V buddhistické tradici je pět překážek (sanskrt: pañca nivāraṇa; páli: pañca nīvaraṇāni) identifikováno jako mentální faktory, které brání pokroku v meditaci a v našem každodenním životě. V tradici Theravada jsou tyto faktory identifikovány specificky jako překážky pro jhānas (fáze soustředění) v rámci meditační praxe. V rámci tradice Mahayana je pět překážek identifikováno jako překážky pro samatha (klidnou) meditaci. Současní učitelé meditace identifikují pět překážek jako překážky pro meditaci bdělosti.
Pět překážek jsou:[web 1][web 2]
V rámci buddhistických tradic
Pět překážek je identifikováno v hlavních buddhistických tradicích buddhismu Theravada a buddhismu Mahayana, stejně jako v současné tradici Insight Meditation. Ale překážky jsou prezentovány různě v rámci těchto různých tradic, v závislosti na způsobu, jakým každá tradice učí praxi meditace.
Současný učitel meditace Insight Gil Fronsdal popisuje překážky jako „velmi důležitý seznam duševních stavů, které mají velký vliv na meditační praxi a každodenní život lidí“. Fronsdale zdůrazňuje, že je důležité nevnímat překážky jako osobní selhání. Mají je všechny lidské bytosti. Velkou součástí meditace všímavosti je učit se o těchto překážkách, aby se jich člověk zbavil. Proto, uvádí Fronsdal, cílem není je zavrhnout, ale studovat je a opravdu dobře jim porozumět.
Současný učitel Jack Kornfield popsal pět překážek jako „těžké energie, které vznikají v mysli a v životě člověka jako součást meditační praxe“[web 3]
V rámci mahájánské tradice je těchto pět překážek obvykle označováno jako překážky pro samathskou meditaci (také označována jako meditace klidu).
Současný učitel meditace Insight Gil Fronsdal zdůrazňuje, že abyste byli dobrými studenty překážek, musíte s nimi mít velkou trpělivost a nesmíte je odmítat. Když se objeví, musíte se pro ně zastavit. Fronsdal uvádí, že nálepka na nárazník pro tento typ tréninku by mohla být „Zastavuji se pro překážky“. Vy jim nevyhovujete, uvádí Fronsdal, začnete se zajímat a studovat je.
Překážky jednotlivě
Smyslová touha (kamacchanda)
Překážkou smyslové touhy (kamacchanda) je upnutí se na myšlenky nebo pocity založené na potěšení pěti smyslů.
Aby meditující překonal překážku smyslové touhy (kamacchanda), musí nejprve aplikovat bdělost a uvědomit si, že překážka je přítomna.[web 8] Pak se musí člověk podívat na překážku, analyzovat ji, udělat z ní předmět naší meditace, zažít ji naplno. Meditující pak může aplikovat specifické techniky, jako je rozjímání nad pomíjivostí příjemné touhy.[web 8]
Kamacchanda se dá přirovnat k tomu, že souhlasíte s tím, aby myšlenky a emoce založené na kāmě zůstaly ve vaší mysli. Umožňuje to, aby tyto myšlenky zaměstnávaly vaši mysl. Ajahn Brahmavamso vysvětluje:[web 1]
Překážkou zlé vůle (vyapada) je lpění na myšlenkách nebo pocitech založených na hněvu, zášti, nepřátelství, hořkosti atd.
Překážka zlé vůle je přirovnávána k nemoci. Tak jako nemoc upírá člověku svobodu a štěstí zdraví, tak zlá vůle upírá člověku svobodu a štěstí míru.[web 2]
Sloth-torpor (thina-middha)
Lenost-strnulost je nudný, morbidní stav, který se vyznačuje těžkopádností, nedostatkem energie a odporem vůči prospěšné činnosti.
Překážka lenosti-strnulosti je přirovnávána k uvěznění ve stísněné, tmavé cele, neschopné volného pohybu v jasném slunečním svitu venku.[web 2]
Neklid-obavy (uddhacca-kukkucca)
Překážka neklidu-starostí (uddhacca-kukkucca) odkazuje na mysl, která je rozrušená a neschopná se usadit.
Neklid (uddhacca) je přirovnáván k tomu, že jste otrokem, neustále musíte skákat podle rozkazů tyranského šéfa, který vždy požaduje dokonalost a tak se nikdy nenechá zastavit.[web 2]
Překážka pochybností (vicikicchā) odkazuje na pochybnosti o schopnosti člověka pochopit a realizovat meditační instrukce, stejně jako o učiteli a buddhistickém učení obecně.
Pochybnost je přirovnávána ke ztrátě v poušti, nepoznání žádných orientačních bodů.
Duševní faktory, které působí proti pěti překážkám
B. Alan Wallace identifikuje pět mentálních faktorů, které působí proti pěti překážkám, podle tradice Theravada:
Těchto pět protichůdných faktorů vzniká během první jhāny (fáze koncentrace).
Pokud jde o získání vhledu a překonání Pěti překážek, podle Satipatthana Sutta, Buddha hlásal:
Každá ze zbývajících čtyř překážek je obdobně ošetřena v následujících odstavcích.
Buddha uvádí následující analogie v Samañaphala Sutta (DN 2, „Ovoce kontemplativního života“):
Podobně v Saṅgārava Sutta (SN 46.55) Buddha srovnává smyslnou touhu s hledáním jasného odrazu ve vodě smíchané s lakem, kurkumou a barvivy; zlou vůlí s vařící vodou; leností a strnulostí s vodou pokrytou rostlinami a řasami; neklidem a starostmi s vodou vířenou větrem; a pochybami s vodou, která je „zakalená, neklidná, bahnitá, umístěná ve tmě“.
Z postkanonické pálijské literatury
Podle exegetického Vimuttimaggy z prvního století CE zahrnuje těchto pět překážek všech deset „pout“: smyslová touha zahrnuje jakékoli připoutání k vášni; zlá vůle zahrnuje všechny nezdravé stavy nenávisti; a lenost a strnulost, neklid a obavy a pochybnosti zahrnují všechny nezdravé stavy poblouznění. Vimuttimagga dále rozlišuje, že „lenost“ odkazuje na duševní stavy, zatímco „strnulost“ odkazuje na fyzické stavy vyplývající z jídla nebo času nebo duševních stavů; pokud je strnulost výsledkem jídla nebo času, pak ji člověk zmenšuje energií; jinak ji člověk odstraňuje meditací. Kromě toho Vimuttimagga identifikuje čtyři typy pochybností:
Podle Gila Fronsdala znamená pálijský výraz nīvaraṇa zakrývání. Fronsdal uvádí, že tyto překážky zakrývají: jasnost naší mysli a naši schopnost být bdělí, moudří, koncentrovaní a zůstat záměrně.
Podle Rhyse Davidse se pálský výraz nīvaraṇa (sanskrt: nivāraṇa) vztahuje k překážce nebo překážce pouze v etickém smyslu a obvykle je vyjmenován v množině pěti.