Pokud jste na tom podobně jako já, pak rutinu vášnivě nenávidíte. Nesnáším rutinu tak moc, že mám dokonce problém to slovo vyslovit. Vždycky mám pocit, že mě udusí, když ho řeknu celé najednou, aniž bych se v půlce zastavila a nadechla.
Chápu vás, pokud procházíte podobnou zkušeností. Rutina je taková, že v některých z nás vyvolává zdánlivě neodolatelné nutkání rozběhnout se proti zdi. Člověk cítí potřebu se čas od času odpoutat.
John Carpenter, jeden z autorů úkolů na Brillassignment.co.uk, se s námi podělil o své myšlenky týkající se rutiny. Vždy byl rebelem proti rutině a snažil se sem tam něco změnit, aby byl jeho život zajímavější. V posledních několika měsících se však dostal do jakéhosi monotónního kouzla a nad celou zkušeností lamentuje. „Byly to pomalé tři měsíce. Můj život byl prostě zahlcený rutinou a bylo pro mě velmi těžké držet krok. Bylo to asi nejnudnější období mého života,“ říká John a na konci si dramaticky povzdechne, aby ukázal, jak moc nudné to pro něj bylo.
Zeptali jsme se ho, jaké to je a jestli by nám mohl poradit, co dělat, abychom se vyhnuli monotónní rutině. Jak jsme zjistili, měl nám toho hodně co říct. „Moje současná práce se dostala do fáze, kdy se v ní neděje moc nových věcí, a já mám tendenci dělat každý den víc toho samého. Mám svou práci rád, nechápejte mě špatně. Práce s lidmi je jednou z nejuspokojivějších zkušeností, jakou kdy zažijete, ať už se věnujete jakékoliv profesi. Ale jsou chvíle, kdy se vody uklidní Řeka se nevíří věčně. Ne vždy nabízí nová zákoutí, která odhalují dechberoucí krajinu. Jsou chvíle, kdy se ocitnete na dlouhém a klidném úseku se stejnou scenérií na kilometry daleko. To nemusí být nutně špatně, protože to často znamená stabilitu, ale má to i své stinné stránky. Jednou z nich je nuda.“ Nemohli jsme si nevšimnout, jak hluboký byl jeho popis. Někdo tak poetický by rozhodně neměl rád rutinu!
„Několik měsíců jsem vstával každý den v týdnu ve stejnou dobu a jezdil do práce stejnou cestou. Většinou jsem každý den dělal stejnou práci a každý den jsem jedl přesně ve stejnou dobu. Pro některé lidi to vypadá jako dobrý nápad, ale pro mě to bylo peklo. Svou práci jsem ale stále miloval, a tak jsem se rozhodl, že musím věci trochu obměnit a udělat je zajímavější.“
John nám dal spoustu tipů, které použil k tomu, aby si udělal věci zajímavější, a které můžeme použít i ve svém životě, když se monotónnost objeví. Než se k tomu ale dostaneme, udělejme si malou odbočku, abychom pochopili fenomén známý jako rutina.
Podstatou rutiny je určitý sled událostí a činností, které se pravidelně opakují. To je nejobecnější definice, kterou jsem schopen z hlavy vymyslet. Když se nad tím zamyslíte, rutiny jsou již zabudovány ve vesmíru. Slunce každý den vychází na východě a zapadá na západě. Měsíc prochází poměrně pravidelným 28denním cyklem, který začíná novem a končí úplňkem. Pakoně migrují z národního parku Maasai Mara v Keni do národního parku Serengeti v Tanzanii a zpět přibližně dvakrát ročně. Pokaždé překračují stejnou řeku a v řece jsou téměř vždy krokodýli, kteří čekají, až budou moci ze stáda vybrat mláďata a slabé jedince, aby je zabili a sežrali. Prezidentské volby se ve většině liberálně demokratických zemí konají stejně často, jednou za čtyři nebo pět let, a olympijské hry se konají každé čtyři roky.
Znamená to, že svět je nudný? Myslím, že ne. Vím, že se rozhodně těším na další příležitost volit svého prezidenta. Těší mě, že mám toto rutinní privilegium. Kdyby prezidentské volby nebyly pravidelné, nebo dokonce předvídatelné, byl by to smutný stav. Mám rád olympijské hry a líbí se mi, že přesně vím, v jakém roce, měsíci a rozsahu dat se budou konat, a to s dostatečným předstihem. Kdybych to musel odhadovat, asi by mi nepřipadaly tak zajímavé.
