„`html
Někdy se to zdá jako věčnost, jindy to uteče jako voda. Mluvíme o čase stráveném na terapii. Ale co když se to vleče, když se snažíme nacpat sezení mezi práci, rodinu a veškeré to „musím stihnout“? A má vůbec smysl chodit pravidelně?
Frekvence sezení: Proč je pravidelnost důležitá?
Představte si to jako cvičení. Když si dáte dvoutýdenní pauzu, svaly ochabnou, dech se krátí. Podobné je to i s psychikou. Pravidelnost v terapii pomáhá udržovat „psychickou kondici“.
Proč jednou za čas nestačí?
Znáte to, člověk se cítí mizerně, zavolá kamarádce, vypovídá se a hned je líp. Jenže to je spíš „náplast“ než řešení. Terapie jde do hloubky, otevírá staré rány a hledá trvalá řešení. A na to potřebujete čas a především kontinuitu.
Co se děje mezi sezeními?
Mezi sezeními žijeme. Zažíváme radosti i starosti. A právě o tyhle zážitky se opírá terapie. Můžete si v klidu promyslet, co se vám honí hlavou, jaké pocity ve vás daná situace vyvolala. A na dalším sezení to probrat do detailu. Je to taková mentální „domácí úkol“.
Jak najít tu správnou frekvenci?
Není to dogma. Záleží na vás, na vašich potřebách, na povaze problémů, které řešíte. Někdy je potřeba chodit dvakrát týdně, jindy stačí jednou za čtrnáct dní. Důležité je, aby vám to vyhovovalo a abyste se na sezení těšili. Otevřeně o tom mluvte se svým terapeutem. Společně najdete ideální nastavení.
A pamatujte, i malý krůček vpřed je lepší než žádný. A pravidelnost vám pomůže ty krůčky dělat. Krůček po krůčku. Protože život je maraton, ne sprint.
„`