Život je jako houpačka, jednou jsi nahoře, jednou dole. A občas se stane, že se nám ta houpačka zasekne někde uprostřed, v bodě, kde už nevíme, kudy kam. Tehdy se mnozí z nás obrací na terapeuta. Ale co když… se mu tak úplně nedokážeme otevřít? Co když máme nějaké to „ale“?
Můžu terapeutovi lhát?
No, otázka za milion. Představte si, že sedíte v křesle, naproti vám sedí terapeut a vy si nejste jistí, jestli mu můžete říct úplně všechno. Máte pocit, že kdyby jste mu řekli pravdu, mohl by vás soudit? Pochopitelné. Jsme jen lidi a nikdo nechce být souzen. Ale zamysleme se nad tím…
Proč vlastně vyhledáváme terapii?
Když už se odhodláme a jdeme k terapeutovi, většinou to bývá proto, že chceme něco změnit. Chceme se cítit lépe, porozumět sami sobě a svým reakcím. Terapie je prostor, kde bychom měli být upřímní, abychom mohli skutečně pracovat na svých problémech. Je to taková malá laboratoř, kde experimentujeme s emocemi a myšlenkami. A víte co? V té laboratoři platí jediná pravidla: otevřenost a poctivost.
Co se stane, když lžeme?
Představte si, že si jdete k doktorovi a zatajíte mu nějaký důležitý symptom. Doktor vás pak bude léčit na něco úplně jiného a léčba nebude účinná. Stejné je to i v terapii. Pokud terapeutovi lžete, dáváte mu špatné informace a on pak nemůže správně zhodnotit vaši situaci a pomoci vám. V podstatě si tak podkopáváte nohy sami sobě. Není to jako kopat do mrtvého osla, ale je to podobně kontraproduktivní.
Co když mám strach z odsouzení?
Tohle je asi nejčastější důvod, proč lidé v terapii lžou nebo zamlčují. Bojíme se, že nás terapeut odsoudí za naše myšlenky, pocity nebo chování. Ale tady je důležité si uvědomit, že terapeut je tam od toho, aby vám pomohl, ne aby vás soudil. Jeho úkolem je vytvořit bezpečné a důvěrné prostředí, kde se můžete otevřít bez obav. Pokud se i tak necítíte komfortně, zkuste si s terapeutem o tom promluvit. Upřímnost je klíčová nejen k úspěšné terapii, ale i k budování vztahu s terapeutem.
Malé lži vs. zásadní informace
Jasně, nikdo neříká, že musíte vyklopit všechny své tajnosti hned na prvním sezení. Postupujte pomalu, krok za krokem. Ale zkuste se zamyslet, jestli to, co zamlčujete, není pro terapii zásadní. Jsou malé lži, které na terapii vliv nemají, ale jsou i takové, které mohou celou terapii zhatit. Proto je tak důležité být k sobě upřímný a zvážit, co je pro vás důležité sdílet. Někdy je lepší sebrat odvahu a říct pravdu, i když se bojíte. Protože právě v tom okamžiku může nastat skutečná změna.