Kdybych si nemohl být jistý, zda zítra vyjde slunce, nebo zda vůbec vyjde na východě, spousta mých plánů by ztroskotala. Možná bych byl i trochu paranoidní a dovedu si představit, že by se mi do hlavy začaly vkrádat myšlenky, že se blíží konec světa. Rozhodně je dobře, že ve spoustě věcí, ať už způsobených člověkem, nebo přírodních, existuje určitá předvídatelnost.
Přírodní zákony jsou také dost monotónní. Co jde nahoru, bude za daných podmínek vždycky padat dolů, a stejná pravidla, která určují, co se stane, když vyskočím do vzduchu, nám umožňují létat raketami do vesmíru.
Ale rutina, která není příliš zajímavá, je rutina, kterou se řídíme na osobní úrovni. Připouštím, že ne každý rutinu nenávidí. Někteří lidé ji považují za formu stability a raději by měli život plný rutiny než život plný nejistoty, jakkoli dobrodružný může být. John patří k těm, kteří rutinu prostě nemají rádi. Raději by se každé ráno probouzel s trochou nejistoty, co bude ten den dělat.
Osobní rutina se často vyznačuje prováděním stejných postupů a činností obvyklým a mechanickým způsobem. Není divu, že dvěma nejčastějšími synonymy pro rutinu jsou stejnost a monotónnost.
Rutina je v osobním životě to, co pravidelně opakujete. Může to být mnohokrát denně, každý den, každý týden, každý měsíc a tak dále. Všiml jsem si, že věci, které se dělají jednou týdně nebo v delších časových intervalech, nejsou tak nudné. Mohou být dokonce osvěžující a je na co se těšit. To věci, které děláme několikrát denně nebo každý den, hrozí, že nás utopí v nudě. Jde o to, že pokud něco děláte dostatečně často, například mnohokrát denně nebo mnohokrát týdně, stane se to vaší součástí a dokážete to dělat i bez přemýšlení. Tehdy to skutečně začne působit jako rutina.
Rutina není tak špatná, jak by se mohlo zdát. Z určitého důvodu se staly běžnou součástí života většiny lidí. Rutiny vnášejí do našich životů strukturu.
Vzpomeňte si na naše předky. Denně se potýkali se spoustou nejistoty a velká část z nich se týkala jejich přežití. Nemuseli vědět, zda je určitý úsek divočiny více či méně nebezpečný nebo zda je určitá nová potravina jedovatá či jedlá.
Našim předkům by prospělo, kdyby dokázali najít nějakou stabilitu a předvídatelnost svého každodenního života. Začali by vyhledávat ovoce a byliny, které jsou prokazatelně jedlé, využívat cesty a zdržovat se na místech, která jsou prokazatelně bezpečná, a pomalu by se začali učit povětrnostním podmínkám, které v jejich oblasti převládají, aby mohli provozovat spolehlivé zemědělství a zajistit si vždy dostatek potravy. Rutina je jednou z věcí, které zajistily přežití lidského rodu.
I dnes hraje rutina v našem životě důležitou roli. Pomáhá nám dělat věci o něco méně komplikované. Odstraňuje z našeho života chaos a pomáhá nám šetřit energii a sílu vůle na věci, na kterých opravdu záleží.
Rutiny nám jistě pomáhají žít konvenční život a ne všechny jsou špatné. Jsou významnou součástí lidského bytí. Ve skutečnosti lze tvrdit, že rutiny jsou přirozeným důsledkem lidského stavu. Pravidelné čištění zubů prospívá zdraví a ranní káva je něco, bez čeho se mnoho lidí na celém světě prostě neobejde. Naše vlastní spánkové vzorce jsou na osobní úrovni velmi pravidelné a mnoho lidí bude mít mrzutý den, pokud se dostatečně nevyspí.
„Problém nastává, když máte příliš mnoho rutin. Příliš mnoho čehokoli vám škodí a začnete mít pocit, že se pod tíhou zvyku prohýbáte,“ říká John. Mám tendenci s ním souhlasit. Příliš mnoho rutiny může potlačit kreativitu a uzavřít vaši mysl. Pokud si nedáte příležitost k novým zážitkům, budete se utápět ve stále stejném pohledu na svět.
Většina z nás se shodne na tom, že přílišná rutina nám neprospívá a monotónnost může vyvolat silné pocity úzkosti. Co s tím tedy můžeme dělat? Jak se vyrovnat s životem plným neúprosné monotónnosti? Koneckonců ne všichni jsme obdařeni čtyřhodinovým pracovním týdnem nebo zaměstnáním, které zahrnuje rozsáhlé cestování. Ne všichni pracujeme s lidmi nebo děláme každý druhý den nové vzrušující věci. Pro většinu z nás jsou naše práce a životy vyšperkované do puntíku. Trik nespočívá v tom, že bychom svůj život kompletně přepracovali, ale v tom, že najdeme způsoby, jak si ho okořenit tím, co už máme. A právě v tom spočívá tajemství vzrušujícího života.
