Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak vaše dětství ovlivnilo to, kým jste dnes? Jak výchova formovala vaši osobnost? Je to zajímavé, viďte? Protože to, jak nás rodiče vedli, má větší dopad, než si často uvědomujeme.
Dětství v nás: Jak (ne)vychovat osobnost snů
Pojďme se na to podívat trochu blíž. Co všechno vlastně hraje roli?
Podpora, nebo spíš „klacky pod nohy“?
Víte, lidi prostě potřebují cítit, že je někdo drží. A děti to platí dvojnásob. Výzkumy ukazují, že děti, které mají od rodičů podporu, se lépe učí, jsou sebevědomější. Na druhou stranu, když rodiče chybí, nebo naopak zasahují až moc, může to nechat hluboké stopy. Dítě si pak třeba neumí samo poradit, těžko přijímá autoritu, nebo se bojí rozhodovat.
Když se rodič stane manažerem života…
Někteří rodiče to s péčí přehánějí. Měli by si uvědomit, že i chyby jsou k něčemu. A když dítěti nedovolí se rozhodovat, v dospělosti se bude cítit nejistě. Bude závislé na názoru druhých. A to je přece škoda, ne?
Bolístky z dětství, které si neseme dál
V dětství se učíme být citliví na určité věci. A tyhle „emoční rány“ nás pak ovlivňují celý život. Co to bývá nejčastěji? Kritika, přehnaná kontrola, pocit zanedbávání, že nás nikdo neposlouchá, že si nás nikdo neváží… Znáte to taky?
Typy vztahů, které formují osobnost
To, jak moc jsme v dětství připoutaní k rodičům, má obrovský vliv na to, jak budeme fungovat v dospělosti. A existují různé typy „připoutání“.
- Bezpečné připoutání: Dítě se cítí v bezpečí, je sebevědomé, dobře se učí a navazuje vztahy. Tohle je ideální stav.
- Vyhýbavé připoutání: Dítě se bojí blízkosti, má problém navazovat vztahy.
- Úzkostné připoutání: Dítě touží po blízkosti, ale zároveň se bojí, že ho druzí opustí. Vztahy jsou pro něj stres.
- Dezorganizované připoutání: Dítě zažilo trauma, zneužívání, zanedbávání. Má problém vyjádřit emoce, nedokáže se uklidnit a nevěří druhým.
Důležité je si uvědomit, že to, jaké jsme měli vzory v dětství, se na nás podepíše. Buď se staneme jejich kopií, nebo půjdeme opačným směrem. Pokud jsme měli pozitivní vzory, je to skvělé. Ale i negativní zkušenosti nás můžou posunout dál. Záleží, jak se s nimi popereme.