Nálepka rebela způsobuje, že člověk v očích ostatních lidí vypadá buď chladně, nebo obtížně. Přemýšlíme, zda je rebelství v naší povaze, nebo je to jen naučené chování. Pokud zjistíme, že se dostáváme do komplikovaných situací, protože se bouříme proti proudu, potřebujeme určitou dávku sebereflexe v naději, že svá rozhodnutí a situace zlepšíme.
Ke vzpouře dochází během dospívání v etapách života od dospívání až po mladou dospělost. Ke vzpouře proti autoritě rodičů nebo opatrovníků dochází proto, že se od nich chceme osamostatnit, zejména pokud jsme stále pod jejich péčí. Předpokládá se, že ze vzpurnosti vyrosteme, jakmile se v dospělosti osamostatníme. Nicméně stále se setkáváme s rebely v mnoha podobách a formách. Někteří z nás se bouří i v dospělosti.
Kdo je rebel? Za rebely jsou považováni lidé, kteří se nedokážou podřídit a/nebo se nechtějí přizpůsobit. Pokud nejste rebel, proč se prostě nemůžete podřídit? Jste v srdci rebel? Odpovědi nejsou jednoduché. Potřebujeme znát kořeny této rebelské povahy. Přečtěte si, zda jsou B-I-T-T-E-R dostatečnými důvody k zodpovězení těchto otázek.
1. B – Vzorce chování
Například při narození zdravých dětí, které buď pláčou, nebo ne; někteří lékaři musí některé novorozence plácnout, aby začali plakat. Na samém počátku života přicházíme se svými instinkty a reakcemi na podněty. Podle toho, jak miminko pláče a jak se pohybuje, lze už předem odhadnout, jak se bude chovat, zda je jeho povaha hlasitá, nebo bázlivá. Z pozorování lze vyčíst, zda jsou v době krmení trpělivé nebo netrpělivé. Během dětství se pak objeví další a další instinkty a reakce.
Bude dobré vědět od rodičů a/nebo opatrovníků, jak jste na tom byli jako miminko až do předškolního věku. Nebylo by třeba vědomě označovat nebo vybírat, zda jste tehdy byli rebelové, nebo ne. Ale pokud získáte dostatek příběhů o situacích, ve kterých jste se ocitli, můžete nyní zjistit vzorec vašeho chování. Například můžete zjistit, že jste byli jako dítě poslušní, ale během dospívání jste se změnili a pak jste se jako mladí dospělí vrátili zpět k poslušnosti. Nebo jste celý život důsledně dodržovali vzorec nedodržování a nekonformity. Nebo jste podobně jako vypínač světla měli ve svém růstu etapy, kdy jste přepínali z rebelství na poslušnost, zapínali a vypínali.
Shromážděte tedy historii svého dětství, vzpomeňte si na svá mladá léta, zhodnoťte svou současnou situaci a zjistěte, zda se u vás projevuje vzpurnost. Pokud důsledně reagujete proti autoritám, organizovaným skupinám a většině či masám, pak jste možná v jádru skutečný rebel.
Být rebelem není nic špatného, pokud se to děje ve zdravém kontextu. Možná budete chtít pochopit a řídit svá rozhodnutí a situace, které by k vám mohly zbytečně přinášet konflikty. Nezdravé je například vzdorovat kvůli tomu, abyste vzdorovali většině. Pokud jsou však vaše námitky logické, věcné a/nebo založené například na zkušenostech, pak můžete svá rozhodnutí vysvětlit, otevřít upřímnou komunikaci s ostatními lidmi, místo abyste se izolovali a byli nepochopeni, když se ve skutečnosti můžete podělit o své znalosti a získat znalosti i od nich.
Váš obraz sebe sama a obraz, který vidí ostatní lidé, se často neshodují. Existují nonkonformní lidé, kteří mění svůj fyzický vzhled, aby to vyjádřili. Někteří lidé jsou navenek i vnitřně rebelové, ale někteří jsou navenek rebelové a vnitřně hledají souhlas druhých a vyzývají je, aby tento obraz překonali. Jiní jsou však vnitřně rebelové a vnějškově konformní; jen z jejich image nepoznáte, že jejich rebelství je v jejich mysli a činech. Na image rebela neexistuje žádný vzorec, jistě, někteří lidé napodobují stereotypní rebelství podle postav ve filmech nebo svých idolů z řad celebrit, ale důležité je, že když se podíváte do zrcadla, poznáte sami sebe. To znamená, že jste spokojeni s tím, koho vidíte, ať už fyzický vzhled vypadá jakkoli. Sebepojetí je důležitější než promítání obrazu jen proto, aby ho viděli ostatní.
V příručkách o výchově se vždy doporučuje, aby rodiče neučili slovo „ne“ jako součást první slovní zásoby dětí. Pro některé děti je „ne“ přirozené a je to dost snadné slovo, ale protikladnost tohoto jediného slova je ve skutečnosti hluboká.
„Ne“ samozřejmě znamená odmítnutí a nechuť. „Ne“ je však také síla, zejména pokud vychází z dobrého instinktu, protože je třeba síly, abychom se vzepřeli tlaku situace, rodiny, společnosti a komunity nebo jej odmítli. Jsou lidé, kteří nedokázali říci „ne“, ale měli říci „ne“ v problematických situacích.
