Láska je křehká věc, viďte? Někdy se snažíme, jak nejlíp umíme, a přesto se nám zdá, že se ten druhý vzdaluje. A možná si to ani neuvědomujeme, ale jsou tu drobnosti, malinkaté věci, které lásku tiše sabotují. Pojďme se na ně podívat zblízka.
Drobnosti, které sabotují lásku: Jak si nevědomky odháníte partnera?
Víte, jak se říká, že jsme stvořeni pro to, abychom byli spolu? Jako lidi potřebujeme kontakt, sdílení, emoce. A zvlášť, když potkáme někoho, kdo nám učaruje, „tu naši platonickou lásku“, jak se říká, investujeme do toho vztahu energii, čas… Jenže někdy i s tím nejlepším úmyslem můžeme dělat věci, které toho druhého spíš odpuzují.
Hledáte za vším složitosti?
Stalo se vám někdy, že jste se snažili rozlousknout nějaké partnerovo gesto a nakonec zjistili, že to vlastně vůbec nic neznamenalo? Že jste zbytečně „dělali z komára velblouda“? To se stává, hlavně na začátku vztahu, kdy se ještě neznáte tak dobře. Ale pozor, pokud to děláte často, partner se může začít cítit nesvůj, možná i kontrolovaný. Začne mít pocit, že všechno zbytečně dramatizujete. Klasika: partner se ozývá míň než obvykle a vy už vidíte rozvod a novou milenku. Brzda!
Nedopřejete mu (jí) prostor?
Hádáte se, protože chce jít s kamarády na pivo nebo si jen tak sám v klidu číst? Možná je čas se zamyslet, jestli mu nedáváte málo prostoru. Samozřejmě, existuje i varianta, že chce prostor pro někoho jiného, ale ve většině případů je to prostě jen potřeba „vypnout“. Když někomu nedopřejete svobodu, cítí se jako ve vězení a to nikoho dlouho bavit nebude.
Očekáváte, že vám bude číst myšlenky?
Cítili jste někdy zklamání, protože partner neudělal přesně to, co jste si představovali? Možná máte přehnaná očekávání. Je fajn mít standardy, ale nemyslete si, že ten druhý umí číst myšlenky. I když se snaží vás poznat, i když vám naslouchá, nemůže vědět všechno. Navíc, když očekáváte, že automaticky udělá to, co chcete, nebude se cítit doceněný. Překvapení je vždycky lepší než povinnost.
Chcete ho/ji předělat k obrazu svému?
Je rozdíl mezi snahou o to, aby byl partner lepší, a tím, že ho chcete změnit jen pro svůj vlastní prospěch. Někdy se totiž soustředíme víc na sebe než na blaho toho druhého. Chcete, aby se změnil, ne proto, že mu to prospěje, ale proto, že se to hodí vám. A jakmile to protějšek prokoukne, uteče. Neakceptujete ho takového, jaký je. Typický příklad: partner je hodný na lidi a vy mu říkáte, ať je takový není, že ho využívají. Možná máte pravdu, ale možná taky jen žárlíte.
Chcete všechno moc rychle?
S kvapem se nejede, to platí i v lásce. Už se vám stalo, že jste nadhodili téma svatby po pár týdnech randění a partner se stáhnul? Tlačit na pilu, očekávat moc, dávat moc brzy, to je cesta do pekel. Partner se začne cítit pod tlakem a bude chtít utéct.
Brzdíte ho/ji v rozletu?
Tohle už je vážnější kalibr. Máte někdy pocit, že partnera schválně brzdíte v jeho snech? I když se to neděje tak často jako předchozí body, je to cesta k jistému rozchodu. Důvodem bývá žárlivost a strach, že vás ten druhý opustí, až dosáhne úspěchu.
Závěrem: Každý jsme jiný a co platí na jednoho, nemusí platit na druhého. Ale pokud se budete snažit vyhnout těmto „drobnostem“, máte velkou šanci, že váš vztah bude šťastný a dlouhý.