Koronavirus nám zamíchal s životy víc, než jsme si kdy dokázali představit. Pro někoho to znamenalo víc času s rodinou, pro jiného boj o holé přežití. A pak jsou tu ti, kterým pandemie spustila peklo, o kterém se moc nemluví. Třeba ti, co se snaží uzdravit z anorexie.
Anorexie a korona: Zrádná kombinace
Anorexie je strašák. Neustálý boj s vlastní hlavou, s vlastním tělem. Snaha mít všechno pod kontrolou, často sklouzává do extrémů. A co se stane, když se kontrola vytratí? Když se svět kolem zhroutí a nic není, jak má být?
Ztracená rutina, ztracená kontrola
Pro lidi, co se léčí z anorexie, je rutina klíčová. Jídelníček, pohyb, denní režim – to všechno jim dává pocit jistoty a pomáhá udržet se na správné cestě. Jenže pandemie všechno změnila. Zavřené posilovny, práce z domova, omezený kontakt s lidmi. A najednou je těžké dodržovat ty nastavené pravidla. A když se rutina rozpadne, staré, nebezpečné návyky se můžou vrátit silnější než dřív.
Izolace: Tichý spouštěč
Další zrádný faktor? Izolace. Samota a pocit odloučení. I když je občas fajn mít chvilku pro sebe, dlouhodobá izolace může být pro lidi s anorexií smrtelná. Protože anorexie často pramení z pocitu osamělosti a neschopnosti se s někým spojit. A když člověk zůstane sám se svými myšlenkami, můžou ho přemoci.
Co s tím? Jak pomoct?
Je to těžké, to ano. Ale neznamená to, že nemůžeme nic dělat. Jak tedy podpořit někoho, kdo se s anorexií potýká v téhle šílené době?
- Buďte trpěliví a chápaví. Nikdo z nás si nedokáže úplně představit, čím si ten druhý prochází. Ale můžeme se snažit naslouchat a nabídnout mu rameno.
- Ptejte se, co potřebuje. Někdy stačí jen obyčejná otázka: „Co pro tebe můžu udělat?“.
- Netlačte na pilu. Nenabízejte rady, pokud o ně není požádáno. Někdy stačí jen být přítomný a ukázat, že vám na tom člověku záleží.
Pamatujte si: I tahle bouře jednou přejde. Všichni se z toho nějak oklepeme. A pro ty, co bojují s anorexií, to může být příležitost začít znovu a vytvořit si nové, zdravější návyky. Protože vždycky existuje naděje na lepší zítřky.
Zdroje:
Mayoclinic.org
Článek od Rachel DeSantis