Vyhřívat se v odražené slávě

Vyhřívání se v odražené slávě (BIRGing) je samoúčelné poznání, kdy se jedinec spojuje s úspěšnými druhými tak, že úspěch druhého se stává jeho vlastním.

Zajímavé na BIRGingu je, že prostá příslušnost k úspěchu druhého stačí ke stimulaci vlastní slávy. Osoba, která se angažuje v BIRGingu, ani nemusí být osobně zapojena do úspěšné akce, ke které se připojuje. Příklady BIRGingu zahrnují cokoliv od sdílení domovského státu s minulou nebo současnou slavnou osobou, přes náboženskou příslušnost až po sportovní týmy. Například když fanoušek fotbalového týmu oblékne dres týmů a chlubí se po výhře, tento fanoušek se angažuje v BIRGingu. Rodič s nálepkou na nárazníku s nápisem „Moje dítě je čestný student“ se vyhřívá v odražené slávě svého dítěte. Zatímco mnoho lidí má neoficiální zprávy o BIRGingu, sociální psychologové se snaží najít experimentální výzkumy v BIRGingu. V rámci sociální psychologie se má za to, že BIRGing zvyšuje sebevědomí a je součástí self-managementu.

BIRGing má spojitost s teorií sociální identity, která vysvětluje, jak lze sebevědomí a sebehodnocení posílit ztotožněním se s úspěchem jiného člověka tím, že se vyhřívá v odražené slávě, kterou si nezaslouží. Sociální identita je individuální sebepojetí odvozené od vnímané příslušnosti k sociálním skupinám. Mít vysoké sebevědomí je typicky vnímáním sebe sama jako atraktivní, kompetentní, sympatické a morálně dobré osoby. Vnímání těchto atributů vyvolává v člověku pocit, jako by byly přitažlivější pro vnější společenský svět, a proto jsou pro ostatní více žádoucí být ve společenském vztahu.

BIRGing je široce rozšířená a důležitá technika řízení dojmu, jak čelit jakýmkoli hrozbám pro sebevědomí a udržovat pozitivní vztahy s ostatními. Mezi některé pozitivní účinky BIRGingu patří zvýšení individuálního sebevědomí a pocitu naplnění. Může ukázat hrdost na sebe sama i hrdost na úspěch druhého člověka, čímž také posílí jeho sebevědomí. BIRGing může být negativní, pokud se provádí příliš extenzivně, že jedinec zapojený do BIRGingu upadne do bludu nebo zapomene na skutečnost, že ve skutečnosti úspěšnou akci nesplnil.

K tomu, aby se BIRGing mohl objevit, je nezbytný i pocit zapojení. Tento jev je obvykle vnímán jako kognitivní proces, který ovlivňuje chování. Ve studii Bernhardt et al. (1998) zkoumali fyziologické procesy související s vyhříváním se v odražené slávě, konkrétně změny v produkci endokrinních hormonů. Fanoušci sledovali, jak jejich oblíbené sportovní týmy (basketbal a fotbal) vyhrávají či prohrávají. Hladina testosteronu u mužů se zvyšovala, když sledovali, jak jejich tým vyhrává, ale snižovala se, když sledovali, jak jejich tým prohrává. Tato studie tedy ukazuje, že na BIRGingu se kromě známých změn v sebevědomí a poznávání mohou podílet i fyziologické procesy.

Tyto empirické studie ukazují, jak i v kontrolovaných situacích se lidé nevědomky snaží o přijetí tím, že se spojují s úspěšnými jedinci. Ať už se toho dosáhne nošením značek nebo zakrytím auta nálepkami o tom, jak je vaše dítě talentované, vyhřívání se v odražené slávě bylo zjištěno jak v naturalistickém, tak v experimentálním prostředí.

