Psychologie, to není jen o diagnózách a terapiích pro druhé. Je to fascinující cesta do hlubin lidské mysli, která otevírá dveře k lepšímu sebepoznání. A platí to i pro ty, kteří nám na téhle cestě dělají průvodce – pro psychology a terapeuty. Jak ale oni sami zpracovávají svoje vlastní „kostlivce ve skříni“? Jak se vyrovnávají s tím, že i oni jsou jen lidé s chybami a nedokonalostmi?
Jak terapeut pracuje se svými vlastními ‚slepými místy‘?
Terapeut je vnímán jako odborník, který má odpovědi na všechny otázky a recept na šťastný život. Ale realita je taková, že i oni se potýkají se svými problémy, strachy a nejistotami. Rozdíl je v tom, že si to uvědomují a pracují s tím. Je to jako s kuchařem, který ví, jak připravit dokonalé jídlo, ale občas mu ujede ruka se solí. Podstatné je, že to ví a snaží se to příště vylepšit.
Sebepoznání jako základ terapie
Kvalitní terapeut ví, že klíčem k efektivní terapii druhých je hluboké sebepoznání. Proto se neustále vzdělává, superviduje a často i sám podstupuje terapii. Je to takový nekonečný proces odkrývání vlastních „slepých míst“, tedy oblastí, kde si nevědomě promítáme svoje vlastní prožitky a postoje do vnímání druhých. Představte si to jako jízdu autem v noci – čím lépe vidíte na cestu, tím bezpečněji se dostanete do cíle. A to platí i v terapii.
Supervize: ohlédnutí zvenčí
Supervize je pro terapeuty něco jako kontrola kvality. Zkušenější kolega, supervizor, se podívá na terapeutovu práci „zvenčí“ a pomáhá mu odhalit právě ty „slepé místa“, kterých si terapeut sám nemusí být vědom. Je to jako když se díváte na svůj obraz v zrcadle – vidíte ho, ale nevidíte všechny detaily. Supervizor je ten, kdo vám ukáže ty detaily, které vám unikají.
Když terapeut potřebuje terapeuta
Není žádná ostuda, když terapeut sám vyhledá pomoc. Naopak, je to známka profesionality a zodpovědnosti. Terapie pro terapeuty je skvělý nástroj pro zpracování vlastních traumat, vyrovnání se se stresem a udržení si duševního zdraví. Je to jako s lékařem – i on občas potřebuje vyšetření a léčbu. A stejně tak i terapeut potřebuje čas od času „dobít baterky“.
Takže až budete příště sedět v křesle u svého terapeuta, pamatujte si, že i on je člověk z masa a kostí. A to je dobře. Protože právě díky tomu vám může lépe porozumět a pomoci vám na vaší cestě k lepšímu já.