Štěstí. Slovo, které slýcháme ze všech stran, ale umíme ho vlastně definovat? Co pro nás doopravdy znamená a jak ho dosáhnout? Není to tak dávno, co jsem narazila na rozhovor s Andreou F. Polard, a myslím, že mi to docela pohnulo pohledem na věc.
Andrea F. Polard: Recept na štěstí? Být tady a teď, s otevřeným srdcem a myslí
Andrea F. Polard, zakladatelka Los Angeles Center for Zen Psychology a autorka knihy “A Unified Theory of Happiness”, zasvětila život studiu štěstí. A víte co? Není to jen o pocitu „bezva“. Jde o něco mnohem hlubšího.
Štěstí jako odpověď na život
Podle Andrey je štěstí odpovědí na všechny otázky, zázraky i záhady, které nám život přináší. Ať už je to radost, nebo smutek, důležité je být přítomný a otevřený. Zní to jednoduše, že jo? Ale… jak to udělat?
Andrea říká „Ano“ všemu, co jí život přinese. A to bez ohledu na to, jestli to bolí, nebo těší. Prý tak reaguje na život jako na celek, ne na jednotlivé kousky. Přiznám se, že to mi přijde docela drsné, ale zároveň neskutečně osvobozující. Co myslíte?
Být šťastný i v těžkých chvílích?
Jde to vůbec? Andrea tvrdí, že ano. Ale ne v tom smyslu, že se budeme pořád usmívat a předstírat. Jde o to být tady a teď, naplno prožívat to, co se děje. Neříkat si „Proč zrovna já?“, ale snažit se reagovat kreativně, s láskou a konstruktivně.
Víš, život je plný překážek a těžkostí. Důležité je se jim postavit čelem a hledat způsoby, jak je překonat.
Autentické štěstí – poznáme ho?
Andrea to popisuje jako vztahování se k celému vesmíru. Když je člověk srovnaný sám se sebou, promítne se to i do jeho tváře a postoje. Je v něm prý cítit přítomnost, jakési „Ano“ sobě, ostatním i světu. Není to nutně široký úsměv, ale spíš klid a smíření s tím, co je.
Mimochodem, prý se dá hodně vyčíst z výrazu tváře. Andrea se tím zabývá i profesionálně, a říká, že si všímá detailů, protože chce být pro lidi, včetně svých klientů, plně přítomná.
Jak vypnout hlavu?
Určitě to znáte – někdo vám poradí, ať vypnete, vyčistíte si hlavu. Ale… jde to vůbec? Andrea říká, že ano! Je to prý meditativní stav mysli. Součást její praxe. Ovšem pozor, meditace není jen relaxace. Jde o to být si vědom přítomného okamžiku a nezasahovat do myšlenkových pochodů, které se točí kolem našeho malého já. Vlastně, klid a mír můžou být pro někoho i děsivé. Zvlášť pro ty, kteří potřebují urgentní sociální podporu nebo mají vtíravé myšlenky.
Když si má mysl odpočinout, neznamená to prý nemít žádné myšlenky, ale zpomalit je a nepřikládat jim takový význam. Jde o to jít do těla a dovolit věcem být tak, jak jsou. Můžeme si dovolit nesoutěžit, nestrachovat se, nelitovat a nepochybovat. Odpovědět na život jako na celek, a ne na jednotlivé kousky, které si z něj děláme. Pustit se kategorií, co je správné a špatné, užitečné a neužitečné, krásné a ošklivé. Jít s tím, co je, místo toho, co chceme, aby bylo. Být v pohodě se světem takovým, jaký je.
A co workoholismus?
Jestli si myslíte, že Andrea F. Polard žije jenom meditací, tak to ani omylem. V jednom ze svých článků píše o tom, že se spousta lidí honí i po práci, a pak se diví, že jsou vyčerpaní. Říká, že je skvělé, když nás práce baví, ale že nám chybí kreativní ne-akce – způsob bytí, který nezahrnuje naši intervenci. Je prý dobré si uvědomit, že život nemůžeme zavřít do krabice a kontrolovat ho svými činy. Sedět v klidu a nechat se cítit úzkostně z toho, že většinu života nemáme pod kontrolou.
Jak na stres a úzkost?
Andrea má jednu zásadu – vždycky stojí na své straně. Je sama sobě nejlepší přítel a vždycky se o sebe může opřít. Nestresuje se, protože od sebe neočekává dokonalost. Prý je důležité přijmout svoji nedokonalost a přestat se snažit být perfektní. Chce být jen laskavá, učit se a růst. Strom to dokáže. Je stromem a mezitím roste. Buďme jako strom!
A její tajný recept na relax?
Procházky v přírodě. Když nemá k dispozici park nebo les, poslouchá zvuky přírody z nahrávek, obklopuje se pokojovými rostlinami a hladí svého psa. Učí se od Matky Země, protože se jí dotýká mnoha způsoby. Taky cvičí. Možná to nemá vždycky ráda, ale líbí se jí, jak se pak cítí. A samozřejmě, meditace. Mnohokrát denně se ptá sama sebe: „Jsem si vědoma?“ Probudí ji to a zároveň ji to zklidní. Zní to divně, že jo? Ale takový je život.
Co vy na to? Jak definujete štěstí vy? Napište nám to do komentářů! Moc nás to zajímá!
Zdroje:
Článek „Are You Too Hard on Yourself?“ od Andrey F. Polard
Rozhovor s Andreou F. Polard, publikovaný online.