V životě se občas cítíme jako Alenka v říši divů – zmatení, ztracení a s pocitem, že nikdo jiný nechápe, čím procházíme. Co kdyby ale existovalo místo, kde se tenhle pocit rozplyne jako pára nad hrncem? Místo, kde nejste sami, kde podobné pocity prožívají i ostatní a kde můžete najít cestu ven z bludiště?
Skupinová psychoterapie: Síla sdílení a zpětné vazby
Skupinová psychoterapie – zní to možná trošku jako scéna z amerického filmu, kde se všichni drží za ruce a brečí. Ale nenechte se mýlit. Je to mnohem víc než to. Je to dynamický proces, kde se setkávají lidé s podobnými problémy a společně hledají řešení. Tak trochu jako když se sejde parta kamarádů u piva, jen s tím rozdílem, že tady má slovo odborník a atmosféra je o chlup vážnější.
Proč zkusit skupinu, když můžu mít „svého“ terapeuta?
Možná si říkáte, proč bych se měl/a svěřovat s osobními problémy před cizími lidmi, když můžu mít individuální terapii? A to je naprosto legitimní otázka. Individuální terapie je skvělá, ale skupina nabízí něco navíc: zrcadlo. Zrcadlo, ve kterém vidíte sami sebe očima ostatních. Zpětná vazba od lidí, kteří procházejí podobným peklem, je k nezaplacení. Navíc, ve skupině zjistíte, že nejste divní, že vaše problémy nejsou ojedinělé. Uvědomění, že „v tom nejste sami“, má obrovskou terapeutickou sílu.
Jak to funguje v praxi?
Představte si to jako takový malý sociální experiment. Skupina se obvykle skládá z 6-12 lidí a vedení se ujímá zkušený terapeut. Schůzky probíhají pravidelně, obvykle jednou týdně a trvají kolem 90 minut. Každý má prostor sdílet své myšlenky, pocity a problémy. Ostatní poslouchají, snaží se pochopit a nabízejí svůj pohled na věc. A co je nejdůležitější – všechno, co se ve skupině řekne, zůstane ve skupině. Důvěrnost je základní pravidlo.
Co si ze skupiny odnesete?
Kromě pocitu sounáležitosti a pochopení, vám skupinová psychoterapie může pomoct s mnoha věcmi. Naučíte se lépe komunikovat, asertivně se prosazovat, zvládat stresové situace a řešit konflikty. Získáte nový pohled na sebe sama a na své vztahy. A kdo ví, možná si najdete i nové přátele. Vždyť co jiného nás spojuje než podobné životní zkušenosti?