Víte, jak to chodí. Den má 24 hodin, ale vy máte pocit, že jich potřebujete aspoň 48. A i tak byste to nejspíš nestíhali. Klíče zas někde zapomenuté, domluvená schůzka v hlavě utopená v moři dalších myšlenek… Znáte to?
ADHD v dospělosti: Výzvy a možnosti
Možná si říkáte, že jste prostě jen roztěkaní. Že to má každý občas. Ale co když za tím stojí víc? Co když se jedná o ADHD, poruchu, která se netýká jen dětí, ale může s námi zůstat i v dospělosti? A co s tím můžeme dělat?
Chaos jako každodenní realita
Život s ADHD v dospělosti je tak trochu neustálá improvizace. Jeden den jste superhrdina, co zvládne všechno a ještě upeče bábovku, a druhý den se cítíte, jako byste uvízli v písku. Neustálý boj s prokrastinací, impulzivním chováním a neschopností udržet pozornost. Zní to povědomě?
A víte co je na tom nejhorší? Že to na vás nikdo nevidí. Vypadáte jako normální, fungující člověk, a přitom uvnitř vedete válku s vlastní hlavou.
Diagnóza: Úleva nebo další komplikace?
Pro někoho je diagnóza ADHD v dospělosti šok, pro jiného úleva. Konečně víte, proč jste „jiní“. Proč se vám věci, které ostatní zvládají levou zadní, zdají jako nepřekonatelná překážka. Ale diagnóza sama o sobě nic neřeší. Je to jen začátek cesty.
Jak s tím žít? Praktické tipy a triky
Dobrá zpráva je, že s ADHD se dá žít plnohodnotný život. Jen je potřeba najít si vlastní cestu. A co taková cesta obnáší?
1. Sebe-poznání: Poznejte své silné a slabé stránky. Co vám jde a co ne? V čem vynikáte a kde naopak potřebujete pomoc?
Vezměte si tužku a papír a sepište si všechno, co vás napadne. Buďte k sobě upřímní. Teprve když se znáte, můžete s tím začít pracovat.
2. Organizace a struktura: Vytvořte si systém, který vám bude vyhovovat. I kdyby to měl být chaos s metodou.
Diáře, kalendáře, aplikace, vizualizace… Cokoliv, co vám pomůže udržet si přehled o svých úkolech a povinnostech. Hlavní je, aby vám to fungovalo a abyste to opravdu používali. (Vím, že to zní jako klišé, ale fakt to funguje!)
3. Hledání podpory: Nebojte se říct si o pomoc. Rodina, přátelé, terapeut… Nemusíte na to být sami.
Najděte si někoho, komu důvěřujete a kdo vás pochopí. Někdo, kdo vás podpoří, když to budete potřebovat, a kdo vám nakope zadek, když budete prokrastinovat. (S láskou, samozřejmě.)
4. Sebepřijetí: Přijměte se takoví, jací jste. I s ADHD. Není to vada, je to jen jiný způsob fungování.
Neházejte si klacky pod nohy. Naučte se mít se rádi i s tím chaosem, roztěkaností a impulzivním chováním. Protože i to k vám patří. A kdo ví, možná právě díky tomu jste tak skvělí!
Tak co, jdete do toho? Protože i s ADHD se dá žít život naplno. Jen to chce trochu víc snahy a pochopení. A hlavně… neberte to tak vážně!