Občas se to stane každému z nás. Necítíme se dobře. Ne tak, že by nás bolelo v krku. Bolí to uvnitř. Jako by se naše duše svíjela v křečích. Je to taková ta bolest, kdy nevíme, co s tím, a doufáme, že to brzy přejde.
Říká se tomu třeba bolavá duše. Jakoby se naše nitro, ta esence toho, kdo jsme, trápila. A když se trápí ona, je to setsakra nepříjemné. Ale co s tím? Jak se vyhnout tomu, aby nás duše bolela?
První krok je uvědomit si, co takovou bolest vlastně způsobuje. Tady je osm věcí, které ti, obrazně řečeno, kradou radost:
Když duše bolí: 8 věcí, které ti kradou radost
1. Musíš si nechávat temné tajemství pro sebe
Už jen to, že něco tajíš, je náročné. Musíš si dávat pozor, co říkáš, aby ses neprozradil. Je to jak nosit na zádech těžký batoh. Ať už jde o lež, kterou musíš pořád obhajovat, drby, které nemůžeš nikomu říct, nebo něco, co se děje uvnitř tebe a před světem to skrýváš, tajemství tvou duši bolí. Roztrhá tě to na kusy. Chceš být volný, ale nemůžeš.
Zkus se zamyslet, jestli je to tajemství opravdu nutné. Někdy je lepší se svěřit. Uleví se ti a nebudeš se k tomu muset vracet v myšlenkách.
2. Chybí ti sebedůvěra a jistota
Sebevědomí je důležité, to víme všichni. Ale ruku na srdce, kdo z nás ho má na rozdávání? A i když jsi sebevědomý člověk, určitě sis tím v minulosti prošel. Ten pocit, že jsi k ničemu, že na nic nestačíš… bolí to. Dánský filosof Kierkegaard říkal, že člověk začne zoufat, když se zná, ale nemá se rád. Jakoby ses trápil neúspěchem, ale ve skutečnosti jsi zoufalý sám ze sebe.
S tím souhlasím. A proto se snažím se svou bolavou duší bojovat. Věřím, že „být tím, kým skutečně jsi, je opakem zoufalství.“
3. Tvoje láska není opětovaná
Kdo z nás to nezažil? Láska, která se nevrací. To je ukázkový příklad bolavé duše. Jsi ochotný udělat cokoliv, obětovat cokoliv, jen aby se to změnilo. A víš, že jsi bezmocný. Je to tíživý pocit.
4. Jsi vyčerpaný
Říct „jsem vyčerpaný“ je dneska běžné. Ale opravdová vyčerpanost je něco jiného. To je, když už nemůžeš dál, když potřebuješ nutně odpočívat. A to tvojí duši bolí. Chybí ti energie, ať už fyzická nebo psychická. Možná máš moc práce, málo spíš, trápí tě úzkosti, nejistota nebo strach. A ty zoufale chceš mít energii, spát, mít klid v duši.
5. Musíš se chovat nebo vypadat určitým způsobem
Vzpomínáš si na dobu, kdy ses snažil zapadnout do party, se kterou jsi neměl nic společného? Možná jsi chtěl být populární ve škole. Nebo jsi se musel podlizovat nadřízeným v práci. Je to jako být pořád ve střehu, jako bys chodil po vejcích. Musíš pořád přemýšlet o tom, jak působíš na ostatní. A to bolí.
6. Nikdo ti nerozumí
Lidské pouto a porozumění jsou důležitější, než si myslíme. Život je těžký, to je fakt. A když ti nikdo nerozumí, cítíš se izolovaný a smutný. Každý jsme originál, a proto máme ten pocit tak často. Potřeba být pochopen je hluboce zakořeněná v každém z nás. Takže, pokud máš pocit, že ti nikdo nerozumí, hledej dál! Lidi, kteří tě pochopí, existují.
7. Žiješ v chaosu
Dlouhodobý pobyt v chaotickém prostředí se podepíše na každém. Stres z toho, že nevíš, kde co je, a že se necítíš dobře ve svém prostředí, se kombinuje s touhou po čistotě a pořádku. Je snadné říct „ukliď si“, ale pro lidi s psychickými problémy, jako je deprese nebo úzkost, to může být obrovský problém. Je to začarovaný kruh. Neuklizený prostor zhoršuje jejich stav.
8. Tvoje očekávání nebyla naplněna
Nic mě nenaštve víc, než když se na něco moc těším a nakonec to stojí za nic. Kolikrát jsem si říkala: „Dneska mohl být skvělý den, kdybych udělala tohle…“ Je to taková nepříjemná bolest, která ti připomíná, co jsi neudělal nebo nedosáhl. Ale naštěstí se dá tahle bolest překonat nejlépe. Můžeš selhat jen tehdy, když se přestaneš snažit!
Tak co, bolí tě duše? Pak si dopřej něco hezkého a věnuj se péči o sebe. Dej si čas na truchlení, uzdravení nebo dobití energie. Máš na to právo. Nezasloužíš si žít v nepohodlí.