Disclaimer: Tenhle článek je jen pro informaci, jo? Žádný samoléčení podle něj, fakt ne. Pokud máš pocit, že ty nebo někdo blízký má něco z toho, co se tu píše, tak honem za doktorem. Tohle není náhrada za odbornou radu, jen takový povídání.
Když smutek trvá déle: Co je perzistentní depresivní porucha?
Dystymie, jak se jí dřív říkalo, teď se jí říká perzistentní depresivní porucha (PDD). Podle těch chytrých hlav z Americký psychologický asociace jde o náladu pod psa, ale míň než u klasický deprese. No, míň, ale zato trvá dýl!
Čím se liší od velký deprese?
PDD je vlastně taková „lehčí“ verze deprese, ale o to záludnější, že se táhne jak smrad. U dospěláků mluvíme o PDD, když to trvá aspoň dva roky, u dětí a teenagerů rok. A aby to bylo „oficiální“, musíš mít symptomy aspoň dva měsíce v kuse.
Je to taková sinusoida – chvíli hůř, chvíli líp, ale stejně se s tím člověk pořád pere. Někdy se k PDD přidá i „velká“ depresivní epizoda, a to už je pak dvojitá rána, tomu se říká dvojitá deprese.
Jaký jsou ty ňáký příznaky? Třeba:
- Ztráta zájmu o všechno, co tě dřív bavilo
- Smutek, prázdnota, prostě taková „down“ nálada
- Únava, že bys nejradši jen ležel
- Nízký sebevědomí, pořád se kritizuješ, máš pocit, že na nic nestačíš
- Problémy se soustředěním a rozhodováním, prostě mozek nefunguje tak, jak má
- Podrážděnost, zlost, že vyletíš kvůli blbosti
- Míň toho děláš, jsi míň efektivní v práci i doma
- Vyhýbáš se lidem, nechceš se s nikým bavit
- Máš pocity viny, pořád se hrabeš v minulosti
- Nechutná ti, nebo se naopak přejídáš
U dětí se to projevuje hlavně tou podrážděností a špatnou náladou.
Harvard Health říká, že příznaky jsou vlastně podobný jako u klasický deprese, jen ta délka je zásadní. Člověk s PDD se necítí moc šťastně, nemá energii, chybí mu motivace. Může mít problémy se spánkem, s jídlem, je nerozhodný, pesimistický a má o sobě špatný mínění.
Proč to vlastně vzniká?
Nikdo to přesně neví. Stejně jako u velký deprese, hraje roli víc faktorů:
Biologický rozdíly: U lidí s PDD můžou bejt změny v mozku. Zatím se to zkoumá, ale mohlo by to pomoct odhalit příčiny.
Chemie mozku: Neurotransmitery, to jsou takový „poslíčci“ v mozku. Když nefungujou, jak maj, může to ovlivnit náladu.
Dědičnost: Zdá se, že PDD je častější v rodinách, kde už se s tím někdo potýkal. Vědci se snaží najít geny, který by mohly hrát roli.
Životní události: Ztráta blízkýho, finanční problémy, velký stres – to všechno může PDD spustit.
Jak se to pozná?
Nejdřív tě doktor proklepne fyzicky, aby se ujistil, že to není něco jinýho. Pak se dělají testy krve a tak, aby se vyloučily jiný nemoci. Pokud nic fyzickýho nenajdou, začnou se ptát na tvůj psychický stav.
Je důležitý doktorovi říct všechno, co tě trápí. On pak podle toho pozná, jestli máš PDD nebo něco jinýho.
Hodně doktorů se řídí příznakama v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5). A co tam píšou?
- Špatná nálada skoro každej den, většinu dne
- Nechutenství nebo přejídání
- Problémy se spánkem
- Špatný soustředění, těžký rozhodování
U dospělých se diagnóza stanoví, když máš špatnou náladu většinu dne, skoro každej den, po dobu dvou let nebo dýl. U dětí a teenagerů stačí rok.
Pokud doktor myslí, že máš PDD, pošle tě k psychologovi nebo psychiatrovi na další vyšetření a léčbu.
Co s tím můžeš dělat?
PDD se nedá úplně předejít, ale můžeš zmírnit její průběh:
- Jez vyváženě a zdravě.
- Cvič aspoň párkrát do týdne.
- Alkohol s mírou, drogám se vyhýbej obloukem.
- Ber léky, jak ti je doktor předepsal, a ptej se ho na vedlejší účinky.
- Sleduj, jestli se ti PDD nezhoršuje, a řekni to doktorovi.
Harvard Health doporučuje podpůrnou terapii, která ti dá rady, povzbuzení a informace o týhle nemoci. Kognitivní terapie ti pomůže změnit myšlení, který tě sráží. Behaviorální terapie zlepší tvý sociální dovednosti a naučí tě zvládat stres. A psychodynamická terapie ti pomůže vyřešit vnitřní konflikty, třeba ty z dětství.
S doktorem se domluv, co ti předepíše, aby se ti co nejlíp dařilo.
Co tě čeká do budoucna?
PDD je chronická nemoc, takže se někteří lidi nikdy úplně nevyléčí. Ale léčba ti může hodně pomoct zvládnout příznaky. Někdy to ale nestačí a lidi mají pořád problémy, který jim kazí osobní i pracovní život.
Zdroje:
Mayo Clinic (December 8, 2018). Persistent depressive disorder (dysthymia). Retrieved July 9, 2021, from
Timothy J. Legg, Ph.D. & Amber Erickson Gabbey (September 3, 2018). Persistent Depressive Disorder (Dysthymia). Retrieved July 9, 2021, from
Harvard Health (March 9, 2014). Dysthymia. Retrieved July 9, 2021, from
Cleveland Clinic (March 8, 2021). Persistent Depressive Disorder (PDD). Retrieved July 9, 2021, from