PiHKAL je kniha doktora Alexandera Shulgina a Ann Shulginové z roku 1991 o psychedelických fenethylaminech. Celý název knihy je Phenethylamines I Have Known And Loved: A Chemical Love Story. Kniha je všeobecně považována za průkopnickou v této oblasti a je respektovanou prací na toto téma.
Kniha je rozdělena do dvou částí. První část je fiktivní autobiografie manželů. Druhá část obsahuje podrobné instrukce k syntéze více než 200 psychedelických sloučenin (většinu z nich Shulgin osobně vynalezl), včetně dávkování, subjektivních zážitků a dalších komentářů.
Prostřednictvím PiHKAL (a později TiHKAL) se Shulgin snažil zajistit, aby jeho objevy unikly limitům profesionálních výzkumných laboratoří a našly si cestu k veřejnosti; tento cíl je v souladu s jeho vyjádřeným přesvědčením, že psychedelické drogy mohou být cenným nástrojem pro sebezkoumání. Syntéza MDMA (extáze) publikovaná v PiHKAL zůstává dodnes jednou z nejběžnějších tajných metod.
V roce 1994, dva roky po vydání PiHKAL, provedla americká DEA razii v Shulginově laboratoři. Když DEA zjistila problémy s jeho evidencí, požádala Shulgina, aby mu předal licenci DEA (která mu umožňovala pracovat a vlastnit jinak nedovolené látky), a dostal pokutu 25 000 dolarů za držení anonymních vzorků, které mu byly zaslány k testování kvality.
Před vydáním PiHKAL, během 15 let, kdy Shulgin vlastnil licenci, proběhly dvě neohlášené kontroly laboratoře; ani jedna nezjistila žádné nesrovnalosti. Richard Meyer, mluvčí oddělení DEA v San Franciscu, prohlásil, že „podle našeho názoru jsou tyto knihy v podstatě kuchařkami o tom, jak vyrábět nelegální drogy. Agenti mi řekli, že v tajných laboratořích, které přepadli, našli kopie těchto knih,“ naznačoval mnohým, že vydání PiHKAL a ukončení Shulginovy licence spolu souvisí.
„Esenciální amfetaminy“ Shulgin popisuje jako „deset esenciálních olejů, které mají tři uhlíkové řetězce a každému chybí pouze molekula amoniaku, aby se stal amfetaminem“ (položka PiHKAL č. 157 TMA). Seznam se skládá z:
Je třeba poznamenat, že ne všechny tyto látky jsou chemikáliemi testovanými v PiHKAL; některé jsou pouze zmíněny.
Takzvaný ‚magický půltucet‘ odkazuje na Shulginovy sebehodnocené nejdůležitější fenethylaminové sloučeniny, z nichž všechny kromě meskalinu byly vyvinuty a syntetizovány jím samotným. Nacházejí se v první knize PiHKAL a jsou následující: