Introvert: Návod k použití (a k pochopení)

Žijeme v době, která fandí spíš těm, co jsou slyšet. Být introvertem v takovém světě je občas fuška. Pořád nám někdo říká, že jsme moc potichu a málo se snažíme. Už od malička nás nutí, ať se hlásíme ve škole a hrajeme týmové sporty. A když jsme starší, tak se od nás čeká, že budeme draví v práci a o víkendech budeme pařit ve městě. A když ne, tak jsme divní a nikdo s námi nechce mít nic společného. To dokáže sebrat energii i tomu nejotrlejšímu introvertovi.

Introvert: Návod k použití (a k pochopení)

Jako malá holka jsem s tou svojí stydlivostí fakt bojovala. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, proč se cítím tak jinak než ostatní. Ale víte co? Vědomosti jsou moc. Díky tomu, že jsem si mohla o introverzi číst a povídat si o ní, tak teď sama sobě líp rozumím a dokážu svoji introverzi využít ve svůj prospěch. A víte co? Nic se mnou není špatně – a s vámi taky ne.

Kam se řadíš ty?

Ať už tíhneš víc k introverzi nebo k extraverzi, všichni se nacházíme někde na tom spektru. Málokdo je stoprocentní introvert nebo extrovert. Těm, co jsou tak napůl, se říká ambiverti. A vědět, kam na té škále patříš ty, ti může fakt hodně pomoct. Vysvětlí ti to, proč se ti občas nechce jít ven s kamarády, i když jsi slíbila. Nebo proč se doma sama nudíš a jsi nervózní. Když znáš důvod, proč se tak cítíš, tak se s tím líp srovnáš a naučíš se s tím žít. A kdo by nechtěl mít klid v duši, že jo?

Mluv o tom!

Když jsem se o tom bavila s kamarády, tak jsem jim (a i sobě) pomohla pochopit něco, co jim dřív nedávalo smysl. Většina lidí sice ví, co tyhle pojmy znamenají, ale nikdy se nad tím nezamysleli v souvislosti se sebou samými. Ne všichni moji kamarádi jsou úplní extroverti a neměli tušení, proč se někdy cítí a chovají tak, jak se chovají. Možná si myslí, že jsou smutní nebo v depce, ale ve skutečnosti si jen potřebují zajít domů a chvilku v klidu nabrat síly. Když nevíš, co potřebuješ, tak je těžký pochopit, proč se ti nechce po práci s nikým vidět. I já, jako introvert, občas potřebuju společnost. Jen ne tak často a na tak dlouho, protože mě to rychle vyčerpá.

Test ti neřekne všechno, ale…

Když jsem si udělala Myers-Briggs test a začala číst o tom, jak funguju, tak mi to dost změnilo život. Nemyslím si, že bychom se měli na tyhle testy stoprocentně spoléhat, ale mně to rozhodně pomohlo. Díky tomu teď vím, jak se svojí introverzí naložit a jak ji využít ve svůj prospěch. Ale zároveň si myslím, že jsme mnohem složitější než nějaký typ osobnosti. Neměli bychom se nechat zaškatulkovat.

Komunikace je základ

Ať už jsi na té škále kdekoliv, doporučuju ti si o tom něco přečíst. Pomůže ti to pochopit nejen sebe, ale i ostatní. Když se tvůj kamarád ztiší, když se seznámí s tvými kolegy, tak ti bude jasnější, proč se tváří tak nezúčastněně. Když víš, že jen pozoruje a vstřebává informace, tak mu můžeš pomoct se zapojit. A naopak, ostatní ti odpustí, když se nedostavíš na nějakou párty. Pochopí, že to není nic osobního a že si po náročném týdnu potřebuješ odpočinout. (Být pět dní v týdnu mezi lidmi je pro introverta náročný – není divu, že potřebujeme oraz).

A to všechno se vrací ke komunikaci. Někdy je to těžký, ale umět říct, že prostě potřebuješ jít domů a být chvíli sama se sebou, bez pocitu viny, je pro introverta obrovská úleva. Už ani nespočítám, kolikrát jsem měla pocit, že jsem někoho zklamala, když jsem se rozhodla postarat se sama o sebe a odpočinout si. Bojím se, že to ten druhý nepochopí. Ale taky už vím, kdy se fakt vyplatí se na nějakou akci s kamarádem přemluvit. Díky tomu dokážu líp rozlišit priority a psychicky se na to připravit, abych nebyla tak přetížená. To je mnohem lepší, než vymýšlet si výmluvy, proč nemůžu jít.

Nechceme být zlí nebo sobečtí. Ale pro extraverta, který o naší introverzi nic neví, může vypadat dost hrubě, když pořád odmítáme pozvání. Oni nás zvou na párty, protože si myslí, že je tam zábava a chtějí, abychom se přidali. Ale neuvědomují si ten tlak, který na nás tím vyvíjejí a ten kolotoč myšlenek, který se nám v hlavě rozjede. Myšlenky na davy lidí, na to, jak navázat smysluplný rozhovor s cizími lidmi, jak dlouho bychom tam měli zůstat a jaké výmluvy použít, abychom tam vůbec nemuseli jít. A pak je těžký zůstat v klidu (což už tak moc neumíme) a na tu párty se těšit.

Neboj se říct, že jsi introvert. Zjisti, co ti nejvíc vyhovuje a dej to lidem vědět. Šiř to dál. Abysme přežili tenhle extravertní svět, musíme se za sebe umět postavit. Musíme dosáhnout toho, aby bylo společensky přijatelné žít svůj život po svém, tak jak nám introvertům vyhovuje. Jen tak budeme opravdu šťastní.

Co by měli extroverti vědět o introvertech? Myslíš, že se znáš dobře?

Diskuze