Méně rutinní život má jistě své výhody:
Méně rutinních postupů vám umožní flexibilnější život a rozvrh.
Nebudete se nudit kvůli jednotvárnosti vašich dnů.
Zvyšujete svou kreativitu díky otevřenosti novým zkušenostem.
Váš život bude obecně zajímavější a vzrušující
Zde jsou tedy tipy, které nám John dal, jak zvýšit naši motivaci, když rutina sužuje náš každodenní život.
Koníčky jsou skvělým způsobem, jak rozbít monotónnost každodenního života. Mnozí z nás mají tendenci uvíznout v koloběhu, který zahrnuje práci, domov a dojíždění mezi nimi. Málokdy si uděláme čas na to, abychom se věnovali věcem, které nás dělají skutečně šťastnými. Zde pomáhá koníček.
John říká, že pokud jde o koníčky, neexistují žádná pevná pravidla. „Prostě dělejte, co vás baví. Ať už je to hra na hudební nástroj nebo vaření. Nesnažte se tomu dát stejně pevnou strukturu, jakou má zbytek vašeho života. Jde o to, abyste se uvolnili, ne abyste měli ve svém životě další formu rutiny.“
Koníčky vám nejen umožní vymanit se z monotónnosti rutiny, ale také vám pomohou cítit se mnohem lépe a zlepší vaši emocionální pohodu. Mnoho nejúspěšnějších lidí na světě, ať už působí v jakémkoli oboru, uvádí, že mají nějakého koníčka. Pro mě byl vždycky symbolem Albert Einstein, který po večerech rád hrál na housle. Často uváděl, že některé z jeho nejhlubších myšlenek o fyzice přicházely, když byl ztracen v hudbě.
Nezapomeňte, že váš koníček nemusí být složitý, může to být něco tak jednoduchého jako procházka při poslechu hudby. Pokud je oblast, kde žijete, obzvláště bohatá na krajinu, pak si procházky určitě užijete. Les, řeka, park a vodopád jsou skvělými kandidáty na místa, kde se můžete procházet a nechat se unášet. Klid těchto prostředí může být přesně to, co potřebujete, abyste uvolnili svou kreativitu a podívali se na problémy, které vás trápí v práci, z nové perspektivy.
Cestování je často označováno jako koníček, ale je natolik důležité, že je třeba o něm uvažovat samostatně. Cestování má pro nás mnoho výhod a jednou z nich je, že nám pomáhá bojovat proti nudě z rutiny.
Mnoho lidí se vymlouvá na to, že na cestování nemají čas nebo peníze. Na pohlednicích a Instagramu to vypadá tak okouzlujícím způsobem, že máme tendenci si myslet, že je to velmi drahý koníček. Ale cestování takové být nemusí. Může to být tak jednoduché, jako vyrazit s několika přáteli na víkend do blízké destinace. Můžete si rozdělit náklady a užít si tam čas jako skupina. Pokud jde o cestování, existuje obvykle nespočet možností. Můžete začít u své lokality. Byli byste překvapeni, kolik míst hodných cestování jste ještě nenavštívili v okruhu 10 kilometrů od svého domu. Všechny umělecké galerie, divadla, muzea, parky a restaurace, které jsou v okolí a které by se vám líbily, čekají jen na to, až je objevíte. Jakmile budete mít pocit, že jste z místní oblasti viděli dost, můžete si naplánovat delší výlety do vzdálenějších míst.
Cestování také dokáže otevřít naši mysl. Člověk, který hodně cestuje, se setkává s mnoha různými kulturami, náboženstvími, zeměpisnými oblastmi, divokou přírodou a fyzickými zajímavostmi. Váš pohled na svět bude často zpochybněn a budete muset vidět věci z perspektivy jiných. V důsledku toho poroste vaše moudrost a stále méně věcí budete považovat za zcela černobílé.
Takovou moudrost lze snadno přenést i do jiných oblastí života. Zvýší se vaše kreativita a budete schopni vidět věci z více úhlů pohledu najednou. Budete také schopni lépe zvládat konflikty, protože se pomalu naučíte analyzovat obě strany konfliktu.
Možnost podívat se jednou za týden, měsíc nebo rok na jiné místo, než je váš domov, přinejmenším rozbije monotónnost vašeho života a poskytne vám něco úžasného, na co se můžete těšit.
