Toto je seznam kytovců. Do řádu kytovců patří velryby, delfíni a sviňuchy. Žije v něm něco přes osmdesát druhů, které se dělí na podřády Odontoceti (velryby zubaté, včetně delfínů a sviňuch) a Mysticeti (velryby velrybí). Kromě toho existuje řada vyhynulých druhů kytovců, které zde však nejsou uvedeny. Tento seznam obsahuje pouze známé, existující druhy kytovců, včetně několika nedávno objevených druhů (je zde zahrnuta i kytovec Baiji, ačkoli se předpokládá, že vyhynul v roce 2006).
Kytovci jsou vodní savci, pro které je charakteristický srostlý tvar těla, pádlovité přední končetiny a vestigiální zadní končetiny. Ocas je zploštělý do podoby chvostu, který napomáhá pohonu.
Podřád Mysticeti: velryby s velrybími kostmi
Kytovci, nazývaní také velryby kosticové nebo velryby velké, patří do řádu mysticeti, jednoho ze dvou podřádů kytovců (velryby, delfíni a sviňuchy). Pro velryby balistické je charakteristické, že mají balistické destičky, které slouží k filtrování potravy z vody, a nikoliv zuby jako u odontocetů. Tím se liší od druhého podřádu kytovců, ozubených velryb neboli odontocetů. Žijící druhy mysticeti mají zuby pouze v embryonální fázi. Fosilní mysticeti měli zuby ještě předtím, než se vyvinul hřbet.
Čeleď Balaenidae: velryby pravé
Čeleď Balaenopteridae: Rorýsi
Rorýsi jsou nejpočetnější skupinou velryb s velrybími kostmi, čítající devět druhů ve dvou rodech. Patří mezi ně největší zvíře, které kdy žilo, velryba modrá, která může dosáhnout až 150 tun, dvě další snadno překračují 50 tun a dokonce i nejmenší z této skupiny, plejtvák obrovský, dosahuje 9 tun.
Rorýsi mají své jméno odvozeno od norského slova, které znamená „velryba s brázdami“: všichni členové čeledi mají řadu podélných kožních záhybů, které se táhnou od úst až k pupku (s výjimkou velryby Sei, která má rýhy kratší). Ty umožňují obrovské rozšíření úst při krmení.
Všichni rorýsi mají břišní rýhy a jsou jedinými kytovci, kteří je mají. Kromě toho mají všichni hřbetní ploutev, široký, mírně zakřivený rostrum a krátké baletní štítky.
Čeleď Eschrichtiidae: velryba šedá
Velryba šedá byla zařazena do samostatné čeledi, protože se dostatečně liší od velryb pravých a rorýsů. Velryba šedá je jedinou bentickou velrybou, která se živí břichem a filtruje drobné organismy z bahna mělkých moří. Má také více než roční březost, což je u velryb s velrybími kostmi neobvyklé.
Čeleď Neobalaenidae: velryba trpasličí
Plejtvák obrovský má několik společných znaků s velrybami pravými, ale od velryb pravých se liší tím, že má hřbetní ploutev a velmi výrazné uspořádání čelistí. Pygmejové mají také hlavu ne větší než ¼ velikosti těla, zatímco velryby pravé mají hlavu přibližně ⅓ velikosti těla.
Podřád Odontoceti: ozubené velryby
Zubaté velryby (systematický název Odontoceti) tvoří podřád kytovců. Jak název napovídá, podřád se vyznačuje tím, že má zuby (a nikoli baleen). Zubaté velryby jsou aktivní lovci, kteří se živí rybami, olihněmi a v některých případech i jinými mořskými savci.
Čeleď Delphinidae: Oceánští delfíni
Delfíni oceánští patří do čeledi kytovců Delphinidae. Tito vodní savci jsou příbuzní velrybám a sviňuchám. Jak již název napovídá, tito delfíni se na rozdíl od delfínů říčních vyskytují spíše na otevřeném moři, i když několik druhů, jako například delfín iravadi, žije na pobřeží nebo v řekách. Šest z větších druhů delfínovitých, kosatka a její příbuzní, se běžně nazývají velryby, nikoli delfíni. Někdy se jim také souhrnně říká „černé ryby“.
Pro delfínovité je charakteristický výrazný zobák (na rozdíl od sviňuch), dva nebo více srostlých krčních obratlů a 20 nebo více párů zubů v horní čelisti. Žádný z nich není delší než 4 metry.
Čeleď Monodontidae: Narvalové a běluhy
Do čeledi kytovců Monodontidae patří dva neobvyklé druhy velryb: narval, jehož samec má dlouhý kel, a běluha.
