Když lež proroste životem: Rozpoznáte patologického lháře?

Už jste někdy přistihli sami sebe, nebo někoho ve svém okolí, při nevinné lži? Kdo z nás si občas trošku nepřibarvil realitu? Ale co když se lež stane chronickou, nekontrolovatelnou součástí života?

Když lež proroste životem: Rozpoznáte patologického lháře?

S pojmem „patologický lhář“ se setkáváme poměrně často, možná až příliš snadno. Ale víme doopravdy, co to znamená? Stejně jako, když se kdysi sprostá slova objevovala v každé druhé větě, aniž by si s tím člověk dělal starosti. Pojďme se na to podívat zblízka, ať víme, o čem mluvíme.

Co je vlastně patologická lež?

V psychologii kolem patologické lži panuje celkem zmatek. Samo slovo „patologický“ znamená něco abnormálního, nutkavého, ale kdy se z občasné lži stane skutečný problém?

Je pravda, že Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-V) patologickou lež jako samostatnou diagnózu neuznává. Objevuje se spíš jako symptom u jiných poruch, jako je hraniční porucha osobnosti, histrionská porucha nebo antisociální porucha osobnosti. Nicméně, obecná shoda na charakteristikách patologického lháře existuje.

Jak poznat patologického lháře?

Patologický lhář má obvykle několik společných rysů:

1. Neustále a soustavně lže. Je to pro něj automatická reakce.

2. Má za sebou dlouhou historii lhaní, která se může táhnout celý život.

3. Lže bez zjevného psychologického motivu nebo vnějšího prospěchu. Pokračuje v tom, i když mu to škodí.

4. Vymýšlí složité, propracované lži, bez ohledu na závažnost, bezcitnost nebo následky svého chování.

Nejzajímavější je absence motivu nebo prospěchu. Zatímco „normální“ lži jsou zaměřené na dosažení nějakého cíle nebo vyhnutí se trestu, patologický lhář lže i tehdy, když tím škodí sám sobě. Jakoby ho to ani nebolelo.

Je to volba nebo nemoc?

Napadá vás, jestli je lhaní impulzivní záležitost, nebo jestli to jde mimo nás? Nedávné studie se zaměřily na mozek patologických lhářů a zjistily sníženou aktivitu v oblasti zvané thalamus. Tahle oblast reguluje poznávání, chování a vnitřní stavy. Možná je to jen „chyba v systému“.

I když je tohle téma zatím v plenkách, je jasné jedno: patologická lež je něco úplně jiného než občasná nevinná lež. Takže než někoho označíte za patologického lháře, zamyslete se. Slova mají váhu a je dobré vědět, co říkáme.

Diskuze