Posílení odolnosti vůči životním těžkostem

Život. Co si budeme povídat, někdy je to jízda na horské dráze. Chvíli se smějete, chvíli byste nejradši vyskočili. A právě v těch chvílích, kdy je ta dráha zatraceně hrbolatá, se ukáže, jak moc jsme vlastně odolní. Jak moc sneseme.

Posílení odolnosti vůči životním těžkostem

Někdy mám pocit, že „odolnost“ je takové to slovo, co se pořád omílá, ale málokdo si pod ním něco konkrétního představí. Jako „štěstí“ nebo „láska“. Všichni to chtějí, ale jak toho dosáhnout? Já na to šla jinak. Přestala jsem se ptát „jak“ a začala jsem se ptát „co“. Co konkrétně mi pomáhá se zvednout, když jsem na dně? A zjistila jsem, že je to úplně obyčejné… a geniální zároveň.

Malé krůčky, velké změny

Nečekejte, že se ze dne na den stanete nezlomnou hrdinkou. To prostě nefunguje. Ale co funguje, jsou drobné změny. Dát si každý den aspoň krátkou procházku, i když se vám nechce. Přečíst si jednu kapitolu knížky. Zavolat kamarádce. Uvařit si oblíbené jídlo. Zní to banálně, ale tyhle malé věci se sčítají. Budují takovou tu vnitřní sílu, o které se pořád mluví. A když pak přijde ta velká rána, máte z čeho čerpat.

Umění říct „ne“

Tohle byla pro mě osobně asi nejtěžší lekce. Naučit se říkat „ne“. Nechcete jít na tu párty? Řekněte ne. Necítíte se na to pomáhat s tím projektem? Řekněte ne. Zní to sobecky, já vím. Ale pravda je taková, že když se staráte o sebe, máte víc energie i pro ostatní. A to je víc než si myslíte.

Hledejte to dobré, i když je to těžké

Vím, že to zní jako klišé. Ale zkuste se v každém dni, i v tom nejhorším, zaměřit na jednu jedinou dobrou věc. Slunce svítilo? Někdo se na vás usmál? Uvařili jste si dobrou kávu? Cokoliv. Tyhle malé radosti vám pomůžou udržet si naději. A naděje je, jak se říká, matka moudrosti. A taky, sakra, důležitá součást té odolnosti.

A na závěr? Nezapomeňte, že je v pořádku nebýt v pořádku. Všichni občas padáme. Důležité je, že se zvedneme. A že se při tom naučíme něco o sobě.

Diskuze