní plexus: iliohypogastrický – ilioinguinní – genitofemorální (větev stehenní/lumboinguinální, větev genitální) – laterální kožní (patelární) – obturator (přední, kožní, zadní, příslušenství) – femorální (přední kožní větve, safenózní)

sakrální/kostrční plexus: na quadratus femoris – na obturator internus – na piriformis – horní hýžďový sval – dolní hýžďový sval – zadní kožní oblast stehna (dolní kloubní, perineální větve)
ischias: tibiální (mediální chirurgická kožní, chirální, mediální vápenatá, mediální plantární, laterální plantární) – běžná fibulární (laterální chirurgická kožní, hluboká fibulární, povrchová fibulární, mediální dorzální kožní, střední dorzální kožní)

pudendal plexus: perforující kožní – pudendal (dorzální část penisu/klitorisu, dolní anál, perineální a zadní šourek/labiální) – anokokcygeální

kožní inervace dolních končetin