Barberpole

Tato holicí tyč obsahuje rotující válec poháněný elektromotorem. Spíše než být vnímán jako rotující, divák bude mít iluzi stoupajících nebo klesajících pruhů (v závislosti na směru otáčení)

Iluze barberpole je vizuální iluze, která odhaluje zkreslení při zpracování vizuálního pohybu v lidském mozku. Když je diagonálně pruhovaný pól otočen kolem své delší osy tak, že se pruhy pohybují ve směru kratší osy pólu, přesto se zdá, že se pruhy pohybují ve směru jeho delší osy. Pohybové vnímání je zkreslené ve směru delší osy. Pokud je pól zmenšen na kruh, zkreslení je odstraněno a skutečný pohyb obrysu je zřejmý.

V roce 1929 si psycholog J.P. Guilford všiml paradoxního pohybu, který je vlastní vnímanému pohybu pruhů na otáčející se holičské tyči. Holičská tyč se otáčí na místě kolem své svislé osy, ale pruhy se spíše pohybují nahoru, než aby se otáčely s tyčí.

Iluze barberpole. Pruhy se zde pohybují směrem dolů podél delší osy pólu. Nicméně skutečný pohyb je pohyb doprava.

Pohyb je v obou figurách totožný.

Obrázek 3: V tomto příkladu je pohyb mřížky shodný s pohybem na obrázku 1, ale otvor je izotropní.

K této iluzi dochází proto, že pruh nebo obrys ve vztažném rámci poskytuje nejednoznačnou informaci o svém „reálném“ směru pohybu. Skutečný pohyb přímky má mnoho možností. Tvar otvoru tak má tendenci určovat vnímaný směr pohybu pro jinak identicky se pohybující obrys. Svisle podlouhlý otvor činí vertikální pohyb dominantním, zatímco horizontálně podlouhlý otvor činí horizontální pohyb dominantním. V případě kruhového nebo čtvercového otvoru je vnímaný směr pohybu obvykle kolmý k orientaci pruhů (v tomto případě diagonální). Vnímaný směr pohybu se vztahuje k ukončení koncových bodů přímky uvnitř vnitřní hranice okluzoru. Vertikální otvor má například delší okraje ve vertikální orientaci, čímž vytváří větší počet terminátorů jednoznačně se pohybujících vertikálně. Tento silnější signál pohybu nás nutí vnímat vertikální pohyb. Funkčně se tento mechanismus vyvinul tak, abychom vnímali pohybující se obrazec jako pevný povrch pohybující se v jednom směru.

Doporučujeme:  Dospívání a environmentalismus

Jednotlivé pohybově citlivé neurony ve zrakovém systému mají jen omezené informace, protože vidí jen malou část zorného pole (situace označovaná jako „problém s clonou“). Při absenci dodatečných informací dává zrakový systém přednost nejpomalejšímu možnému pohybu: tj. pohybu kolmému k pohyblivé čáře. Neurony byly identifikovány ve zrakové kůře fretek, jejichž aktivita může odpovídat vnímání obrazců, jako jsou holicí tyče.

Podobný efekt nastává v tónu Sheparda, který je sluchovou iluzí.