Asi to znáte. Ten pocit, že cokoliv děláte, není dost dobré. Že musíte přidat, zabrat, vylepšit. A i když se vám to nakonec podaří, stejně vás hlodá pochybnost, jestli to nemohlo být ještě o kousek lepší. Jako byste se neustále honili za vidinou dokonalosti, která je ale pořád v nedohlednu. Tohle nekonečné snažení dokáže pořádně zamávat s psychikou a paradoxně vést k úzkosti.
Perfekcionismus jako zdroj úzkosti: Jak se osvobodit od tlaku na dokonalost
Perfekcionismus se často maskuje jako snaha o kvalitu a vysoké standardy. V jádru ale stojí strach – strach z chyb, z neúspěchu, z kritiky. A ten strach se pak promítá do všech oblastí života, od práce přes vztahy až po volnočasové aktivity.
Proč je perfekcionismus tak zrádný?
Protože vás drží v neustálém napětí. Neustále se srovnáváte s druhými, hodnotíte se a kritizujete. A to všechno vede k vyčerpání, stresu a nakonec i k úzkosti. Jak se říká, „méně je někdy více“. Perfekcionisté ale často nedokážou polevit, i když už jsou na pokraji sil.
Jak se vymanit z kolotoče dokonalosti?
Uvědomte si, že dokonalost neexistuje. Je to nereálný cíl, za kterým se honit je jako snažit se chytit duhu. Místo toho se zaměřte na to, co je skutečně důležité a co vám přináší radost.
Naučte se odpouštět si chyby. Každý je děláme a jsou součástí našeho růstu. Berte je jako příležitost se poučit a jít dál. Jak se říká, „chybami se člověk učí“.
Stanovte si reálné cíle. Nedávejte si laťku příliš vysoko, abyste se necítili neustále pod tlakem. Místo toho si rozdělte velké cíle na menší a postupujte krok za krokem.
Přijměte, že nejste dokonalí. A že to je v pořádku. Nikdo není. A právě nedokonalost nás dělá lidmi a umožňuje nám růst a vyvíjet se. Jak říká klasik, „chybovat je lidské“.
A hlavně, buďte k sobě laskaví. Zasloužíte si to.