Pravděpodobně už víte, co to znamená být ve vztahu, kde dochází k týrání, a jak rozpoznat jeho příznaky, stejně jako to, že týrání může mít mnoho různých podob (ať už fyzických, emocionálních, psychických nebo jiných). Ale vědět a pochopit není vždy totéž, zejména když vás zneužívá někdo, koho milujete, komu důvěřujete a na kom vám záleží.
Citové zneužívání je pravděpodobně nejobtížněji rozpoznatelný typ zneužívání, protože nikdo jiný než vy nemůže skutečně cítit, vidět nebo pochopit, jak vás ovlivňuje. Ale i když na vás násilník nezanechává žádné viditelné jizvy nebo modřiny, zneužívání je stále zneužíváním. A je důležité, abychom se ho naučili rozpoznat zblízka, abychom se před ním mohli dlouhodobě lépe chránit a přerušit vztahy s lidmi, kteří nás citově zneužívají, dříve, než nám a našemu duševnímu zdraví způsobí další škody.
Zde je uvedeno 6 hlavních typů citového zneužívání a co proti němu můžete dělat:
1. Obviňování a zastrašování
Často se násilníci pokoušejí vyvléknout ze svého špatného zacházení s druhými tím, že své škodlivé činy bagatelizují („Ale no tak, to si neumíš udělat legraci? My jsme si jen tak hráli“), obviňují své oběti („Dělám to pro tvé vlastní dobro, uvidíš“) nebo je zastrašují („O čem to mluvíš?“). Takhle se to nestalo! Přeháníš!“) – to vše proto, aby ve vztahu získali převahu (Leisring, 2013). Mezi další příklady tohoto typu citového zneužívání patří: nepřiznání se ke svým chybám; popírání svých provinění; zlehčování vašeho utrpení; nebo záměrná snaha vyprovokovat vás, aby mohli říct, že jste to vy, kdo s nimi špatně zachází.
Dalším typem emocionálního zneužívání je emocionální manipulace, při níž si zneužívající osoby vynucují svou nadvládu nad vámi pomocí taktiky viny, studu a kontroly (Trickett, Mennen, Kim & Sang, 2009). Mezi běžné příklady patří: neustálé sledování vašeho pobytu, narušování vašeho soukromí špehováním nebo prohledáváním vašich věcí, rozhodování za vás, nařizování vám bez ohledu na vaše osobní hranice, nucení vás dělat to, co chtějí (např. dávat vám chladnou hlavu, odcházet od vás, dávat vám najevo, že jste nevděční nebo že jim dlužíte za něco, co pro vás udělali), a rozčilovat se pokaždé, když s nimi jen nesouhlasíte nebo se snažíte postavit se na vlastní nohy.
Trápil vás někdy někdo ve vašem životě emocionálně nebo vás záměrně nutil cítit se špatně? Vzpomenete si na někoho, kdo přesně ví, jak vám zatlačit na pilu nebo vás zasáhnout tam, kde to nejvíc bolí? Tento druh citového zneužívání se nazývá citové terorizování a často se snaží podkopat sebevědomí obětí tím, že využívá jejich nejistoty a neúnavně na ně útočí. Patří sem: nazývání osoby zraňujícími, hanlivými jmény, zveličování jejích chyb, využívání její nejistoty, ztrapňování před ostatními, odhalování jejích tajemství a znevažování jejího přínosu nebo úspěchů (Trickett, Mennen, Kim a Prindle, 2011).
4. Citové zanedbávání/odmítání
Když člověk záměrně a neustále uspokojuje své vlastní citové potřeby na úkor vašich, je to již považováno za citové zneužívání. A mnoho osob, které vás citově zneužívají, po vás bude vyžadovat, abyste se podřídili jejich vůli, protože pokud to neuděláte, budou vás: ignorovat nebo vás od sebe odstrčí; chovat se vůči vám pasivně-agresivně (např, lichotí vám zezadu nebo o vás za vašimi zády říkají ošklivé věci); ostrakizují vás ze společenských skupin, abyste se cítili vyloučení a nechtění; zadržují vám náklonnost (zejména pokud jsou rodiči nebo milostnými partnery, a dávají vám tak pocítit, že už vás nebudou mít rádi, pokud nebudete plnit jejich očekávání a nebudete takoví, jací chtějí, abyste byli).
Spoluzávislost je definována jako nevyvážený vztah, v němž je jedna osoba zcela závislá na druhé, pokud jde o její citové naplnění, osobní identitu a potvrzení vlastní hodnoty (Fuller & Warner, 2000). A když jste uvězněni v bludném a nezdravém kruhu spoluzávislosti – ať už s přítelem, rodičem nebo druhou osobou – trávíte většinu svých bdělých hodin v závislosti na někom jiném. Ať už jde o váš čas, pomoc, energii nebo pozornost, spoluzávislá osoba si sobecky vezme vše, co jí můžete dát, aniž by vás nebo váš vlastní pocit pohody kdykoli ušetřila.
6. Odcizení/sociální izolace
V neposlední řadě tu máme odcizení a sociální izolaci, což je do jisté míry opak posledního bodu; zatímco spoluzávislost znamená, že jste na sobě závislí, odcizení a sociální izolace je typem citového zneužívání, jehož cílem je, abyste na něm byli závislejší. Jak? No, nejčastěji toho citoví násilníci dosahují tím, že jsou vůči svým obětem příliš majetničtí a kontrolující, zejména pokud vědí, že mají ve vztahu navrch (tj. pokud jsou rodiči).
Mezi běžné příklady patří: nedovolí vám jít ven s přáteli, odřízne vás od komunikace s ostatními (např. zabaví vám telefon), vymýšlí si důvody, aby na vás vyvíjel nátlak a donutil vás přijít hned domů/opustit přátele kvůli nim, vyžaduje, aby vás doprovázel všude, kam jdete, a sabotuje vaše vztahy tím, že vaše přátele poštve proti vám nebo vás donutí, abyste se obrátili proti nim.
Máte něco společného s věcmi, které jsme zde zmínili? Stali jste se někdy obětí citového zneužívání, ale jen jste si to neuvědomovali? Pokud jste uvězněni ve vztahu s jinou osobou, která vás zneužívá (ať už fyzicky, nebo citově), neváhejte se s tím na někoho obrátit a vyhledat pomoc. Existuje spousta bezplatných a snadno dostupných neziskových organizací, krizových linek a nouzových útulků, které se věnují pomoci obětem zneužívání. Ještě dnes se poraďte s odborníkem na duševní zdraví a zjistěte více o tom, co můžete udělat pro to, abyste se ochránili před citovým zneužíváním a překonali psychické trauma, které je s ním často spojeno.