Když smutek vře: Proč se deprese často mění ve vztek?

Deprese. Slovo, které slyšíme všude kolem. A přesto, kolik z nás opravdu ví, co to znamená? Není to jen smutek. Není to jen špatná nálada. Je to temnota, která se vkrádá do života a pomalu, ale jistě ho dusí. Ale co když se ta temnota promění v něco jiného? V něco, co štípe v očích a pálí v hrdle? Co když se deprese začne projevovat jako vztek?

Když smutek vře: Proč se deprese často mění ve vztek?

Možná si říkáte, že deprese je o slzách a schoulení se pod dekou. A ano, to je jedna z jejích tváří. Ale deprese má víc podob, než si myslíme. A vztek je jednou z nich. Víte, život s depresí je jako tanec na tenkém ledě. Každý krok, každá myšlenka, každá emoce je zesílená, zranitelná. A když už nemáte sílu se dál usmívat, nezbývá než se bránit. A někdy je tou obranou právě vztek.

Proč se deprese mění ve vztek?

Představte si to jako takový obranný mechanismus. Tělo a mysl už nemůžou dál unést ten neustálý tlak smutku a beznaděje. A tak se přepnou do módu „bojuj“. Vztek je energie, a i když je to energie negativní, je to pořád energie. Je to lepší, než se cítit naprosto paralyzovaně.

Vztek jako druhotná emoce

Víte, vztek je taková „následná“ emoce. Co to znamená? Že ho často cítíme až po nějaké jiné emoci, třeba po smutku, zklamání nebo frustraci. Když se dlouhodobě cítíte mizerně, ten pocit se nasčítá a nakonec vybublá ven právě jako vztek. Je to jak papiňák – tlak narůstá, až nakonec musí něco povolit. A někdy tou únikovou cestou je právě vztek.

Když všechno štve

Další věc je podrážděnost. Deprese často způsobuje, že jsme přecitlivělí na všechno kolem. Co dřív byla maličkost, teď nás dokáže vytočit do běla. Hlasitý smích v tramvaji, pomalý chodec před námi, kolega, co má neustále připomínky. Všechno nás neskutečně irituje. A z téhle podrážděnosti už je jen kousek k výbuchu vzteku. To zná asi každý, ne? Ten pocit, když už má člověk plné zuby všeho.

Spánek a vztek? Spolu úzce souvisí

A co teprve, když se k tomu přidá nespavost? Spánek je pro nás klíčový, aby se mozek i tělo zregenerovaly. Když se nevyspíme, jsme nervózní, podráždění a máme kratší knot. A u deprese je nespavost bohužel dost častá. Takže si to spočítejte sami: deprese + nespavost = ideální recept na výbuch vzteku. Ne nadarmo se říká „vyspat se do růžova“.

Když se nedaří, jak má

A pak je tu ještě jeden faktor. Pocity selhání. Deprese často způsobuje, že se nám nedaří plnit úkoly tak, jak jsme zvyklí. Práce nám trvá déle, nestíháme termíny, cítíme se neschopní. A to v nás vyvolává frustraci a vztek – vztek na sebe, na situaci, na celý svět. A tohle je asi to nejtěžší – neustále se obviňovat a kritizovat. Je to začarovaný kruh.

Není to o tom, být „zlý člověk“

Důležité je si uvědomit, že vztek není známka toho, že jste „zlý člověk“. Je to jen symptom. Signál, že něco není v pořádku. Že potřebujete pomoc. Deprese je nemoc. A jako každá nemoc, i deprese se dá léčit. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Mluvte o svých pocitech. Hledejte podporu u svých blízkých. A pamatujte, nejste v tom sami. A máte právo se cítit i naštvaně. Důležité je s tím pracovat a nenechat se tím pohltit.

A víte co? Někdy je ten vztek vlastně docela užitečný. Protože nám dává sílu něco změnit. Protože nás donutí se ozvat a říct „dost!“. Protože nám připomene, že máme cenu a zasloužíme si lepší život. Takže se na ten vztek nezlobte. Poslouchejte ho. A použijte ho jako palivo k tomu, abyste se dostali z té temnoty ven.

Diskuze