Monodontidae postrádají hřbetní ploutev, která byla nahrazena tuhým vláknitým hřebenem těsně za středem těla a je pravděpodobně adaptací na plavání pod ledem, jak to oba dělají ve svém arktickém prostředí. Ploutve jsou malé, zakulacené a v dospělosti mají tendenci se na koncích stáčet. Všechny nebo téměř všechny krční obratle jsou nesrostlé, což umožňuje otáčení hlavy nezávisle na těle. Žádný z nich nemá krční rýhy.
Čeleď Phocoenidae: Sviňuchy
Sviňuchy jsou malí kytovci z čeledi Phocoenidae. Odlišují se od delfínů, i když slovo „sviňucha“ se používá pro označení jakéhokoli malého delfína, zejména námořníky a rybáři. Nejnápadnějším viditelným rozdílem mezi oběma skupinami je to, že sviňuchy mají zuby spatulární (zploštělé), které se liší od kuželovitých zubů delfínů. Kromě toho jsou sviňuchy ve srovnání s delfíny relativně r-selektivní: to znamená, že odchovávají více mláďat rychleji než delfíni. Všech šest druhů má malé ploutve, vroubkované ocasní krovky a nemá zobák. Všichni mají v horní a dolní čelisti nejméně 11 párů malých zubů.
Sviňuchy, které se dělí na šest druhů, žijí ve všech oceánech, většinou v blízkosti pobřeží. Pravděpodobně nejznámější je sviňucha obecná, která se vyskytuje na celé severní polokouli.
Čeleď Physeteridae: vorvaňovití
Pro vorvaně je charakteristická velká, hranatá hlava ⅓ délky těla, foukací otvor je mírně vlevo, kůže je obvykle vrásčitá a horní čelist nemá zuby.
Čeleď Kogiidae: trpasličí a trpasličí vorvaně
Trpasličí a trpasličí vorvaně se podobají vorvaním, ale jsou mnohem menší. Na hřbetě jsou tmavě šedé, zatímco na břiše světlejší. Mají tupou, hranatou hlavu s úzkou spodní čelistí; ploutve jsou posazeny daleko vpředu, blízko hlavy, a hřbetní ploutev je posazena daleko vzadu na těle.
Čeleď Ziphiidae: velryby zobákovité
Velryba zobákovitá je některý z nejméně 20 druhů malých velryb z čeledi Ziphiidae. Jedná se o jednu z nejméně známých čeledí velkých savců: několik druhů bylo popsáno teprve v posledních dvou desetiletích a je docela možné, že další druhy zůstávají dosud neobjeveny. Bylo identifikováno šest rodů.
Mají jedinečný mechanismus krmení známý jako sání. Místo aby kořist chytili zuby, nasají ji do ústní dutiny. Jejich jazyk se může pohybovat velmi volně, a když se náhle stáhne současně s roztažením dna žaber, tlak v tlamě okamžitě klesne a kořist je nasáta i s vodou. Členové čeledi se vyznačují spodní čelistí, která sahá alespoň ke špičce horní čelisti, mělkým nebo neexistujícím zářezem mezi ocasními krovkami, hřbetní ploutví posazenou daleko dozadu na těle, třemi ze čtyř srostlých krčních obratlů, rozsáhlou asymetrií lebky a dvěma nápadnými hrdelními rýhami tvořícími písmeno „V“.
Nadčeleď Platanistoidea: říční delfíni
Delfíni říční jsou pět druhů delfínů, kteří žijí ve sladkovodních řekách a ústích řek. Řadí se do nadčeledi Platanistoidea kytovců. Čtyři druhy žijí ve sladkovodních řekách. Pátý druh, delfín laplatský, žije v ústích mořských řek a v oceánu. Vědecky je však řazen spíše do čeledi říčních delfínů než do čeledi oceánských delfínů. Všechny druhy mají přizpůsobení usnadňující lov ryb: dlouhý, klešťovitý zobák s četnými malými zuby v obou čelistech, široké ploutve umožňující těsné otáčení, malé oči a nesrostlé krční obratle umožňující pohyb hlavy vzhledem k tělu.
Čeleď Iniidae: Delfíni říční
Čeleď delfínovitých (Iniidae) obsahuje pouze jeden rod a jeden druh.
Čeleď Lipotidae je dalším monotypickým taxonem, který obsahuje pouze Baiji. Fosilní nálezy naznačují, že se delfíni poprvé objevili před 25 miliony let a před 20 miliony let migrovali z Tichého oceánu do řeky Jang-c‘-ťiang. V roce 2006 byl tento druh prohlášen za funkčně vyhynulý po expedici, která měla za cíl zaznamenat početnost populace.
