Někdy se nám prostě zamlží mysl. Stane se, že nemůžeme pořádně myslet. Někdy to nevadí, třeba když si objednáváme kafe. Ale když píšeme důležitou zprávu nebo analyzujeme data, potřebujeme mít čistou hlavu. Jinak se nám můžou zkreslit závěry a to může vést k pěkným problémům. Takže, co nám tu hlavu vlastně zamlžuje a jak se vyhnout zbytečným chybám?
Jak se vyhnout myšlenkovým pastem a psát s lehkostí
Pojďme se podívat na pár běžných situací, které nám můžou zavařit mozek a vytvořit zkreslené názory. Protože, ruku na srdce, kdo z nás to někdy nezažil?
Předčasné závěry? Počkej si na fakta!
Vždycky je lepší počkat si na všechno. Jestli si uděláš názor dřív, než máš kompletní informace, jak víš, že to, co si myslíš, je vůbec pravda? Klíčem je trpělivost. Neházej to na první dobrou jen proto, že se ti něco zdá. Čím víc informací máš, tím přesnější bude tvůj závěr. Znáte to, dvakrát měř, jednou řež!
Často to vidíme u dětí ve škole. Třeba řeknou, že nesnáší matiku, ale ve skutečnosti jim jen nesedí učitelka. To je logická chyba, která vznikla kvůli vnějším vlivům.
Ignorování protichůdných důkazů – to se nevyplácí!
Když už máš na něco názor, je snadný vybírat si jen ty informace, které ho potvrzují. Můžeš si číst články a studie, které ti dávají za pravdu, ale jak si potom můžeš udělat správný obrázek, když znáš jen půlku příběhu? Je to jako dívat se na svět jen jedním okem.
Rutina nás v tom podporuje. Od malička nás učili, že nebe je modrý, a když ti někdo řekne, že je fialový, najednou se cítíš vyvedený z míry. Vidíme svět tak, jak ho vidíme, a těžko se nám chápe, jak ho vidí ostatní, nebo jaký je ve skutečnosti. Potřebujeme otevřenou mysl, abychom se vymanili z tohohle omezení.
Každý má svůj pohled na věc a to je v pořádku. Ale když nás to odvádí od pravdy, už to tak v pořádku není. Zkus si o faktech popovídat s lidmi, kteří myslí jinak než ty. Třeba se ti podaří uvažovat a psát o nich bez toho, abys do nich vkládala svůj osobní pohled a vydávala ho za hotovou věc.
Když nemůžeš získat všechna data… co pak?
Někdy jsou závěry jen provizorní, protože nemáš k dispozici všechna data. Často to vidíme v archeologii, kde se nálezy ztrácejí nebo ničí. Proto vědci často jen spekulují o starověkých kulturách, protože se nedá poskládat dohromady kompletní obraz.
Náhoda, korelace, nebo příčina? V tom je rozdíl!
Pověry existují kvůli náhodám. Vědci mají postupy a pravidla, jak se vyhnout náhodným výsledkům, ale občas se spletou. Korelace a příčina se často zaměňují, ale už se o tom mluví víc a lidi se o tom učí. Korelace je, když se mezi dvěma věcmi objeví nějaký vzorec. Příčina je, když jedna věc vede k nějakému výsledku.
Teď, když už víš o běžných překážkách jasného myšlení, dávej si na ně pozor a ujisti se, že se ti nemotá hlava. Když si to uvědomíš a vyhneš se těmhle nástrahám, budeš se moct líp rozhodovat a taky líp psát!