Říká se, že psychóza je hlavně o genech, že je to v rodině. Ale co ty zbylé procenta? Co když za tím stojí i něco víc? Pojďme se podívat na věci, které můžou ovlivnit, jestli se u někoho psychóza rozvine. Není to tak jednoduché, jak se zdá.
Psychóza: Není to jen v genech. Město, chudoba, původ a marihuana – co ji spouští?
Psychóza, to je, když člověk ztrácí kontakt s realitou. Může se to projevovat různě, třeba zkresleným vnímáním, bludy nebo halucinacemi. Mezi nejznámější psychotické poruchy patří schizofrenie a bipolární porucha. Ale víte, že jen zhruba jedno procento populace trpí schizofrenií? A že psychotické poruchy celkově postihují asi tři procenta lidí? Myslí se, že genetika hraje roli asi v osmdesáti procentech případů. Ale co ty zbývající dvacet procent? To už je věc, která nás zajímá.
Život ve velkém městě
Vědci zjistili, že život ve velkoměstě může riziko psychózy zvyšovat. Čím větší město, tím vyšší riziko. Dokonce i v rámci jednoho města, jako je Londýn, se riziko liší podle toho, jak moc je daná čtvrť urbanizovaná. Co to ale znamená? Stres, shon, nedostatek zeleně, sociální izolace? Těžko říct, ale něco na tom bude. Je to jako by velkoměsto bylo tak trochu „těžká hlava“ i pro psychiku.
Když se nedaří
Další faktor, který se často zmiňuje, je chudoba. Zdá se, že život v sociální nouzi může riziko psychózy zvýšit až třikrát. Ale jak to vlastně funguje? Je to tím, že chudí lidé mají horší přístup ke zdravotní péči? Nebo tím, že život v chudobě je prostě stresující? Ukazuje se, že důležitější než absolutní chudoba je relativní deprivace, tedy pocit, že se máš hůř než lidi kolem tebe. To je jako když se koukáš, jak si druzí žijí a ty nemáš ani na to základní.
Původ a identita
Ožehavé téma je etnicita. Studie ukazují, že u některých etnických skupin je riziko psychózy vyšší než u jiných. Například u lidí afrického původu je toto riziko výrazně vyšší. Ale pozor, tady je potřeba být opatrný. Může to být tím, že lidé z menšinových skupin čelí diskriminaci a rasismu. Nebo tím, že doktoři mají předsudky a častěji jim diagnostikují psychózu. A taky se ukazuje, že pocit diskriminace a vnímání rasismu má na psychiku dost velký vliv.
Marihuana a psychóza
Debaty o marihuaně jsou nekonečné. Je to lék nebo jed? A jak je to s tou psychózou? Je pravda, že lidé se schizofrenií častěji užívají marihuanu. Ale co je dřív? Způsobuje marihuana schizofrenii, nebo se schizofrenici snaží marihuanou léčit? Ukazuje se, že marihuana může být riziková hlavně pro mladé lidi. Ti, co začnou hulit před patnáctým rokem, mají vyšší riziko psychózy. Ale i tak platí, že marihuana sama o sobě psychózu nezpůsobí. Spíš to může být poslední kapka pro někoho, kdo už má k psychóze predispozice.
Proč to tak je?
Všechny tyhle faktory – město, chudoba, diskriminace, marihuana – mají jedno společné. Jsou to stresory. Stres, se kterým se musí vyrovnávat vyvíjející se člověk. A dlouhodobý stres může vést k dysregulaci stresové osy (HPA osy) a zvýšené citlivosti na dopamin, což je proces, který je spojován se schizofrenií. Zkrátka a dobře, špatné životní podmínky se zdají být spojené se schizofrenií. A v menší míře i užívání marihuany.
Zdroje:
Arseneault, L., Cannon, M., Poulton, R., Murray, R., Caspi, A., & Moffitt, T. E. (2002). Cannabis use in adolescence and risk for adult psychosis: longitudinal prospective study. Bmj, 325(7374), 1212-1213.
Arseneault, L., Cannon, M., Witton, J., & Murray, R. M. (2004). Causal association between cannabis and psychosis: examination of the evidence.The British Journal of Psychiatry, 184(2), 110-117.
Faris, R. E. L., & Dunham, H. W. (1939). Mental disorders in urban areas: an ecological study of schizophrenia and other psychoses.
Fearon, P., Kirkbride, J. B., Morgan, C., Dazzan, P., Morgan, K., Lloyd, T., … & Murray, R. M. (2006). Incidence of schizophrenia and other psychoses in ethnic minority groups: results from the MRC AESOP Study. Psychological medicine, 36(11), 1541-1550.
Kirkbride, J. B., Fearon, P., Morgan, C., Dazzan, P., Morgan, K., Tarrant, J., … & Jones, P. B. (2006). Heterogeneity in incidence rates of schizophrenia and other psychotic syndromes: findings from the 3-center AeSOP study. Archives of general psychiatry, 63(3), 250-258.
Perälä, J., Suvisaari, J., Saarni, S. I., Kuoppasalmi, K., Isometsä, E., Pirkola, S., … & Lönnqvist, J. (2007). Lifetime prevalence of psychotic and bipolar I disorders in a general population. Archives of general psychiatry, 64(1), 19-28.
Wicks, S., Hjern, A., Gunnell, D., Lewis, G., & Dalman, C. (2005). Social Adversity in Childhood and the Risk of Developing Psychosis: A National Cohort Study. American Journal of Psychiatry, 162, 1652–1657.