Doporučujeme:  William Bechtel

Hlavní teoretické přístupy

Přestože Cialdiniho studie představily pojem BIRGing veřejnosti a jeho význam pro sociální psychologii, operativní definice se formuluje poměrně obtížně. S tak širokou škálou možných příkladů neexistují žádná stanovená kritéria, podle kterých by bylo možné BIRGing jasně rozpoznat. Klasickou definicí je spíše popisován jako subjektivní pocit, který má jeden jedinec, který se snaží získat přijetí nebo respekt tím, že se spojuje s úspěchy druhých. V posledních letech však technologický pokrok (mimo jiné domény) klasickou definici BIRGingu zpochybnil. Například když se Apple Computers stal velmi úspěšným, mnoho jedinců si nejen zakoupilo produkty Apple, ale mnohem více jich hledalo práci nebo jiné asociace s touto společností. Současný BIRGing v dnešním světě je vidět u jednotlivců, kteří se nespojují pouze s úspěchem jiných lidí nebo skupin, jak si původně myslel mimo jiné Cialdini; BIRGing je spíše asociace sebe sama s jakoukoli společností, podnikáním nebo aktivitou, která je populární nebo vysoce ceněná. Facebook, Twitter a další sociální sítě rozšířily BIRGing s populárními značkami, protože umožňuje každému zveřejnit svou afinitu nebo asociace s populárními společnostmi, médii, podniky atd. Navíc možnost pro každého sledovat své oblíbené sportovce, herce atd. na Facebooku nebo Twitteru umožňuje bližší propojení a poznání těchto celebrit, což vede k většímu BIRGingu. Šíření technologií tak nejen zvýšilo sféry, pod které může BIRGing spadat, ale také zvýšilo snadnost, s jakou se jednotlivci mohou podílet na BIRGingu.

Psychologické přístupy k BIRGingu by zahrnovaly behaviorální přístup Ludwiga Lewisohna, evoluční přístup Charlese Darwina a do jisté míry i psychodynamický přístup Sigmunda Freuda. Behaviorální přístup je pro BIRGing relevantní, protože analyzuje chování a úspěch druhých. Pokud se člověk podílí na pozorování tohoto chování, může se dozvědět, které akce a lidé jsou úspěšní nebo populární a pak se může zapojit do BIRGingu tím, že se spojí s těmito akcemi nebo lidmi. Darwinův evoluční přístup lze také použít k analýze BIRGingu vzhledem k myšlence přežití nejschopnějších. V současné psychologii se přežití nejschopnějších vztahuje k dosažení co největších úspěchů, aby se zajistil průchod vlastních genů do budoucích generací. Z tohoto biologického pohledu je příznivé být populární a respektovaný, protože se naskytne více příležitostí k páření. To lze v BIRGingu vidět tak, jak se jednotlivci spojují s populárními, atraktivními nebo respektovanými akcemi a lidmi, aby byli vnímáni jako lidé, kteří mají více úspěchů. Freudovu psychodynamickou teorii lze na BIRGingu aplikovat z hlediska vztahu superega k egu. Superego odkazuje na ideální obraz sebe sama; představuje pohled na své já jako dokonalé. Ego odkazuje na skutečné já, což znamená naše vědomí a vnímání našeho současného já. Pokud se tedy jedinec snaží získat více respektu nebo popularity, může super ego vést k BIRGingu, protože tento jedinec si ho spojuje s populárními a respektovanými entitami, aby zvýšil představu o egu tohoto jedince.

Doporučujeme:  Dermatothlasie

Dalším neméně důležitým přispívajícím vlivem je deindividuace, psychologický stav charakterizovaný částečnou nebo úplnou ztrátou sebeuvědomění, rozptýlenou zodpovědností a sníženou starostí o vlastní chování, což má za následek opuštění norem, omezení a zábran. Deindividuace zahrnuje ztrátu sebeuvědomění, což je v podstatě míra, do které je pozornost člověka zaměřena na vlastní já, což vede k porovnávání se smysluplnými normami. Když se divákům stane deindividuace, jejich sebeuvědomění se propadne a oni přestanou porovnávat své chování s těmito normami, což má za následek zvýšenou reakci na situační síly. Bez srovnávacího procesu sebeuvědomění je chování lidí s větší pravděpodobností v rozporu s jejich postoji.

BIRGing používá většina lidí ve všech aspektech svého života. Anekdotální důkazy vysvětlují, jak lidé navazují kontakty s vysoce pozitivními nebo úspěšnými lidmi. Státy a města rády uvádějí jména slavných bavičů, politických kandidátů, vítězů soutěže krásy atd., kteří se tam narodili. Když někdo náhodně narazí na celebritu v restauraci nebo na letišti a několik dní po tomto setkání, on/ona vypráví příběh každému, kdo bude naslouchat. Je to proto, že on/ona je hrdý na to, že on/ona chodil do stejné restaurace jako slavný a úspěšný jedinec. Lidé jdou na vysokou školu nebo se přidají ke konkrétnímu podniku kvůli tomu, kdo jiný navštěvuje/pracuje tam nyní nebo v minulosti. Lidé se vždy snaží zvýšit své sebevědomí, takže se neustále pokoušejí vyhřívat v odražené slávě.

