Už jste se někdy zamysleli nad tím, co se děje v mozku člověka, který se potýká s depresí? Je to všechno jen o chemické nerovnováze, nebo je to mnohem složitější, než se na první pohled zdá? Věděli jste, že miliardy chemických reakcí mají vliv na naši náladu? Je toho opravdu hodně, co se tam děje, a mozek je neuvěřitelně složitý orgán, takže se deprese může dotknout různých jeho částí.
Chemická nerovnováha – mýtus nebo realita?
Hodně se mluví o tom, že deprese je způsobená hlavně chemickou nerovnováhou v mozku. Dost často to slyšíme v reklamách farmaceutických firem, které se snaží prodat své léky. Představa je taková, že chemické látky v mozku, tedy neurotransmitery, jsou prostě „rozbité“ a tím pádem špatně přenášejí nervové impulzy mezi neurony. Jenže ono to není tak jednoduché. Serotonin, noradrenalin a dopamin hrají důležitou roli v regulaci naší nálady, ale realita je taková, že sníženou hladinu serotoninu má jen asi 20 % lidí s depresí. Takže, chemie v mozku je jen jeden dílek v celé skládačce. Jako když se říká „láska hory přenáší“. Ne vždycky, že jo?
Hlavní hráči v mozku:
Když už jsme u té chemie, pojďme si říct, co vlastně ty neurotransmitery dělají:
- Dopamin: Tenhle neurotransmiter nám umožňuje cítit potěšení. Když ho máme málo, najednou nás nebaví aktivity, které nám dřív dělaly radost. Jako když přestanete mít chuť na ten svůj oblíbený dort.
- Noradrenalin: Pomáhá nám reagovat na stresové situace. Lidé s depresí, kteří mají sníženou hladinu noradrenalinu, hůř zvládají stres.
- Serotonin: Reguluje náladu, sexuální chování, agresivitu a spánek. U některých lidí s depresí je ho málo. Může taky přispívat k sebevražedným myšlenkám.
Mozek pod drobnohledem: Které oblasti hrají roli?
Kromě neurotransmiterů hrají v depresi důležitou roli i konkrétní oblasti mozku:
Prefrontální kůra: Centrum emocí a rozhodování
Tato oblast reguluje emoce a rozhodování. V podstatě ovlivňuje náš pohled na život a to, jak na něj reagujeme. Levá část prefrontální kůry řídí pozitivní emoce, zatímco pravá strana vnímá negativitu. U lidí s depresí pravá strana „převálcuje“ tu pozitivní. Jako když sluníčko schová mrak.
Hippocampus: Paměť a stres
Hippocampus ukládá paměť a reguluje stresový hormon kortizol. Během stresových a depresivních momentů tělo uvolňuje kortizol, což zhoršuje náladu. Při dlouhodobé depresi se mozek kortizolem „přehltí“, což vede k problémům s pamětí. Proto lidé s depresí často zažívají „mozkovou mlhu“.
Amygdala: Strážce emocí a hrozeb
Tato oblast mozku je zodpovědná za regulaci emocí jako hněv, strach a spokojenost. Během deprese se amygdala zvětšuje. A nejen to, je také zodpovědná za vnímání hrozeb. Evoluční účel amygdaly je pomáhat nám přežít život a smrtelné situace. Ale u lidí s depresí se začne chovat divně a zaplavuje lidi hrozbami, které nakonec vedou k pocitům beznaděje. Amygdala se spojuje s dalšími oblastmi mozku, jako je thalamus a hypothalamus. Tyto dvě oblasti řídí instinktivní chování. Vzhledem k tomu, že amygdala převezme kontrolu, začne ovládat chování člověka.
Orbitofrontální kůra: Adaptace na změny
Tato oblast umožňuje lidem adaptovat se na nečekané situace, ale když je člověk v depresi, objem této oblasti se zmenšuje a přestává správně fungovat.
Složitost deprese: Není to jen o mozku
Genetika, neurotransmitery a konkrétní oblasti mozku – to vše přispívá k depresi. Ale tato nemoc je složitá, protože i další faktory, jako je prostředí, zdravotní stav a stres, hrají roli. I když existují podobné klíčové body, deprese se může u každého projevovat jinak. Je proto důležité, abychom těmto rozdílům rozuměli. Jedině tak můžeme přizpůsobit léčbu potřebám každého jednotlivce. Je to jako s počasím – nikdy není stejné, že jo?
Zajímá vás, jaké to je prožívat depresi? Přečtěte si tuhle krátkou povídku: F*ck Deprese – Skutečný příběh