Tento článek se zabývá debriefingem po stresových událostech.
Pro debriefing v experimentálním kontextu viz Debriefing (experimentální)
Psychologický debriefing je proces dotazování, jehož cílem je získat informace od jednotlivce.
Poradci pro pozůstalé a pracovníci, kteří se zabývají katastrofami, používají debriefingy jako součást krizové intervence na pomoc lidem, kteří nedávno prožili velkou ztrátu nebo utrpení. Mezi tyto případy patří hurikány, zemětřesení, střelba ve školách a další situace, které zahrnují strach, zranění, extrémní nepohodlí, škody na majetku nebo ztrátu přátel a blízkých. Cílem debriefingu je snížit pravděpodobnost vzniku akutní stresové poruchy, emočního traumatu a posttraumatické stresové poruchy nebo jiných psychických problémů. Krizový intervenční debriefing je také známý jako Critical Incident Stress Debriefing.
Tento typ intervence je dobře míněný a v mnoha zemích běžný, ale důkazy o jeho účinnosti jsou sporné. Mnohé důkazy totiž naznačují, že tyto debriefingy jsou nejen neúčinné, ale i škodlivé. V březnu 2007 byl krizový debriefing v časopise APS Perspectives on Psychological Science zařazen na seznam léčebných postupů, které mají potenciál klienty poškodit.
Debriefing neboli psychologický debriefing je jednorázový polostrukturovaný rozhovor s osobou, která právě prožila stresující nebo traumatizující událost. Ve většině případů je účelem debriefingu snížit případnou možnost psychické újmy tím, že se člověk o svém zážitku dozví nebo mu bude umožněno o něm hovořit.
V psychologickém výzkumu je debriefing krátký rozhovor, který probíhá mezi výzkumníky a účastníky výzkumu bezprostředně po jejich účasti v psychologickém experimentu. Hlášení je důležitým etickým aspektem, který má zajistit, aby účastníci byli plně informováni o své zkušenosti s experimentem a aby jim tato zkušenost nijak neublížila. Spolu s informovaným souhlasem je debriefing považován za základní etické opatření ve výzkumu zahrnujícím lidské bytosti. Zvláště důležité je to u sociálně psychologických experimentů, které používají klamání. Debriefing se obvykle nepoužívá v průzkumech, pozorovacích studiích nebo jiných formách výzkumu, které nezahrnují klamání a představují pro účastníky minimální riziko.
Mezi metodologické výhody debriefingu patří možnost výzkumníků ověřit účinnost manipulace nebo identifikovat účastníky, kteří byli schopni odhadnout hypotézu nebo odhalit podvod. Pokud byly údaje tímto způsobem ohroženy, měli by být tito účastníci z analýzy vyloučeni. Mnozí psychologové se domnívají, že tyto výhody ospravedlňují postexperimentální sledování i v případě, že nedošlo ke klamání nebo stresujícím postupům.
Hlášení na palubě USS Ronald Reagan (CVN-76).
Hlášení vznikla v armádě. Tento typ hlášení se používá k získání informací od pilota nebo vojáka po misi a k poučení jednotlivce o tom, které informace mohou být zveřejněny a které jsou omezeny. Dalším účelem vojenského debriefingu je zhodnotit jednotlivce a vrátit ho co nejdříve k běžným povinnostem.