Když se řekne „duševní zdraví“, většinou nám naskočí mladší generace, stres v práci, vyhoření… Ale co naši senioři? Často zapomínáme, že i oni prožívají složité emoce, bojují s nejistotou a mnohdy s osamělostí, která dokáže být sakra tíživá.
Duševní zdraví seniorů a osamělost
Stáří s sebou nese změny. Odchod do důchodu, ztráta blízkých, zdravotní problémy… To všechno se podepisuje na psychice. A když se k tomu přidá pocit osamění, je to jako by se nad člověkem zavřela voda.
Proč je osamělost takový problém?
Člověk je tvor společenský. Potřebujeme interakci, pocit sounáležitosti, někam patřit. Když tohle chybí, hrozí deprese, úzkosti, zhoršení fyzického zdraví… A co si budeme povídat, s tím se pak těžko žije.
Jak osamělost rozpoznat?
Není to vždycky jen o tom, že senior sedí sám doma. Může chodit do společnosti, ale i tak se cítit odtržený. Všímejte si změn v chování, ztráty zájmu o koníčky, zhoršené nálady, nespavosti… To všechno můžou být varovné signály.
Co s tím můžeme dělat?
Hlavně neotáčejme se zády. Návštěva, telefonát, pozvání na oběd… I maličkosti dokážou zázraky. Podporujme aktivity, kde se senioři můžou potkávat s ostatními. A v případě potřeby se nebojme vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo terapeut může pomoct překonat těžké období a najít nové cesty.
Pamatujme, stáří není konec života, ale nová etapa. A i v ní si zasloužíme cítit se dobře, šťastně a obklopeni lidmi, na kterých nám záleží. A na kterých my záležíme jim. Protože, co si budeme povídat, život je o lidech.