Tanha

Buddhismus a psychologie
Buddhistická psychologie
Buddhistická filozofie
Buddhismus a psychoanalýza
Buddhismus a psychoterapie

Taṇhā (v sanskrtu तण्हा) nebo Tṛṣṇā (v sanskrtu तृष्णा) znamená „žízeň, touha, touha, chtění, touha, touha“.

Nejzákladnějším z těchto významů (doslovný význam) je „žízeň“, nicméně v buddhismu má technický význam, který je mnohem širší. Částečně kvůli rozmanitosti možných překladů je taṇhā někdy používán jako nepřeložený technický termín autory píšícími o buddhismu.

Taṇhā je osmým článkem ve Dvanácti nidanách závislého vznikání (Pratītyasamutpāda/Paṭiccasamuppāda). Taṇhā je také základní složkou Samudaye – ušlechtilé pravdy o vznikání utrpení, druhé ze čtyř ušlechtilých pravd. Buddhistické učení popisuje touhu po smyslových objektech, které poskytují příjemný pocit, nebo touhu po smyslových požitcích. Taṇhā je termín pro chtění mít nebo chtít získat. Zahrnuje také negativum jako chtění nemít. Můžeme toužit po tom, aby příjemné pocity byly přítomny, a po tom, aby nepříjemné pocity nebyly přítomny (tj. zbavit se nepříjemných pocitů).

Podle buddhistického učení pramení touha nebo touha z představy, že pokud jsou něčí touhy naplněny, povede to samo o sobě k trvalému štěstí nebo blahu. Taková víra obvykle vede k další touze/touze a opakovanému uskutečňování činností, které mají přinést kýžené výsledky. To je graficky znázorněno v Bhavacakře. Opakovaná cyklistika stavy poháněnými touhou a s ní spojenou lpící Upadanou.

Význam Taṇhā (touha, touha, chtění, žízeň) přesahuje touhu po hmotných předmětech nebo smyslových požitcích. Zahrnuje také touhu po životě (nebo smrti, v případě někoho, kdo chce spáchat sebevraždu), touhu po slávě (nebo hanebnosti, jejím opaku), touhu po spánku, touhu po duševních nebo emocionálních stavech (např. štěstí, radost, vytržení, láska), pokud nejsou přítomny a někdo by si přál, aby byly. Pokud zažíváme, řekněme depresi nebo smutek, můžeme si přát jeho opak. Význam Taṇhā je dalekosáhlý a zahrnuje veškerou touhu, veškerou chtíč, veškerou touhu, bez ohledu na její intenzitu.

Doporučujeme:  Poruchy zrakového vnímání

Taṇhā je někdy považován za zaměnitelný s termínem závislost, až na to, že by to byl příliš úzký pohled. Taṇhā má tendenci zahrnovat mnohem širší škálu lidských zkušeností a pocitů, než mívají lékařské diskuse o závislosti.

Další analýza Taṇhā odhaluje, že touha po podmíněných věcech nemůže být plně nasycena nebo uspokojena, vzhledem k jejich nestálé povaze. To je vysvětleno v buddhistickém učení Anitya nestálost, změna (Pali: Anicca).

Buddhistické řešení problému Taṇhā (touha, chtění) je další ze čtyř ušlechtilých pravd, Nirodha, zastavení utrpení, které je ušlechtilou osmidílnou stezkou a Šesti paramity. Zastavení utrpení pochází z uhašení (nibbuty) tanhy, která není ani tak zničením tanhy, jako jejím přirozeným zastavením, které následuje po jejím skutečném a skutečném uspokojení. Problém není v tom, že bychom toužili, ale spíše v tom, že toužíme po neuspokojivých (dukkha) věcech, jmenovitě po smyslných požitcích, existenci a neexistenci. Když máme Správné úsilí, když toužíme po tom, co přináší uspokojení, pak tanha není překážkou k osvícení, ale prostředkem k jeho realizaci.