Jaký může být myšlenkový postup rebela? Cokoli, co vidíte, slyšíte a cítíte, nejprve odmítnete, takže je to v podstatě „ne“. Nebudete nikomu věřit; je to být cynik. To je dobrá vlastnost, pokud jde o to, že vždy používáte kritické myšlení. Je však nezdravé, pokud kritické myšlení nepoužíváte a stanete se tak úzkoprsí, že vám nezbývá prostor pro duševní růst.
Žijeme v době, kdy je snadné vyhledávat užitečné i nevyžádané informace. Bude dobré prozkoumat vše, co zpočátku odmítáte. Zpracujte spolehlivé informace a znovu s otevřenou myslí zvažte svá odmítnutí. Pokud nejsou v souladu s vaším postojem a zásadami, odmítněte je s konečnou platností. Pokud však po analýze uvidíte body a myšlenky zboží, můžete je přijmout. Tím se vaše rebelské body nesníží, ale zvládáte svou rebelskou povahu pomocí kritického myšlení a spolehlivého výzkumu.
4. T – temperament a tolerance.
Jsou rebelové náchylní k výbuchům vzteku? Rebelové jsou obecně netrpěliví. Netrpělivost je tedy na prvním místě, než se stane výbušnou. Například v rozhodovacích situacích, jako jsou schůzky, jsou rychlí a jejich odpověď je „ne“, takže se mentálně přenesli přes tuto první situaci. Ostatní lidé ve skupině však stále rozhodují a zvažují, což rebelanty činí netrpělivými. Čím déle jsou rebelové zdržováni od vyjádření svých námitek, tím jsou podrážděnější.
Jsou rebelové netolerantní k odlišnostem druhých? Rebelové jsou složití lidé; z vlastní vůle jsou obvykle na okraji společnosti. Extrémní rebelové netolerují nikoho. Umírnění rebelové si vybírají, koho budou tolerovat a koho ne; výběr je eklektický a tolerují jen některé. Mírní rebelové chápou všechny, kdo jsou v jakékoli podobě odlišní; jen netolerují ty obyčejné nebo poddajné.
Je dobré vědět, kdo a co je pro vás snesitelné a proč. Pokud si to v sobě ujasníte, můžete přehodnotit svá rozhodnutí a důvody. Tím, že máte svůj konečný seznam snesitelného, jste si nyní vědomi toho, že když se setkáte s podobnou věcí nebo osobou z tohoto seznamu, můžete si vydechnout a ovládnout svou netrpělivost.
Existují emocionální rebelové, kteří jsou vášnivě hádaví a dávají najevo všechny přehnané city s ďábelským přístupem. Existují také intelektuální rebelové, kteří jsou velmi klidní, pasivní a na obličeji nemají žádné masky emocí, ale jejich myšlenky jsou velmi aktivní a plánují útoky a obranu jako stratégové. Emocionální rebelové mohou být pro ostatní lidi toxičtí, protože všechny tyto emoce vypouštějí na libovolné místo s malou rozvahou. Mohou si stěžovat doma, v kanceláři, na místech, kam chodí, jako jsou obchody, restaurace, divadla, supermarkety atd. Intelektuální rebelové mohou být pro ostatní lidi frustrující, protože je nedokážou pochopit. Lidé se jich docela bojí, protože nevědí, co si myslí a co se chystají udělat.
Jako rebelovi vám prospěje, když dokážete vyvážit emocionální a intelektuální stránku svého rebelství. Jste-li například sportovním trenérem, vaše intelektuální rebelská stránka může skutečně čelit soupeřům za předpokladu, že svému týmu ukážete svou emocionální rebelskou stránku, abyste mu vysvětlili své plány a nabudili ho. Dalším příkladem je, že pokud jste řečník, můžete spojit svou emocionální a intelektuální rebelskou stránku tak, aby vás posluchači mohli pohodlně poslouchat.
Jaká je vaše úroveň odolnosti? To souvisí s myšlenkovým procesem. Když vznášíte námitky nebo říkáte „ne“, je to vždy vysoká úroveň na stupnici 100 %? Někteří rebelové říkají „ne“, ale nechávají si prostor pro změnu názoru s otevřeností typu „možná“ nebo „ano, ale s určitými změnami“. Odpor souvisí také se silou přesvědčení rebelů.
V pokračujícím procesu analýzy vaší vzpurnosti bude dobré studovat vaši úroveň nebo stupnici odporu. S jakými tématy nemůžete nikdy přistoupit na kompromis a vždy je budete odmítat nebo proti nim vznášet námitky? Jakým záležitostem můžete dát asi 20% šanci na přehodnocení? A co třeba 50 % a 25 %? Extrémní rebelové budou mít vždy silné přesvědčení, které bude v rozporu až posedlosti. Umírnění rebelové se brání na 60 % až 99 %, ale umí přehodnocovat. Mírní rebelové nejsou na vysoké úrovni odporu, jsou na 50 % s prostorem pro přehodnocení a otevřenost. Mít prostor pro otevřenost znamená mít také prostor pro růst, a tak lze odpor kontrolovat. Ne se vším je třeba bojovat na 100 %.
Pochopení vlastní přirozenosti je prospěšné pro klidnější, méně nestálý a méně konfliktní život. Povahu rebela je třeba přijmout zejména tehdy, je-li to vaše identita, ale neměla by škodit druhým ani vám samotným.