Čeleď Platanistidae: Delfín říční Gangy a Indu
Původně se předpokládalo, že do čeledi Platanistidae patří pouze jeden druh (delfín říční z Gangy a Indu), ale na základě rozdílů ve stavbě lebky, obratlů a složení tuků vědci počátkem 70. let 20. století prohlásili obě populace za samostatné druhy. V roce 1998 byly výsledky těchto studií zpochybněny a klasifikace se vrátila ke konsenzu z doby před rokem 1970. V současné době jsou tedy v rodu Platanista uznávány dva poddruhy, Platanista gangetica minor (delfín indický) a Platanista gangetica gangetica (delfín říční).
Čeleď Pontoporiidae: Delfín říční La Plata
Delfín říční La Plata je jediným druhem z čeledi pontoporiidae a rodu Pontoporia.
Velryba grónská (B. mysticetus)
velryba jižní (E. australis) – velryba severoatlantická (E. glacialis) – velryba severopacifická (E. japonica)
plejtvák obrovský (B. acutorostrata) – plejtvák antarktický (B. bonaerensis) – velryba Sei (B. borealis) – plejtvák Brydeův (B. brydei) – plejtvák obrovský (B. edeni) – plejtvák modrý (B. musculus) – plejtvák obrovský (B. omurai) – plejtvák obrovský (B. physalus)
Keporkak (M. novaeangliae)
Plejtvák obrovský (C. marginata)
Delfín Commersonův (C. commersonii) – Delfín chilský (C. eutropia) – Delfín Havisidův (C. heavisidii) – Delfín Hektorův (C. hectori)
Delfín dlouhoploutvý (D. capensis) – Delfín krátkoploutvý (D. delphis)
Kosatka malá (F. attenuata)
Plejtvák krátkoploutvý (G. macrorhynchus) – Plejtvák dlouhoploutvý (G. melas)
Delfín Rissoův (G. griseus)
Delfín Fraserův (L. hosei)
Delfín běločelý (L. acutus) – Delfín běločelý (L. albirostris) – Delfín Pealeův (L. australis) – Delfín křižák (L. cruciger) – Delfín tichomořský (L. obliquidens) – Delfín tmavý (L. obscurus)
Delfín severní (L. borealis) – Delfín jižní (L. peronii)
Delfín irawadský (O. brevirostris) – Delfín australský (O. heinsohni)
Velryba melounová (P. electra)
Kosatka dravá (P. crassidens)
Tucuxi (S. fluviatilis) – Costero (S. guianensis)
delfín skákavý tichomořský (S. chinensis) – delfín skákavý indický (S. plumbea) – delfín skákavý atlantský (S. teuszii)
Delfín skvrnitý pantropický (S. attenuata) – Delfín klymenský (S. clymene) – Delfín pruhovaný (S. coeruleoalba) – Delfín skvrnitý atlantský (S. frontalis) – Delfín dlouhoploutvý (S. longirostris)
Delfín drsnozobý (S. bredanensis)
Delfín skákavý indopacifický (T. aduncus) – Delfín skákavý (T. truncatus)
Sviňucha bezploutvá (N. phocaeniodes)
Sviňucha brýlatá (P. dioptrica) – Sviňucha přístavní (P. phocoena) – Vaquita (P. sinus) – Sviňucha Burmeisterova (P. spinipinnis)
Sviňucha Dallova (P. dalli)
Kapustňák (P. macrocephalus)
vorvaň trpasličí (K. breviceps) – vorvaň trpasličí (K. simus)
Delfín říční amazonský (I. geoffrensis)
Delfín říční Gangy a Indu (P. gangetica)
Delfín laplatský (P. blainvillei)
břidlicovec Arnouxův (B. arnuxii) – břidlicovec Bairdův (B. bairdii)
Velryba severní (H. ampullatus) – Velryba jižní (H. planifrons)
Tropická velryba skákavá (I. pacificus)
zobákovec Sowerbyho (M. bidens) – zobákovec Andrewsův (M. bowdoini) – zobákovec Hubbsův (M. carlhubbsi) – zobákovec Blainvilleův (M. densirostris) – zobákovec Gervaisův (M. europaeus) – zobákovec Ginkgoův (M. ginkgodens) – zobákovec Grayův (M. grayi) – kytovec Hektorův (M. hectori) – kytovec páskovaný (M. layardii) – kytovec pravý (M. mirus) – kytovec Perrinův (M. perrini) – kytovec trpasličí (M. peruvianus) – kytovec Stejnegerův (M. stejnegeri) – kytovec lopatozubý (M. traversii)
Kytovec pastevecký (T. sheperdi)
Velryba Cuvierův zobák (Z. cavirostris)