Asi každý z nás má občas chvíle, kdy si řekne: „Kdybych tak mohl vrátit čas a udělat to jinak…“ Litujeme rozhodnutí, promarněných šancí, slov, která jsme měli říct, i těch, která raději ne. Je to lidské. Studie ukazují, že lítost je vlastně dost běžná, skoro 90 % dospělých s ní má zkušenost. Jenže, jak se říká, sypat si popel na hlavu zpětně nic nevyřeší. Klíčové je poučit se z chyb a žít tak, abychom jich litovali co nejméně.
Lekce od starších: Top 10 věcí, kterých litují, a jak se jim vyhnout
Podívali jsme se na zoubek těm nejčastějším „kdyby“ a „co by bylo, kdyby“ a přinášíme vám malou inspiraci. Třeba se v tom někdo najde a ještě stihne s tím něco udělat, co říkáte?
1) Rychlý vstup do vztahu
Známá věc, že? Člověk se zamiluje, vidí růžové brýle a hned by nejraději bydlel s dotyčným/dotyčnou pod jednou střechou. Jenže, jak se říká, „spěch je špatný rádce“. Starší lidé často litují, že do vztahu vletěli po hlavě, zvlášť když se jednalo o dva naprosto odlišné světy. Protiklady se sice přitahují, to je fakt, ale pro dlouhodobé štěstí je lepší, když máte s partnerem něco společného. Tedy, jak se říká, vrana k vráně sedá, že.
2) Vzdálení se od rodiny a přátel
Znáte to, život letí jak splašený kůň. Práce, povinnosti, rodina… a najednou zjistíte, že jste se s bráchou neviděli půl roku a s nejlepší kamarádkou už si skoro nepíšete. A to je škoda! Staří lidé často litují, že nedali vztahům prioritu. Protože jak se říká, „přátelství je koření života“. A rodina? Ta je základ. No a když se s někým pohádáte, co nejdřív se usmiřte. Život je příliš krátký na to, abyste se zbytečně trápili. Jak se říká, „odpuštění je klíč ke svobodě“.
3) Potlačování emocí
Neukazovat city, skrývat, co si myslíte a cítíte… to je cesta do pekel. Často litujeme právě toho, co jsme neřekli, nevyjádřili. Někdy je těžké být zranitelný, ale upřímnost je důležitá. Říct někomu, že ho máte rádi, poděkovat, projevit soucit… to jsou věci, které nic nestojí, a přitom mohou mít obrovský dopad. Protože, jak se říká, „s poctivostí nejdál dojdeš“.
4) Přílišné starosti o minulost
Hrabat se v minulosti a donekonečna si vyčítat chyby… to je past, ze které je těžké se vymanit. Minulost už nezměníte, ale můžete se z ní poučit. A místo toho, abyste se utápěli v lítosti, se soustřeďte na to, co můžete ovlivnit teď. Vzpomínejte na hezké věci, bavte se s přáteli. Protože, jak se říká, „život je příliš krátký na to, abychom se trápili“.
5) Dlouhodobé lhání sobě i ostatním
Žít v iluzi, omlouvat své chyby, popírat své sny… to je cesta k nespokojenosti. Starší lidé často litují, že si lhali do kapsy, že se nepřiznali ke svým skutečným touhám a potřebám. Je těžké čelit pravdě, ale upřímnost k sobě samému je klíčová. Jak se říká, „pravda tě osvobodí“.
6) Zanedbávání těla
V mládí si člověk myslí, že je nesmrtelný. Ale tělo není stroj, který vydrží všechno. Špatná strava, nedostatek pohybu, málo spánku… to všechno se dřív nebo později projeví. Staří lidé často litují, že se o sebe nestarali lépe, když byli mladí. Takže, jak se říká, „v zdravém těle, zdravý duch“.
7) Nevyužití kariérních možností
Sníte o tom, že si otevřete vlastní kavárnu, ale nakonec se necháte zaměstnat v korporátu, protože to je jistota? Bojíte se riskovat, zkoušet nové věci? Pak se může stát, že budete v pozdějším věku litovat. Starší lidé často litují, že se nepustili do toho, po čem toužili. Co kdyby…? No, jak se říká, „odvážnému štěstí přeje“.
8) Necestování
Cestování rozšiřuje obzory, učí nás toleranci a poznávání nových kultur. Starší lidé často litují, že málo cestovali, že neviděli svět. Protože, jak se říká, „cestování je jediná věc, za kterou utratíte peníze, a přesto zbohatnete“.
9) Přepracování
Práce je důležitá, ale neměla by být jedinou náplní života. Starší lidé často litují, že pracovali příliš mnoho, že neměli čas na rodinu, přátele a koníčky. Protože, jak se říká, „peníze si do hrobu nevezmeš“.
10) Nežít podle svých představ
Přizpůsobovat se ostatním, hrát si na někoho jiného, skrývat svou pravou tvář… to je cesta k nespokojenosti. Starší lidé často litují, že nežili svůj život podle svých představ, že se nechali ovlivnit okolím. Protože, jak se říká, „buď sám sebou, všichni ostatní už jsou obsazení“.
Tak co, našel se někdo? Hlavu vzhůru, nikdy není pozdě na změnu. A jak se říká, „lepší pozdě, než nikdy“. Tak šup do toho!