S BIRGingem nejsou spojeny žádné skutečné kontroverze, protože většina psychologů považuje tuto teorii za pravdivou kvůli provedeným výzkumům a důkazům, které byly nalezeny. Snad jedinou nepatrnou kontroverzí je, jak definovat a operatonalizovat vyhřívání se v odražené slávě (pojednáno v „Hlavních teoretických přístupech“). Protože příklady BIRGingu jsou tak odlišné a jedinečné, neexistuje žádné stanovené kritérium. Klasická definice BIRGingu ji popisuje jako subjektivní pocit, který má jeden jedinec, který se snaží získat přijetí nebo respekt tím, že se spojuje s úspěchy druhých, ale v posledním roce pokrok v technologiích (mimo jiné oblasti) tuto klasickou definici zpochybnil. S moderními technologiemi se lidé nespojují jen s lidmi, ale i s firmami, značkami a organizacemi. Tato schopnost spojovat se s více než jen lidmi, aby získali status, vyvolala potřebu nové definice vyhřívání se v odražené slávě.

Zatímco skutečná definice pro vyhřívání se v odražené slávě se těžko hledá, na BIRGingu se podílí každý. Ať už jde o nálepku na rodičovské dodávce s nápisem „Hrdý rodič studenta Honor Rollu“ nebo o dresy/plakáty oblíbeného sportovního týmu, lidé se snaží zlepšit své sebevědomí a sebehodnotu tím, že se vyhřívají na triumfech druhých a vysílají své spojení s mocnými/úspěšnými lidmi. Vyhřívání se v odražené slávě má potenciál vytvořit vlastní slávu a je spojeno s teorií sociální identity.

Doporučujeme:  Domorodé populace

Byly provedeny psychologické studie, které potvrzují myšlenky a teorie vyhřívání se v odražené slávě. První velkou studii provedl Cialdini, když zkoumal BIRGing v získávání/prohrávání fotbalových fanoušků. Výzkum Boena a spol. také potvrdil opak BIRGingu, odstřihl odražené selhání (myšlenku, že lidé mají tendenci se distancovat od lidí s nižším postavením). Vyhřívání se v odražené slávě nemusí být nutně negativní, pokud není dovedeno do extrému a člověk se na sebe dívá pouze z hlediska své příslušnosti ke své skupině BIRGing. Nárůst technologií vedl ke zvýšení schopnosti vyhřívat se v odražené slávě; člověk nyní může inzerovat své asociace na Facebooku, Twitteru a dalších sociálních sítích.

Aronson, E., Wilson, T. D., & Akert, R. M. (2010). Social Psychology (Seventh ed.). Upper Saddle River, NJ: Pearson Education.

Bernache-Assollant, I., Lacassagne, M., & Braddock, J.(2007). Basking in Reflected Glory and Blasting: Differences in Identity-Management Strategies Between Two Groups of Highly Identified Soccer Fans. Journal of Language and Social Psychology, 26(4), 381. Retrieved April 8, 2011, from ProQuest Psychology Journals. (Document ID: 1392873641).

Bernhardt, P.C., Dabbs, J.M., Fielden, J.A., & Lutter, C.D. (1998). Testosteron se mění během zprostředkovaných zážitků vítězství a prohry mezi fanoušky na sportovních akcích. Physiology and Behavior, 65, 59-62.

Burger, Jerry M. (1985). „Temporal Effects on Attributions for Academic Performances and Reflected-Glory Basking.“ Social Psychology Quarterly, 48(4), 330-36.

Boen, F., Vanbeselaere, N., Pandelaere, M., Dewitte, S., Duriez, B., Snauwaert, B., & … Van Avermaet, E. (2002). Politics and Basking-in-Reflected-Glory: A Field Study in Flanders. Basic & Applied Social Psychology, 24(3), 205-214. DOI:10.1207/153248302760179129

Cialdini, R. B., Borden, R. J., Thorne, A., Walker, M. R., Freeman, S., & Sloan, L. R. (1976).Basking in reflected glory: Three (football) field studies. Journal of Personality and
Social Psychology, 34 366-375.

Dijkstra, J. K., Cillessen, A. H. N., Lindenberg, S. and Veenstra, R. (2010), Basking in Reflected Glory and Its Limits: Why Adolescents Hang Out With Popular Peers. Journal of Research on Adolescence, 20: 942-958.

Lee, M. (1985). Sebevědomí a sociální identita u basketbalových fanoušků: Bližší pohled na vyhřívání se v související slávě, Journal of Sport Behavior, 8, 210-223

Snyder, C.R., Lassegard, M., & Ford, C.E. (1986). Distancování po úspěchu a neúspěchu skupiny:
Vyhřívání se v odražené slávě a odříznutí odraženého neúspěchu. Journal of Personality and
Social Psychology, 51, 382-388.