Knox Cube Imitation Test (KCIT, nebo CIT, nebo KCT) byl vyvinut jako neverbální test inteligence vyvinutý Dr. Howardem Knoxem, lékařským důstojníkem na Ellis Islandu. Poprvé byl publikován jako pamflet v roce 1913 a pak v roce 1914 jako práce v Journal of the American Medical Association.
V jeho práci bylo kromě testu kostky uvedeno několik dalších testů. V testu kostky byly v řadě umístěny 4 černé 1“ kostky, každá kostka byla od svých sousedů vzdálena 4 palce. Administrátoři testu vezmou menší kostku a poklepávají na 4 1“ kostky ve stále komplikovanějších sekvencích. Testovaný subjekt je požádán, někdy pouze znakovou řečí, aby sekvenci zopakoval. Pokud jsou kostky očíslovány od 1 do 4, sekvence v pořadí jsou:
Knox naznačil, že sekvence a (1-2-3-4) je přiměřená pro dítě ve věku 4 let, sekvence b (1-2-3-4-3) je vhodná pro dítě ve věku 5 let, sekvence c (1-2-3-4-2) může být splněna 6 letým, sekvence d (1-3-2-4) může být splněna průměrným 8 letým a kopírování sekvence e (1-3-4-2-3-1) je očekáváno většinou 11 letých. Některé z těchto sekvencí byly zopakovány v rámci jiných publikovaných testů, jako je Arthur (1947)[How to reference and link to summary or text] a Wright & Stone (1979).[How to reference and link to summary or text]
Výkon na Knox Cube Imitation Test je korelován s Verbal IQ a Performance IQ.