Sluchová verbální agnozie, známá také jako verbální sluchová agnozie a čistá slovní hluchota, je způsobena oboustranným poškozením zadních horních spánkových laloků nebo narušením spojení mezi těmito oblastmi. Projevuje se neschopností porozumět významu řeči, ale (ve většině případů) stále schopností slyšet, mluvit, číst a psát. Jedinci, u nichž se projevuje čistá slovní hluchota, jsou obvykle schopni porozumět i neverbálním zvukům. Někdy této agnózii předchází různě dlouhá úplná korová hluchota, ne vždy je tomu však tak. Vědci zdokumentovali, že u většiny pacientů, kteří vykazují sluchovou slovní agnozii, trpí diferenciace souhlásek více než samohlásek, ale stejně jako u většiny neurologických poruch existují mezi pacienty rozdíly.
Sluchová verbální agnozie je vzácně diagnostikovaná porucha v čisté formě neschopnosti fonematického rozlišování. Jedinci s diagnózou sluchové verbální agnózie často nejsou schopni rozlišovat ani neverbální zvuky a řeč. Zdá se, že základní problém je časový, protože porozumění řeči vyžaduje rozlišování mezi specifickými zvuky, které jsou od sebe časově těsně vzdáleny. Všimněte si, že tento problém se netýká pouze řeči; studie využívající neřečové zvuky, které jsou v těsném časovém odstupu (štěkot psa, zvonění telefonu, blesk atd.), ukázaly, že osoby se sluchovou verbální agnózií nejsou ve většině případů schopny rozlišovat mezi těmito zvuky, ačkoli v literatuře bylo zdokumentováno několik předpokládaných příkladů postižení specifického pro řeč. Historicky vzato, osoby s čistou slovní hluchotou nejsou hluché – slyší (při absenci jiných postižení) zvuky, včetně řeči (nemá to tedy nic společného se slovy). Proto je „čistá slovní hluchota“ poněkud chybným označením. „Čistá slovní hluchota“ má znamenat, že jsou postižena pouze slova (což u mnoha případů není přesné); „hluchota“ má specifikovat, že tito pacienti neslyší (což není přesné).
Sluchová verbální agnozie se může projevit jako důsledek akutního poškození nebo chronické, postupné degenerace v průběhu času. Byly zdokumentovány případy, které vznikly v důsledku těžkého akutního úrazu hlavy s oboustranným poškozením spánkového laloku. Naopak u sluchové verbální agnózie byly rovněž zaznamenány případy, které se projevují postupně v průběhu několika let. V jednom takovém případě se u pacienta projevila progresivní slovní hluchota v průběhu 9 let, ale nevykazoval žádné jiné kognitivní známky mentálního zhoršení. U tohoto pacienta byla pomocí MRI zjištěna kortikální atrofie v oblasti levého horního temporálního laloku.
Sluchová verbální agnozie je mezi ostatními poruchami vnímání jazyka jedinečná tím, že má vysoký stupeň specifičnosti. Tato specifičnost naznačuje, že existuje oddělení mezi vnímáním řeči, neřečovým sluchovým zpracováním a centrálním zpracováním jazyka.
Ve studii zkoumající pacientku s bilaterální temporoparietální destrukcí byla diagnostikována sluchová verbální agnozie. Bylo zjištěno, že nebyla schopna porozumět sluchovým zvukům, ani když byla snížena rychlost řeči, avšak časové rozlišení se zlepšilo, když byla prodloužena délka neverbálního zvuku. Tentýž pacient také nebyl schopen vnímat a reprodukovat rytmus v závislosti na rychlosti.
Ve velmi vzácných případech je známo, že sluchová verbální agnozie se projevuje jako příznak neurodegenerativního onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. V takových případech je sluchová verbální agnozie příznakem, který je obvykle následován závažnějšími neurologickými příznaky typickými pro Alzheimerovu chorobu.
Sluchová verbální agnozie je často spojena s lézí levého zadního horního temporálního laloku, ale dosud nebyl zdokumentován žádný takový jednostranný případ bez poškození bílé hmoty spojující horní temporální laloky oboustranně nebo bez oboustranného poškození horního temporálního laloku. V případech, kdy bylo zdokumentováno jednostranné poškození levého horního spánkového laloku, vykazovali pacienti problémy se zpracováním řeči i neřečových zvuků (jinými slovy, nejednalo se o typickou sluchovou slovní agnózii). tyto skutečnosti v kombinaci s existencí případů poškození těchto traktů bílé hmoty bez zjistitelného poškození kůry v kombinaci s případy čisté slovní hluchoty vzniklé pouze v důsledku zvětšení III. komory naznačují, že porucha je důsledkem poškození levopravého horního spánkového okruhu, nikoli horní spánkové oblasti na jedné či druhé hemisféře.
Progresivní nonfluentní afázie – Sémantická demence – Logopenická progresivní afázie
Porucha sluchového zpracování – Bolest hlavy – Post-nasální kapénka