Vlasové svazky jako detektory zvuku
Výzkum posledních desetiletí ukázal, že vnější vlasové buňky nevysílají nervové signály do mozku, ale že mechanicky zesilují nízkoúrovňový zvuk, který vstupuje do hlemýždě. Zesilování může být poháněno pohybem jejich vlasových svazků nebo elektricky poháněnou pohyblivostí jejich buněčných těl. Vnitřní vlasové buňky transformují zvukové vibrace v tekutinách hlemýždě na elektrické signály, které jsou pak přenášeny sluchovým nervem do sluchového mozkového kmene a do sluchové kůry.
Vychýlení stereocilie vlasových buněk otevírá mechanicky řízené iontové kanály, které umožňují jakýmkoli malým, kladně nabitým iontům (především draslíku a vápníku) vstoupit do buňky. Na rozdíl od mnoha jiných elektricky aktivních buněk, vlasová buňka sama o sobě nevypouští akční potenciál. Místo toho, příliv pozitivních iontů z endolymfy ve Scala media depolarizuje buňku, což vede k receptorovému potenciálu. Tento receptorový potenciál otevírá napěťově řízené vápníkové kanály; vápníkové ionty pak vstupují do buňky a spouštějí uvolňování neurotransmiterů, hlavně glutamátu, na bazálním konci buňky. Neurotransmitery difundují přes úzký prostor mezi vlasovou buňkou a nervovým zakončením, kde se pak vážou na receptory a tím spouštějí akční potenciály v nervu. Tímto způsobem je mechanický zvukový signál přeměněn na elektrický nervový signál. Repolarizace ve vlasové buňce se provádí speciálním způsobem. Perilymfa ve Scala tympani má velmi nízkou koncentraci pozitivních iontů. Elektrochemický gradient způsobuje, že pozitivní ionty proudí kanály do perilymfy. Inervace nervových vláken je mnohem hustší pro vnitřní vlasové buňky než pro vnější vlasové buňky. Jediná vnitřní vlasová buňka je innervována četnými nervovými vlákny, zatímco jediné nervové vlákno innervuje mnoho vnějších vlasových buněk. Vnitřní vlasová nervová vlákna jsou také velmi silně myelinizovaná, což je kontrast k nemyelinizovaným vnějším vlasovým nervovým vláknům.
V savčích vnějších vlasových buňkách spouští receptorový potenciál aktivní vibrace buněčného těla. Tato takzvaná somatická elektromotilita se skládá z kmitání délky buňky, ke kterým dochází při frekvenci přicházejícího zvuku a ve stabilním fázovém vztahu. Vnější vlasové buňky se vyvinuly pouze u savců. Nezlepšily citlivost sluchu, která dosahuje podobně znamenitých hodnot i u jiných tříd obratlovců. Rozšířily ale rozsah sluchu z cca 11 kHz (u některých ptáků maximálně) na cca 200 kHz (u některých mořských savců maximálně). Zlepšily také frekvenční selektivitu (frekvenční diskriminaci), která je pro člověka zvláště přínosná, protože umožnila sofistikovanou řeč a hudbu.
Molekulární biologie vlasových buněk zaznamenala v posledních letech značný pokrok, s identifikací motorického proteinu (prestin), který je základem somatické elektromotility ve vnějších vlasových buňkách.
Výsledky z posledních let dále naznačují, že savci si zřejmě také uchovali evolučně dřívější typ motility vlasových buněk. Tato takzvaná motilita vlasových svazků zesiluje zvuk u všech suchozemských obratlovců, kteří nejsou savci. Provádí se uzavíracím mechanismem mechanických smyslových iontových kanálů na koncích vlasových svazků. Stejný mechanismus vlasových svazků, který detekuje zvukové vibrace, tak také aktivně „vibruje zpět“, a tím mechanicky zesiluje slabý přicházející zvuk.
Pinna (Helix, Antihelix, Tragus, Antitragus, Incisura anterior auris, Earlobe) • Ušní kanál • Auriculární svaly
Ušní šelma (Umbo, Pars flaccida)
Labyrint stěna/médium: Oválné okno · Kulaté okno • Sekundární tympanická membrána • Prominence obličejového kanálku • Promontory dutiny tympanické
Mastoidní stěna/posterior: Mastoidní buňky • Aditus na mastoid antrum • Pyramidní eminence
Tegmental stěna / střecha: Epitympanic recess
Malleus (Krk z mallea, Vrchní vaz z mallea, Laterální vaz z mallea, Přední vaz z mallea) · Incus (Vrchní vaz z incusu, Zadní vaz z incusu) · Stapes (Anulární vaz z třmínku)
Stapedius · Tensor tympani
Bony part of pharyngotympanic tube · Cartilage of pharyngotympanic tube (Torus tubarius)
Scala vestibuli • Helicotrema • Scala tympani • Modiolus • Cochlear cupula
Perilymfa • Kochleární akvadukt
Reissnerova/vestibulární membrána • Bazilární membrána
Endolymfa • Stria vascularis • Spirální vaz
Cortiho varhany: Stereocilia • Tektoriální membrána • Sulcus spiralis (externus, internus) • Spirální limbus
Statika/překlady/vestibul/endolymfatický kanál: Utricle (Macula) · Saccule (Macula, Endolymphatic sac) · Kinocilium · Otolith • Vestibulární akvadukt • Canalis reuniens
Kinetické/rotace: půlkruhové kanály (Superior, Posterior, Horizontal) • Ampullary cupula • Ampullae (Crista ampullaris)
soma, axon (axon hillock, axoplasmus, axolemma, neurofibril/neurofilament), dendrit (Nisslovo tělo, dendritická páteř, apikální dendrit, bazální dendrit)typy (bipolární, pseudounipolární, multipolární, pyramidové, Purkinje, granule)
GSA, GVA, SSA, SVA, vlákna (Ia, Ib nebo Golgi, II nebo Aβ, III nebo Aδ nebo rychlá bolest, IV nebo C nebo pomalá bolest)
GSE, GVE, SVE, horní motorický neuron, dolní motorický neuron (α motorneuron, γ motorneuron)
neuropil, synaptický váček, neuromuskulární spojení, elektrická synapse – Interneuron (Renshaw)
Volné nervové zakončení, Meissnerova krvinka, Merkelové nervové zakončení, Svalové vřeteno, Pacinianova krvinka, Ruffiniho zakončení, Čichový receptorový neuron, Fotoreceptorová buňka, Vlasové buňky, Chuťové buňky
astrocyt, oligodendrocyt, ependymální buňky, mikroglie, radiální glie
Schwannova buňka, oligodendrocyt, Ranvierovy uzliny, internoda, Schmidt-Lantermanovy řezy, neurolemma
epineurium, perineurium, endoneurium, nervový fascikl, meninges