Víte, jak to chodí. Listujete časopisem, zahlédnete titulek a buď vás to chytne, nebo ne. Tenhle článek se jmenuje Neopsychoanalýza a musím říct, že mě samotnou zaujal, i když Freud, to není zrovna moje parketa. Ale říkala jsem si, proč nezkusit něco nového, že jo?
Neopsychoanalýza: Freudovi následovníci a jejich inovace
Takže, co to vlastně ta neopsychoanalýza je? Zjednodušeně řečeno, jde o směr, který se vyvinul z Freudovy klasické psychoanalýzy, ale jeho následovníci – takoví ti „Freud s updatem“, jak by se dalo říct – se rozhodli některé jeho myšlenky trochu poopravit, nebo dokonce úplně překopat.
Od libida k sociálním vztahům
Jedna z hlavních změn spočívá v tom, že už tolik neřeší libido a pudy, ale spíš se zaměřují na to, jak nás ovlivňují vztahy s ostatními lidmi. Jo, tyhle každodenní trable, jak se s kým domluvit a proč se pořád s někým hádáme – to je pro ně daleko zajímavější než to, co se nám honí hlavou pod peřinou.
Důraz na ego a identitu
Další věc, na kterou neopsychoanalytici kladou velký důraz, je naše ego a identita. Kdo jsme, kam směřujeme, co od života chceme… To jsou otázky, které se snaží zodpovědět. A myslím, že to je něco, co rezonuje s každým z nás. Kdo z nás si občas nepoloží otázku, jestli dělá to, co má?
No a co si z toho vzít? Asi to, že život je složitý a že je fajn se nad sebou občas zamyslet. A jestli vám to samotným nejde, tak se třeba zkuste poptat u někoho, kdo tomu rozumí – třeba u neopsychoanalytika. Kdo ví, třeba vám to otevře oči.