Občas se nám stane, že se necítíme ve své kůži, že „něco“ není v pořádku. Možná se snažíme přijít na to, co to je, ale nedokážeme to uchopit. A co když se jedná o něco hlubšího? Co když se u někoho blízkého projevují neobvyklé projevy chování? Anebo se třeba cítíme bezdůvodně smutní a stažení do sebe? Pokud jste si na něco z toho odpověděli ano, možná stojí za to popřemýšlet o tom, jestli se nejedná o duševní onemocnění. Nejsou ničím neobvyklým a denně ovlivňují životy spousty lidí. Pokud si nejste jistí, kde začít, tady je 8 signálů, které byste neměli přehlížet.
Když mysl volá o pomoc: 8 signálů, které byste neměli ignorovat
1. Dlouhotrvající smutek a stažení
První varovný signál je dlouhotrvající pocit smutku a stažení do sebe. Mluvíme o situaci, kdy tento stav trvá alespoň dva týdny. Může se objevit zdánlivě z ničeho nic a člověka doslova pohltit. Často se k tomu přidává i pocit izolace a oddělení od okolního světa. Tento symptom je typický pro různé formy deprese a rozhodně stojí za to ho sledovat. Pokud se smutek a stažení prohlubují, nebo se nelepší, je na čase vyhledat pomoc odborníka.
2. Riskantní chování
Všimli jste si, že vy nebo někdo ve vašem okolí začal vyhledávat riskantní situace, do kterých by se normálně nepouštěl? Riskantní chování je varovným signálem u řady duševních onemocnění, jako je například deprese nebo bipolární porucha. Nemluvíme teď o „pubertální vzpouře“ – drobné změny jako nový účes nebo bezpečný piercing jsou u dospívajících běžné. Znepokojivé jsou ale drogy, kouření, riskantní sexuální praktiky nebo trávení času s toxickými lidmi.
3. Paralizující strach bez zjevné příčiny
Dalším signálem je nepřekonatelný pocit strachu bez konkrétní příčiny. Může se projevovat různými způsoby, jak fyzicky, tak psychicky. Rychlé myšlenky, pocit ohrožení, bušení srdce, problémy s dýcháním, vtíravé myšlenky, strach ze smrti, nadměrné pocení – to všechno může značit úzkost. Pokud se často objevují panické ataky, může se jednat o úzkostnou poruchu nebo panickou poruchu. Úzkost často jde ruku v ruce s dalšími duševními onemocněními, jako je například deprese. Pokud se vy nebo někdo blízký potýkáte s extrémním strachem a úzkostí, rozhodně to stojí za pozornost.
4. Plány na sebepoškození nebo sebevraždu
Jeden z nejzávažnějších varovných signálů je přemýšlení o sebepoškození nebo sebevraždě. I když si občas každý z nás vzpomene na smrt, sebevražedné myšlenky jsou něco úplně jiného. Zahrnují to, že člověk ví, jak by si ublížil, plánuje to, zjišťuje detaily a má nutkání si ublížit nebo se pokusit o sebevraždu. Sebevražedné myšlenky jsou alarmující a nikdy by se neměly ignorovat. Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí máte sebevražedné myšlenky, neváhejte kontaktovat odborníka nebo krizovou linku.
5. Problémy s jídlem
Máte problémy s jídlem? Odmítáte jíst, nebo se po jídle záměrně zvracíte? Může se jednat o poruchu příjmu potravy. Ty ovlivňují vztah, který máme k jídlu. Být vybíravý v jídle obvykle není důvod k obavám. Pozornost byste ale měli věnovat odmítání jídla po dobu jednoho dne nebo déle, zvracení po jídle, omezování se na velmi malé porce, nebo obsesivnímu sledování kalorií a váhy. Poruchy příjmu potravy mohou vést k vážným zdravotním problémům a vyžadují odbornou léčbu.
6. Extrémní výkyvy nálad
Každý z nás má občas špatnou náladu. Pokud se ale extrémní výkyvy nálad objevují pravidelně, je to něco, čemu byste měli věnovat pozornost. Mluvíme o intenzivních a těžko kontrolovatelných vlnách emocí. Výkyvy od extrémního smutku po bezdůvodnou euforii mohou být známkou různých poruch, nejčastěji bipolární poruchy. Často se k tomu přidává neschopnost stabilizovat emoce, nedostatek seberegulace a vyčerpání. Pokud se s těmito stavy potýkáte, poraďte se s lékařem.
7. Ztráta zájmu o oblíbené aktivity
Už vás nebaví dělat věci, které vám dřív přinášely radost? Ztratili jste motivaci? Tomu se říká anhedonie. Způsobuje neschopnost provádět běžné činnosti, pocit, že na nic nemáte náladu a že vás i běžné úkoly zahlcují. Pokud jste dřív rádi hráli fotbal, ale teď nemáte chuť jít ven a kopat do míče, a tento pocit trvá déle než týden, může se jednat o jeden z varovných signálů duševního onemocnění. Nejčastěji je nedostatek motivace spojený s depresí.
8. Závažné problémy s koncentrací
Běžným příznakem mnoha duševních onemocnění jsou potíže s koncentrací a udržením pozornosti. Často se zapomíná na poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), která je běžná u dětí a dospívajících, ale často zůstává nediagnostikovaná až do dospělosti. Problémy spojené s ADHD se projevují jako zasněnost, nadměrná roztěkanost a neschopnost soustředit se na jednu věc po delší dobu. Potíže s koncentrací mohou vést k problémům v práci i ve škole a rozhodně stojí za to je řešit.