Philip: Od pocitu prázdnoty k boji o vlastní příběh. Někdy se život prostě zamotá, že? A pak se zdá, že se z toho člověk nikdy nevymotá. Philip to zná moc dobře.
Když emoce zmizí
Philip od mládí čelil mnoha výzvám. „Moje deprese mě nutí cítit se osaměle a jen zřídka cítím spojení se svými vrstevníky,“ říká. „Odpojuji se od svých pocitů a většinu času se cítím zbavený všech emocí.“ Ale není to jen o depresi. Philip bojuje i s OCD.
„Mám obsedantně-kompulzivní poruchu, která se točí kolem čísla 8,“ vysvětluje Philip. „Takže věci se musí dělat v násobcích nebo se musí rovnat 8. Moje postel mívala dvě prostěradla, takže jsem ji každé ráno stlal čtyřikrát (2 prostěradla x 4 = 8).“ Zní to šíleně, že? Ale pro Philipa to byla (a někdy stále je) realita.
A jak to ovlivňuje jeho život? No, hodně.
Když tělo bolí, ale duše necítí
Philip se dokonce uchyloval k sebepoškozování, aby se s tím vším vyrovnal. „Dřív jsem se řezal na chodidlech, a protože jsem student a vášnivý bojovník bojových umění, hodně jsem chodil, což způsobovalo spoustu bolesti,“ přiznává. „Jakmile se mi chodidla příliš zjizvila, začal jsem se řezat na bocích. Nosil jsem pásek na bojová umění a obecně jsem ho úmyslně utahoval, abych si způsobil větší bolest. Teď jsem přešel na ruce a hrudník. Důvod, proč jsem svému tělu způsoboval tolik bolesti, je ten, že když nic necítíte, vždycky můžete cítit bolest.“
Je to silný kafe, co říkáte? Ale Philip to říká na rovinu. Bez okolků.
Ztracený v labyrintu vztahů
A co vztahy? No, ani tam to není procházka růžovým sadem. „Můj rodinný život je divný, pocházím z adoptivní rodiny a moji rodiče nemají tušení, jak mi pomoct,“ říká Philip. „Myslí to dobře a hodně čtou o tom, jak pomoct, ale i tak je to velmi náročné. Snažím se, a myslím tím snažím se velmi usilovně, vytvářet hodnotná přátelství, ale je to velmi těžké, když se do toho pletou všechny tyhle osobní věci, zvlášť když mám problém důvěřovat lidem a otevírat se jim.“
A víte co? Philip už prostě neví, co má cítit. Snaží se cítit cokoliv.
Zlom a naděje na obzoru
Zlom nastal, když si Philip uvědomil, jak málo mu toho v sobě zbylo. A co dál?
Hledání cesty ven
Momentálně Philip nemá žádnou strategii, jak překonat své duševní nemoci, a proto zvažuje, že půjde znovu do terapie. „Většinou jsem ke svým poruchám velmi pasivní a dělám jen to nejnutnější, abych se udržel nad vodou,“ říká. „Ale když se neustále zaměstnávám, můžu se vyhnout přemýšlení.“ A taky má problém požádat o pomoc a přijmout ji od druhých. „Doufám, že najdu někoho, kdo bude dost tvrdohlavý na to, aby zůstal a pomohl mi, i když to odmítnu. Možná jednou.“
Poselství na závěr?
Co se Philip z toho všeho naučil?
„Chovejte se ke každému, koho potkáte, s láskou a respektem, snažte se ho rozesmát, protože nikdy nevíte, jakou válku vede.“
A víte co? I jeho pohled na život se změnil. „Nikdy jsem neměl pozitivní pohled na život, spíš realistický,“ říká. „Vím, že život není jen slunce a duha, ale také jsem si uvědomil, že není ani zataženo a pochmurno.“ Philip se ptá, jaký by byl bez těchto poruch, ale myslí si, že by se nepoznal.
A na závěr, báseň od samotného Philipa:
10 věcí, které jsem se naučil při boji s depresí
- Sklapni, deprese. Kdo ti dal právo ovládat můj život? Tohle je můj příběh a já si ho napíšu, jak chci. Můžu být ten osamělý alfa samec, který hledá svou smečku. Nebo ještě líp, budu ten bohatý generální ředitel, který nepotřebuje žádnou pomoc.
- Vlastně… Je v pořádku požádat o pomoc. Zvlášť když ji potřebuješ. A já vím. Vím, že to může vypadat děsivěji než cokoli, co tomu předcházelo. A to je v pořádku. Dovol si být zranitelný.
- Dovol si být zranitelný, před ostatními lidmi. Nech místnost naplnit vzájemným smutkem, jako je naše vzájemná nenávist k Donaldu Trumpovi.
- Je v pořádku nenávidět Trumpa. Taky ho nenávidím. A tvého ex, je v pořádku nenávidět i jeho. Vlastně. Jsou dny, kdy je v pořádku nenávidět každou jednotlivou bytost na téhle zemi. Ale když se dostaneš do toho bodu, věz, že tě miluju.
- Nauč se mít rád sám sebe. Ve světě, kterému dominují zločiny z nenávisti a nenávist vůči každému, kdo nevypadá jako my. Je důležité a zásadní mít rád sám sebe. I když nechceš nebo si myslíš, že si to nezasloužíš. Nauč se přijímat lásku a vracet ji, když můžeš.
- Když se cítíš špatně. Jako by veškerá voda ze všech hlavních moří, oceánů, jezer a téhle konkrétní sklenice vody byla vržena na tebe ze všech směrů a máš pocit, že se topíš v místnosti plné vzduchu. Když se cítíš špatně, věz, že je v pořádku udělat si čas pro sebe. Nespoléhej se na jídlo nebo přátele nebo na 4. sérii Přátel, to tě jen osamocuje, když jsou pryč. Soustřeď se na sebe. Jsi jediná konstanta ve svém životě, když kolem tebe je jedinou konstantou změna.
- Je v pořádku se zamilovat. Je to nevyhnutelná chyba vesmíru. Dovol si to. Je v pořádku se s tím s někým poprat. Někteří budou. Někteří nebudou. Ale mít někoho, kdo tě miluje, určitě pomůže.
- Nech plavat věci, na kterých nezáleží. Co se stalo před pěti lety, na tom nezáleží. Co se stalo včera, to nemůžeš změnit. Důležité je, že ses z toho poučil.
- Takže tady jsi. Se mnou a společně jsme tady. Prožíváme a drápeme se skrz tuhle záhadu, které říkáme život. A nakonec z toho moc nedostaneme. Ale jsou to zážitky a čistý akt dotknutí se života někoho jiného. Což to všechno stojí za to. Stojíš za to.
- Zítra je nový den. Takže tě vyzývám, abys žil až do východu slunce. Ať už je to 4 sekundy, 6 minut, 12 hodin nebo 24. Žij naplno. Protože nakonec se Země otočí natolik, že sluneční světlo dopadne dokonale na naše malé město. A… uvidím tě.
Doufám z celého srdce, že Philip dostane pomoc, kterou si zaslouží.
Pomozte mi změnit situaci sdílením svého příběhu. Pokud vy nebo někdo, koho znáte, potřebujete bezpečné místo, kde se můžete vyjádřit a získat radu, staňte se členem skupiny Mental Illness Recovery Series Group na Facebooku.
Zdroje:
(Zde by se normálně uvedly citované zdroje, pokud by byly v původním článku explicitně uvedeny.)