Všimli jste si v poslední době, že se s vaším dítětem něco děje? Že se chová jinak než obvykle? Někdy se totiž úzkost schovává za maskou dětského chování a křičí o pomoc tak, že ji snadno přehlédneme. Ale nenechte se zmást. Dětská duše je křehká a potřebuje naši pozornost. Pojďme se podívat na signály, které by vám měly rozsvítit kontrolku.
Když úzkost promluví dětským hlasem: 7 varovných signálů, které by neměly zůstat bez povšimnutí
Je zásadní umět rozpoznat příznaky úzkosti u dětí a dospívajících. Včasná diagnóza a správná podpora mohou mladým lidem pomoci zvládat úzkost a lépe porozumět svému duševnímu zdraví. Proto je dobré vědět, na co si dát pozor. Víme, život je fofr, ale tohle se vyplatí nepodcenit. Jde přece o ty naše nejbližší.
1. Zhoršující se výsledky ve škole? Alarm!
Sledujte, jak se dítěti daří ve škole. Horší známky nemusí hned znamenat lajdáctví. Může to být i volání o pomoc. Zvlášť pokud se jedná o náhlou změnu k horšímu. Úzkostný dospívající může prokrastinovat, zanedbávat úkoly, nebo dokonce začít chodit za školu. Zkrátka, hlava je jinde, než u učení. A to je potřeba probrat, jestli za tím není něco hlubšího.
Ale pozor, existují i pilní úzkostlivci. Tito jedinci se snaží, makají, ale všechno jim trvá déle. A to je taky signál. Ne nadarmo se říká, že všeho moc škodí.
2. Náladovost, jako na houpačce? Hledejte příčinu!
Pokud dítě skáče od radosti k naprostému zoufalství jako veverka po stromech, je něco špatně. Extrémní výkyvy nálad, od euforie k naprosté apatii, mohou být znakem úzkosti. Takové „emoční horské dráhy“ je dobré konzultovat s odborníkem. On už pozná, kde je zakopaný pes.
3. Sociální izolace: Když se dítě uzavře do sebe
Děti a dospívající, kteří trpí úzkostí, se často izolují od ostatních. Bojí se sociálních interakcí, a tak raději tráví čas o samotě. Jenže izolace úzkost ještě zhoršuje. V samotě se myšlenky zamotávají, a problémy se zdají být větší, než ve skutečnosti jsou. Takže pokud si všimnete, že se dítě vyhýbá kamarádům, nechodí na kroužky a tráví veškerý čas o samotě, zbystřete.
4. Únava a nedostatek energie: Nemusí jít jen o pubertu!
Úzkost a deprese dokážou člověka vyčerpat i po vydatném spánku. A často se tyto dvě nemoci vyskytují společně. Jenže jak rozlišit únavu z úzkosti od únavy z náročného programu? Sledujte další varovné signály: potíže s usínáním, nespavost, pocit neodpočinutí po probuzení. Víte, ten pocit, když se ráno probudíte a máte pocit, že jste celou noc kopali kanál.
5. Nic ho nebaví: Ztráta zájmu o koníčky
Anhedonie, neschopnost prožívat radost z věcí, které dříve bavily, je typickým příznakem deprese, ale i úzkosti. Dítě najednou ztratí zájem o své koníčky, nic ho netěší, nic mu nepřináší uspokojení. Víte, když se říká, že je někomu všechno fuk.
6. Opakující se rituály: Když se úzkost vtělí do nutkání
Dítě si opakovaně myje ruce, kontroluje, zda jsou dveře zamčené, uklízí, srovnává věci? Může to být obsedantně kompulzivní porucha (OCD), která se často pojí s úzkostí. Dítě se bojí, že se stane něco zlého, a tak se snaží tomuto zlu zabránit pomocí rituálů. Je to takový začarovaný kruh.
7. Neustálé kontrolování: Jistota je jistota?
Neustále se ujišťuje, jestli něco udělalo správně, vrací se kontrolovat věci. Takové chování značí velkou nejistotu a s tím spojenou úzkost. V pozadí může být strach ze selhání, ale i perfekcionismus.
Jak pomoci dospívajícímu s úzkostí?
Zjistit, že vaše dítě trpí úzkostí, je teprve první krok. Důležité je jednat rychle. Nečekejte, až „z toho vyroste“. Úzkost může negativně ovlivnit jeho školní výsledky i vést k závislostem. Mluvte s ním v klidu, nabídněte mu pomoc. Dejte mu najevo, že jste tu pro něj. A pokud příznaky přetrvávají, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Je lepší řešit problém včas, než se rozroste do obřích rozměrů.