Víte, o autismu se hodně mluví. Ale co holky a ženy s autismem? Často se o nich nemluví tolik, a to je škoda. Diagnostikují je později, někdy vůbec. Přitom i ony potřebují pochopení a podporu. A víte co? Ne vždycky se autismus u holek projevuje stejně jako u kluků.
Autismus u dívek: 5 rozdílů, které možná přehlížíte
Důležité upozornění, než se do toho ponoříme: tenhle článek má jen informovat, jo? Nic si sami nediagnostikujte, jo? A taky – nemůžeme tady obsáhnout všechno. Je to jen takový nástin, aby se o tom víc mluvilo.
Autismus je složitá věc. Není to jen o tom, jak se člověk chová ve společnosti. Má to vliv na spoustu věcí – od toho, jak zpracovává smyslové podněty, až po různé stereotypní pohyby (tzv. stimming). U holek se to ale projevuje jinak, a proto to často uniká pozornosti. Tak pojďme na to.
1. Potíže s komunikací? Ale jinak…
Komunikace je základní kámen úrazu. Ať už jde o kluka, nebo o holku s autismem, můžou mít problém s očním kontaktem (buď se mu úplně vyhýbají, nebo naopak zírají). Můžou mluvit pořád o jednom tématu a nevnímat, že už to ostatní nebaví. Nebo jim dělá problém rozeznávat emoce v obličeji. Ale u holek je to často jinak. Bývají spíš tišší a nenápadnější. A taky se umí „maskovat“. Pozorují lidi kolem sebe a snaží se je napodobovat. Někdy jsou v tom tak dobré, že nikdo ani nepozná, že mají autismus! Ale nezmizí to, i když to není vidět.
2. Stimming: Jak se uklidnit, když je toho moc
Stimming – to jsou takové ty opakující se pohyby nebo zvuky. Třeba houpání, mávání rukama, točení vlasů, nebo i chození po špičkách! Všichni občas děláme něco, co nás uklidňuje. Ale u lidí s autismem je to mnohem silnější a často je to nutnost, aby se vyrovnali se stresem. Kluci s autismem to většinou moc neskrývají. Holky jsou v tom ale často šikovnější. Točí si vlasy, hrají si s náramkem, nebo se prostě snaží to víc nedělat na veřejnosti.
3. Smyslové přetížení: Když je svět moc hlasitý
Svět může být pro lidi s autismem hodně intenzivní. Hluk, světlo, určité textury… všechno může být nepříjemné. Může se to projevovat třeba vybíravostí v jídle (odmítání jídel kvůli textuře) nebo v oblékání (nesnášení štítků nebo určitých materiálů). A zas – holky se s tím často snaží vyrovnat samy. Nosí sluneční brýle, špunty do uší, vybírají si oblečení, co jim nedráždí kůži. A taky si často nestěžují, takže si toho okolí ani nevšimne.
4. Řád a rituály: Bez toho to nejde
Lidé s autismem potřebují mít svůj řád. Vadí jim, když se mění plány. Může to vyvolat velkou frustraci, někdy i záchvat vzteku. Kluci s autismem mají často tendenci seřazovat věci do řady nebo podle nějakého vzoru. Holky jsou spíš zaměřené na sbírání věcí a informací o nich. Každopádně, struktura a řád jsou pro lidi s autismem hodně důležité.
5. Hyperfixace: Když vás něco chytne a nepustí
Kluci s autismem se často hodně zajímají o neobvyklé věci, třeba o vlaky nebo o techniku. Holky mají taky silné zájmy, ale často se to týká „holčičích“ věcí, jako jsou princezny nebo make-up. Klučičí zájmy jsou víc vidět, protože se liší od zájmů ostatních kluků. Holky mají sice podobné zájmy jako ostatní holky, ale je to u nich mnohem intenzivnější. Nebo se třeba zajímají o detaily. Holka může být posedlá postavami a prostředím v knize, ale samotný děj nebo žánr ji moc nezajímá.
Autismus se projevuje u každého jinak. Někdy je to víc vidět, někdy míň. Ale i když to není vidět, neznamená to, že to neexistuje. Holky s autismem čelí stejným problémům jako kluci, jen se s nimi často musí potýkat potichu. Ale i ony můžou vést plnohodnotný život, mít rodinu, práci a vlastní bydlení. Důležité je, aby dostaly včasnou diagnózu a podporu. Co si o tom myslíte vy? Napište nám do komentářů!