John tvrdí, že přečte zhruba jednu knihu týdně. S touto praxí začal poměrně nedávno a říká, že to zásadně změnilo jeho život. Čtení mu otevřelo mysl mnoha různým myšlenkám a velmi zlepšilo jeho představivost.
„Čtení považuji za levnější verzi cestování. Když čtete, můžete navštívit vzdálené země a komunikovat s lidmi všeho druhu. Také se setkáváte se spoustou krásných scenérií v podobě obrázků a ilustrací. Také se podíváte na různé věci z různých úhlů pohledu a získáte spoustu nových nápadů, které můžete přidat do své pokladnice nápadů. To je v podstatě všechno, co při cestování získáte. Jediný rozdíl je v tom, že tady to získáváte jako účet z druhé nebo třetí ruky a získáváte to maximálně za pár dolarů.“
Nejlepším druhem četby je v tomto kontextu fantasy a beletrie. Tyto vymyšlené světy vám pomohou zapomenout na rutinní život a poskytnou vám únik z monotónnosti. Čtení takových knih je často jako portál do jiné dimenze. Pravidla světa, ve kterém žijete, prostě neplatí a možné je téměř vše. Je to jako jemnější verze Alenky v říši divů.
Naše životy jsou prostoupeny obrazovkami. Ať už se jedná o velkou obrazovku televize nebo pracovního počítače, nebo o menší obrazovku chytrého telefonu či tabletu, obrazovky jsou v dnešní době stejně všudypřítomné jako oblečení. Pomáhají nám navazovat vzájemné kontakty, určovat čas, bavit se a také dodávají našemu každodennímu životu určitou strukturu tím, že fungují jako naši osobní asistenti. Obrazovky však mohou mít i stinné stránky.
Pro začátek je třeba říci, že vzhledem k jejich všudypřítomnosti je používáme jak v práci, tak doma. V práci je používáme, aby nám pomohly plnit každodenní úkoly. Jsou stálou součástí našich kanceláří. Používáme je také při cestě do práce a z práce. Tam jsou formou zábavy, která nás rozptyluje od monotónnosti dojíždění. Používáme je také doma, kde jsou do značné míry rozptýlením, kterému se věnujeme, když čekáme, až půjdeme spát a připravíme se na zítřek.
Problém je, že díky této všudypřítomnosti se stávají monotónními. Zdá se, že nikdy nedokážeme plně přejít z pracovního prostředí do domácího, protože si domů nosíme symboly práce. Tyto obrazovky také obvykle používáme stále ke stejným věcem. Navštěvujeme stejné profily na sociálních sítích, věnujeme se stejné zábavě a používáme je k tomu, aby nám připomínaly stejné rutinní činnosti. Staly se naší součástí natolik, že o nich nemusíme přemýšlet, když je používáme. Pomalu nám přirůstají k srdci a nakonec se samy o sobě stávají jakousi monotónností. Ve skutečnosti nakonec přispívají k naší depresi.
Abyste se vyhnuli ubíjející monotónnosti, kterou do vašeho života někdy přinášejí technologie, je dobré se čas od času odpojit. Přepněte telefon do letového režimu a pak ho odložte někam daleko, aby vás nikdo a nic chvíli nerušilo. Jděte na procházku nebo meditujte a užívejte si čas o samotě. Objevování sebe sama je stejně důležité jako objevování světa kolem vás.
Udržujte si pozitivní přístup
Bylo by vhodné zakončit tento článek pozitivně. Váš postoj je součástí vašeho pohledu na svět stejně jako vaše činy. Vzpomínáte, jak jsem říkal, že spousta lidí má ve skutečnosti ráda rutinu? Proč si to myslíte? Rutina pro ně nejspíš musí mít někdy stejnou stejnost a nudu jako pro nás. Co je tedy udržuje v chodu? Je to jejich přístup.
Pozitivní přístup vás nadchne i v těch nejnudnějších situacích a potěší i v těch nejsmutnějších. V životě jsou prostě chvíle, kdy je rutina normou, a my s tím nemůžeme dělat nic jiného než brát věci postupně. Právě v těchto těžkých chvílích nám náš pozitivní přístup pomůže proplout a dostat se na druhou stranu. To je důležité zejména tehdy, když víte, že se musíte držet rutiny, abyste dosáhli nějakého cíle, díky němuž budete úspěšní. Cesta k úspěchu není vždy oslnivá. Ve skutečnosti je častěji než jindy monotónní záležitostí. A přesto se tato monotónnost vyplatí v tom nejlepším slova smyslu, jen když ji statečně dotáhneme do konce. Dělejte vše pro to, abyste si život zpestřili, ale nevyhýbejte se rutině úplně. Někdy může být důvodem vašeho štěstí v budoucnu.