Úzkost. Slovo, které se skloňuje víc než by se nám líbilo. A ruku na srdce, kdo z nás se s ní alespoň jednou v životě nepotkal? I když si možná myslíte, že se vás to netýká, věřte mi, možná se jen díváte z nesprávného úhlu. Předem upozorňuju, co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého. Ale i tak, pojďme se na to podívat zblízka.
Úzkost: 11 věcí, které byste měli vědět, i když si myslíte, že se vás to netýká
1. „Neřeš to!“ Opravdu?
Věřte mi, to je přesně to, co se mi nedaří. Kdybych to uměl/a, už dávno bych to udělal/a. Říct mi, abych to neřešil/a, je jako říct člověku s chřipkou, ať si přestane kýchat. Nejde to jen tak lusknutím prstů.
2. Snažím se, sakra!
Být neustále v napětí, ve strachu, je vyčerpávající. Bojím se, že mě ta úzkost pohltí a já přestanu být sám/sama sebou. A snažím se s tím bojovat ze všech sil. Tak mi prosím neříkejte, že se nesnažím, protože vy ani nemáte tušení, jak moc mě to stojí sil.
3. Neber si to osobně
Když se cítím mizerně, není to vždycky něčí vina. Stejná situace mě jednou rozhodí a podruhé nechá chladným/chladnou. Možná jsi to ty spustil/a, ale zpravidla tě za to neviním.
4. Promiň, že se opakuju
Znamená to jen, že mě to teď trápí nejvíc. Vím, že se opakuju, ale když to řeknu nahlas, trochu se mi uleví. Úzkost mě dokáže „zamknout v mých vlastních myšlenkách“ plných starostí a když to ze sebe postupně dostávám, aspoň malinko se mi uleví. Promiň, jestli tě otravuju, ale obvykle potřebuju jen někoho, kdo si mě v tu chvíli vyslechne.
5. Moje strategie se mění
Co pomůže jednou, nemusí fungovat příště. A zase, prosím, mějte trpělivost.
6. Souhlas je základ (vždycky!)
„Ne“ znamená „ne“, i když mám záchvat paniky nebo úzkosti. Nic mi nenuťte.
7. Není to jen o stresu před zkouškou
Přála bych si, aby lidi pochopili, že úzkost není jen stres před zkouškou nebo nervozita před prezentací. Je to něco, co ovládá můj život. Mám obrovskou úzkost ze smrti. Třeba když si plánuju, že v sobotu půjdu nakoupit, musím si říct: „Pokud do té doby neumřu.“ Protože když si s tou smrtí „nezahrávám“, tak umřu. Vím, že to zní šíleně, ale můj mozek mi říká něco jiného.
8. Často nás shazují
Když se někomu svěřím, snaží se mi pomoct tím, že mi řekne, proč bych se neměl/a bát. Ale tím se cítím ještě hůř, jako bych si to snad vymýšlel/a.
9. Může ovlivnit i jiné emoce než jen strach
Kéž by lidi chápali, že každou emoci cítím desetkrát silněji, bez ohledu na to, jak malicherná je situace. Tedy alespoň já to tak mám, když je moje úzkost na vrcholu.
10. Nemůžu to ignorovat (většinou)
Přála bych si, aby lidi chápali, že to obvykle není něco, co se dá jen tak ignorovat nebo překonat. Je to ochromující a je to každodenní výzva. Kéž by lidi věděli, že nedokážu zaklepat na dveře nebo telefonovat ne proto, že jsem „millennial“, ale proto, že mám skutečný problém.
11. Nedělám to pro pozornost, nejsem dramatická/ý
Nejsem přehnaně dramatická/ý a občas jsou pro mě i běžné úkoly a situace příliš stresující. A taky, fráze „všichni máme nějakou úzkost“ mě shazuje a přála bych si, aby ji lidi přestali používat.
Zažili jste to taky? Co byste si přáli, aby lidi pochopili?
Děkuji všem, kteří se podělili o své zkušenosti!