Stochastická dominance

Termín stochastická dominance se v teorii rozhodování používá pro situace, kdy lze jednu loterii (rozdělení pravděpodobnosti nad výsledky) označit za lepší než jinou. Vychází z preferencí týkajících se výsledků (např. pokud je každý výsledek vyjádřen číslem, např. ziskem nebo užitkem, je preferována vyšší hodnota), ale vyžaduje pouze omezenou znalost preferencí s ohledem na rozdělení výsledků, které závisí např. na averzi k riziku.

Nejjednodušším případem je dominance podle stavu (známá také jako dominance podle stavu), která je definována takto: loterie A je dominantní podle stavu nad loterií B, pokud A dává lepší výsledek než B v každém možném přírodním stavu (přesněji řečeno, alespoň stejně dobrý výsledek v každém stavu, přičemž alespoň v jednom stavu je striktní nerovnost). Pokud je například k jedné nebo více výhrám v loterii přidán dolar, nová loterie státně dominuje nad starou. Podobně, pokud má pojistka rizikového pojištění nižší pojistné a lepší krytí než jiná pojistka, pak se škodou nebo bez ní je výsledek lepší. Každý, kdo dává přednost více před méně (ve standardní terminologii každý, kdo má monotónní preference), bude vždy preferovat stavově dominantní loterii.

Kanonický případ stochastické dominance se označuje jako stochastická dominance prvního řádu a je definován takto: loterie A má stochastickou dominanci prvního řádu nad loterií B, jestliže pro libovolný výsledek x dává A vyšší pravděpodobnost získání výsledku rovného nebo lepšího než x než B. Například při hodu mincí dává hlava a ocas 1, resp. 2 u A a 3, resp. 1 u B. V tomto příkladu neexistuje žádná stavová dominance.

Dalším často používaným případem stochastické dominance je stochastická dominance druhého řádu. Všichni, kdo se vyhýbají riziku a maximalizují očekávaný užitek, dávají přednost stochasticky dominantní loterii druhého řádu před dominantní loterií. Totéž platí pro maximalizátory neočekávaného užitku s konkávními lokálními funkcemi užitku.

Doporučujeme:  Kolibříci

Byly analyzovány i vyšší řády stochastické dominance a zobecnění duálního vztahu mezi řády stochastické dominance a třídami preferenčních funkcí.