Občas se nám stane, že nás něco rozhodí. To je život. Ale jak poznat, kdy už to není jen „obyčejná“ nervozita, ale něco víc? Kdy se z obav stane úzkost, která nám začne komplikovat život? Zamysleli jste se někdy nad tím?
Kdy je úzkost v normě a kdy už jde o GAD? Poznejte rozdíl a braňte se!
Úzkost je vlastně takový náš vnitřní hlídač. Když nás čeká něco důležitého – zkouška v práci, prezentace, důležité jednání – je normální, že jsme nervózní. Tělo se připravuje na akci, vyplavuje se adrenalin a my jsme ostražitější. Díky tomu se můžeme lépe soustředit a podat lepší výkon. Představte si to jako takovou „turbo“ funkci, kterou máme zabudovanou. Je to starý dobrý mechanismus „bojuj nebo uteč“, zděděný po prapředcích. Jenže co když se tahle „turbo“ funkce zapne i v situacích, kdy to není potřeba?
Kde leží hranice?
Je to tenká linie. Normální úzkost nás motivuje a pomáhá nám, zatímco generalizovaná úzkostná porucha (GAD) nás paralyzuje. Podle odborníků z Anxiety.org je úzkost přirozená reakce na stres, doprovázená pocity napětí, obavami a fyzickými projevy jako zvýšený krevní tlak. Problém nastává, když se tyto pocity stávají trvalými a začnou ovlivňovat náš každodenní život. Zkrátka, když je toho už příliš a trvá to příliš dlouho.
Dřív jsme se báli šelem, dneska spíš o práci, peníze, rodinu… Ale princip je stejný: tělo reaguje na vnímané nebezpečí. Jenže ten pocit, že nás má něco sežrat, by neměl trvat týdny, že ne? A taky by neměl být tak silný, že nám znemožní normálně fungovat.
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)
GAD je stav, kdy se neustále obáváme něčeho špatného. Často bez zjevného důvodu. Lidé s GAD se bojí o zdraví, finance, rodinu, práci… A ty obavy jsou často naprosto nereálné nebo nepřiměřené. Život se stává neustálým tokem starostí, strachu a hrůzy. Tahle úzkost člověka úplně pohltí a znemožní mu normálně fungovat v práci, ve škole, ve vztazích.
Jak ji poznat?
Intenzita a délka trvání: I když reagujeme na stres, u GAD je reakce nepřiměřeně silná. Zatímco běžná nervozita před zkouškou zmizí po ní, člověk s GAD je úzkostný už týdny předem a prožívá intenzivní fyzické i psychické příznaky. Navíc, GAD trvá mnohem déle – týdny, měsíce…
Další příznaky: Kromě nadměrných obav se objevují i fyzické příznaky: závratě, pocení, třes, bušení srdce, bolesti hlavy, nevolnost. Člověk má pocit, že nemůže dýchat, mluvit, nebo neustále potřebuje na záchod. Může se cítit odtržený od reality, má problém se soustředit, myšlenky mu utíkají a obává se běžných každodenních věcí. Je to peklo na zemi. A nikdo by v něm neměl zůstat sám.
Neschopnost kontroly: Většina z nás dokáže úzkost zvládnout pomocí různých technik a uklidnění. Lidé s GAD to ale nedokážou. Nemůžou se uvolnit, odpočinout si od svých starostí. Pokud máte pocit, že máte s kontrolou úzkosti větší problémy než ostatní, možná se nejedná jen o „obyčejnou“ nervozitu.
Vliv na život: GAD ovlivňuje všechno. Školu, práci, vztahy, koníčky… Člověk se vyhýbá aktivitám, které v něm vyvolávají úzkost. Přestane chodit do práce, na nákupy, na kafe s kamarádkou… Život se mu smrskne na minimum a kvalita života jde rapidně dolů.
Pokud se v tom poznáváte, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Není to žádná ostuda, ale krok k lepšímu životu. Protože život s úzkostí nemusí být život v úzkosti.