Štěstí. Všichni po něm tak nějak podvědomě toužíme, že jo? Cítit se spokojeně, naplněně… Ale víte co? Někdy mám pocit, že čím chytřejší člověk, tím hůř se mu to daří. Paradox, co? Vždyť by člověk řekl, že s inteligencí jde ruku v ruce i schopnost si ten život líp zařídit. No, taky jsem si to myslela. Ale praxe je občas setsakra jiná. Pojďme se podívat na to, proč to tak podle všeho je. Což o to, rodina, práce, koníčky… všechno může klapat. Jenže uvnitř to stejně může být tak nějak prázdný. Znám to… a nejsem v tom sama.
Proč chytří lidé obtížně hledají štěstí: 6 nástrah geniální mysli
Tak jo, jdeme na to. Proč se to těm „chytrým hlavám“ tak komplikuje?
1. Přemýšlejí až moc
Slyšeli jste někdy o tom, že „míň je někdy víc“? Tady to platí dvojnásob. Tyhle hlavy si prostě všechno analyzují, rozebírají na prvočinitele. Co se stalo, proč se to stalo, co to znamená… Neustálý proces. A víte co? Často z toho vylezou akorát frustrace. Vidí za tím „úsměvem ďábla“, že jo? Přitom to tak vůbec nemusí být. A ta věčná filosofická dilemata? To je nekonečný mentální maraton bez cílové pásky. V tomhle případě fakt platí to staré dobré „nevědomost je sladká“.
2. Mají přehnané nároky
Nastaví si laťku tak vysoko, že ji má problém přeskočit i Usain Bolt. A pak se diví, že jsou zklamaní. Ať už jde o práci, vztahy, nebo cokoliv jiného. Mají idealistické představy, které se s tou realitou, co nás obklopuje, prostě moc nepotkávají. A pak bum – zklamání jak blázen.
3. Jsou k sobě strašně kritičtí
Nestačí jim, že něco pokazili. Oni se v tom musí rýpat, donekonečna si to přehrávat, hledat důvody, proč jsou tak neschopní. A ty „filmy“ z minulosti? Katastrofa. Situace, ve kterých se jim zdálo, že se chovali špatně, je pronásledují jako zlý sen. Guilt trip na plný pecky.
4. Jsou přehnaně ambiciózní
Nikdy nejsou spokojení s tím, co mají. Pořád chtějí něco víc, něco lepšího, něco… smysluplnějšího. Hledají nějaký „vyšší cíl“. Ty všední radosti, ty jim nic neříkají. Jejich mysl touží po něčem stimulujícím, fantaskním, co se ale v reálném světě moc nenachází. Mají pocit, že žijí ve špatný čas a na špatném místě. Že všechno mohlo být lepší, ale prostě není.
5. Často jim nikdo nerozumí
Každý touží po tom, aby mu někdo rozuměl, že jo? Mít s kým pokecat o věcech, které nás zajímají, s někým, kdo má podobné názory a pohled na svět. Jenže pro tyhle „chytrý hlavy“ je to často utopie. Cítí se sami, nepochopení, jako by nikdo nedokázal ocenit hloubku jejich myšlení. I když věda říká, že tolik socializace nepotřebují, ta lidská potřeba kontaktu tam prostě je. Akorát se chtějí bavit o něčem víc než o počasí a drbech.
6. Často se u nich rozvinou psychické problémy
Studie ukazují, že existuje souvislost mezi vysokou inteligencí a psychickými problémy, jako jsou úzkosti nebo bipolární porucha. Neví se sice na sto procent, jestli to souvisí, ale vyloučit se to nedá. A i když nemají psychickou poruchu, často je trápí existenční deprese. Výsledkem toho neustálého analyzování života, smrti a smyslu bytí jsou pocity smutku, které nemají žádný zjevný důvod.
Každý z nás má klíč ke svému štěstí. Okolnosti hrají roli, to ano, ale neznamenají všechno. Záleží na úhlu pohledu a na tom, co je pro nás prioritou. Co si o tom myslíte vy? Napište nám do komentářů!